Réžia:
Cary Joji FukunagaScenár:
Moira BuffiniKamera:
Adriano GoldmanHudba:
Dario MarianelliHrajú:
Mia Wasikowska, Michael Fassbender, Judi Dench, Jamie Bell, Su Elliot, Holliday Grainger, Tamzin Merchant, Amelia Clarkson, Craig Roberts, Sally Hawkins (viac)Obsahy(2)
Po nešťastnom detstve sa mladá Jana Eyrová zamestná ako guvernantka na na rozhľahlom panstve Thornfield Hall, kde sa stará o francúzske dievčatko Adele. Majiteľom panstva a Janinym zamestnávateľom je charizmatický Edward Rochester. Jane sa do Rochestra zamiluje a ani ona mu nie je ľahostajná, no z jeho minulosti sa vynorí temné tajomstvo... (STV)
(viac)Recenzie (746)
Těžko říct, nakolik je problém ve ztvárnění samotném, a nakolik v trapné skutečnosti, že naivních sedmnáct mi dávno není a do sexuálně frustrované čtyřicítky mám ještě daleko. Vykastrování morální a charakterové linky ve prospěch stručně nahozeného rozvoje kýčovitě gotické romance prokládané hezkými záběry na přírodu a raně feministickým žbrbláním tak jako tak momentálně neocením. ()
Jako divák a čtenář, který se Janě Eyrové vždy nějakým způsobem vyhýbal, jsem si na první setkání nemohl vybrat lepší variantu. Tohle spokojené konstatování se ale rodilo hodně těžce. Po půlhodince trápení hlavní hrdinky skoro ve stylu Olivera Twista jsem totiž kroutil hlavou nad nefunkčností dění na plátně a rozporuplnou atmosférou, která mi ne a ne dovolit se do děje pořádně dostat. Ale jen co přicválá Michael Fassbender, dostane obraz devatenáctého století úplně jiné barvy. Ať už to jsou barevné odlesky zapletené romantiky a strhujících drobných dialogů nebo tmavší odstíny při sugestivních scénách gradovaného zámeckého tajemna. A když jsem se dočkal pointy a dokonale padnoucího závěru, ulevilo se mi. Srdcová melodie hraje dost nahlas, Fassbender si pomalu podmaňuje širokou hollywoodskou scénu a na světě je nový (a velmi silně doznívající) kus komplexní historické romance. ()
Zatím nejlepší zpracování Jany Eyrové, které jsem měla možnost vidět. Nejblíže k němu má jen Osudová láska Jany Eyrové. Je to klasika, kterou jsem četla několikrát jako náctiletá, ale i později a stále má své místo nejen v mé knihovně, ale je založená i někde v koutku mého srdce. A asi byla založena trochu hlouběji, protože jsem teprve teď zjistila, že jsem ten film viděla už v loňském roce. Nechápu jak jsem mohla na Edwarda Rochestera zapomenout :-) Nechám se překvapit ještě jinými zpracováními a tak si tu jednu hvězdu schovám pro možná ještě lepší Janičku:-) ()
První zpracování románu ze všech, které jsem viděl, kterému se podařilo podchytit realistické prvky toho vyjímečného díla pozdního romantismu a maximálně potlačit lacinost a podbízivou dojemnost, kterým se pochopitelně Bronteová ve své době nemohla zcela vyhnout. ()
Konečně krásně natočená Jana Eyrová a všechny ty věci, co tam chyběly oproti knize, byly dokonale vyváženy ponurou a drsnou atmosférou, skvěle vybranými herci a originalitou zpracování. ()
Nula nula nic. Fukunaga pěkně zilustroval Janu Eyrovou, ale to už před ním udělal i Zeffirelli. A co hůř, oba dopadli úplně stejně. Takovéhle adaptace nemají valného významu. ()
70% ()
Velmi adekvátní adaptace. Nepochybuji o tom, že takhle nějak by to natočila sama spisovatelka v polovině devatenáctého století, kdyby tenkrát mohla. Nejdřív jsem myslel, že mi to vadí, ale nakonec mi došlo, že je to tak asi dobře. ()
Příběh znám a tak nějak jsem věděla, co od něj očekávat. Viděla jsem totiž film z roku 1996, který se mi zdál jen o kousek horší než tento. Přece jen tohle mělo větší výpravu, rozpočet a troufnu si tvrdit lepší uspořádání příběhu, který člověka donutí film sledovat, pokud netuší, oč jde. Je pravdou, že zde byl sled událostí rychlý, bez pojmu času a pro bez možnosti zachycení významnějšího pocitu. Naštěstí tomuhle občas dopomohla hudba, takže to zase nebylo s bezcitností tak zlé. Pan Rochester i Jana to měli mezi sebou zajímavé, člověk si je mohl užívat. Ale i přesto byl film možná krapet roztáhlý (St. kdosi, získání sourozenců…), nepřehledný. Dávám mu ty čtyři hvězdičky za to, že, nevím sice, jak to dokázal, ve mně zanechal pocit. Když začaly po obrazovce běhat titulky, věděla jsem, že to rozhodně nebyla ztráta času opět tenhle starý příběh viktoriánského romantismu vidět. Přesto si nemohu pomoci, mám mnohem raději její sestru Emily a její Hůrku. Slabé 4* a "ach, tak jejich angličtina…!". ()
Pořád mi přijde, že to klade větší důraz na vzhled než na substanci, ale od původního odmítnutí filmu jako takového už jsem trochu změkla. I nadále je mi nicméně líto, že to nerežírovala Lynne Ramsay. ()
Jak bezostyšně ale s respektem, citlivě a novátorsky natočit celosvětově profláklý příběh a zároveň zachytit v plné síle křehkou krásu Miy Wasikowské a vnitřní rozervanost Michaela Fassbendera ukazuje Cary Fukunaga. ()
„Chvílemi za hustým mřížovím klece zahlédnu velmi zajímavé ptáče. Živé, se zajetím nesmířené. Vypustit ho, k oblakům by se vzneslo...“ Láska dušená konvencemi a zákony ve filmařsky dokonalém romantismu se srdcem jako zvon. Emoce pod hávem ponurosti, na první pohled někdy možná skryté, jsou pak o to intenzivnější - až si člověk uvědomí, jaké hovno uvízlé mezi diváckými prsty je třeba taková série Twilight.. Rozhovory trojúhelníku krb, Jana a hradní pán Rochester jsou elektrizující, přičemž oheň plápolá, Mia Wasikowska věrohodně podává citlivost, upřímnost a vnitřní sílu a Fassbender..? Vidět ho pohádkový kníže Josef Kemr, dal by si brýle na nos a pravil: „Hmm, vášnivý…“ Nejsem hozený tímhle směrem a nehrávám v napuštěné vaně s Eso Rimmerem žertovnou hru "Najdi ponorku", ale já toho chlapa prostě žeru.. ()
|| Scenár: Moira Buffini / Jane Eyre by Charlotte Brontë | Hudba: Dario Marianelli | Produkcia: Alison Owen, Paul Trijbits | Distribúcia: Focus Features | Štúdio: BBC Films, Ruby Films | Rozpočet: ? $ | Tržby: 32,153,173 $ || Jeden z mála zpracovaní knižnej predlohy, kde vývoj vzťahov napreduje správnym tempom a scénár pritom dokáže byť pochopiteľným aj pre neznalca príbehu (ajkeĎ pri tomto titule je málo pravdepodobné, že ho niekto nepozná). Herecké výkony sú skvelé, na konci kvapla aj slza, takže úloha za 5, film za čistokrvné 4. ()
Jane Eyre je pre mňa filmom roku, a to voči filmovým spracovaniam mojich obľúbených kníh mávam veľké predsudky. Musím priznať, že táto jediná verzia je dokonalým zosobnením románu Charlotte Bronte. V zrýchlených, skratkovitých ne-emocionálnych verziách tohto románu zatiaľ žiadni herci nedokázali tak dôveryhodne zachytiť svoje vnútorné rozpoloženie. Temná štylizácia pochmúrneho Anglicka neskoršieho romantizmu bola vykreslená aj vo verzii Franka Zeffireliho, no pravdou zostáva, že nikomu sa okrem Fukunagu nepodarilo preniesť na plátno duchaplné dialógy medzi Rochesterom a Jane a obojstranná vášeň priam vytryskovala z ich priamych pohľadov. Rochester je metaforou zlostného, nenávistného, nešťastím sužovaného človeka a Fukunaga jediný pochopil, že nie je podstatná len chladná anglická forma, ale že aj samotní herci musia pri zobrazovaní svojho utrpenia jednoznačne splývať s víziami Charlotte Bronte. A tu sa to naozaj podarilo! Pri upnutom pohľade Rochesterovom tuhne krv v žilách, Jane je krehkým, inteligentným dievčaťom uväzneným vo vášnivej láske, hudba Daria Marianelliho dodáva filmu potrebnú tragickosť a spoločné scény Jane s Rochesterom sú nádherne emocionálne a silné. Takéto potešenie z hereckých výkonov (skvelý Michael Fassbender) som naposledy prežila pri pohľade na Ralpha Fiennesa v Búrlivých výšinách od Bronteovej sestry. Tie spisovateľky vytvárali vášnivé typy postáv a divák alebo čitateľ im jednoducho nevie odolať. Nádhera. ()
Před dvěma lety nám na volitelném semináři anglické literatury moje tehdejší profesorka říkala, že Jane Eyre je sice z děl sester Brontëových to nejznámější, po stránce literární je však mnohem vyspělejší ve své době zavrhované Wuthering Heights (Na Větrné hůrce) od Charlottiny sestry Emily. Přesně tahle věta se mi vybavila, když jsem Jane Eyre v letním kině sledovala. Této nové adaptaci totiž po stránce reřisérské či herecké nelze nic vytknout, příběhově se ale nemálo podobá tradičním hollywoodským romantickým filmům a liší se od nich snad jen prostředím, do kterého je zasazena. (SPOILER: I proto jsem ráda, že se lehce patetickému závěrečnému momentu, kdy se hlavnímu mužskému hrdinovi vrací zrak, film vyhnul. KONEC SPOILERU) Máte-li však rádi tato anglická díla z období romantismu, bylo by zbytečné odrazovat od tohoto nejnovějšího zpracování. Po stránce adaptace je skvělé. Je to jen stránka příběhová, ve které, podle mého názoru, v dnešní době lehce zaostává. [MFF Karlovy Vary 2011] ()
Temný a totálně emotivní film, který mě dostal naprosto nepřipraveného. Cary Fukunaga dokázal díky své bravurní režii najít v knižní předloze to, o co se tvůrci ostatní verzí někdy jen marně pokoušeli. Atmosféra filmu je temná a depresivní, což podtrhuje i výborná kamera a hudba. Největší výhrou bylo ale pro režiséra bezchybné herecké obsazení. Skvostná Mia Wasikowska ukázala, že není jen mladou hvězdičkou z Alenky, ale že od ní máme v budoucnu očekávat ještě velké věci. Judi Dench se své role zhostila se svou přirozenou grácií. Ale nejvíc pozornosti na sebe upíná, jak už je v poslední době zvykem, famózní Michael Fassbender, který si každou scénu doslova ukradne pro sebe. Ještě mnohem silnější film než Wrightova Pýcha a Předsudek. ()
Jana Eyrová neměla na růžích ustláno. Ze siroty pozvedla sebe díky kvalitnímu vzdělání na osobu zvládající vlastní výbušnost a jako z udělání ji také hned její první zaměstnání vetkalo do vínku její životní lásku. Cesta k lásce ovšem nebyla bez ostnů. Jana musela projít odříkáním, zkouškou odsuzující plytké povahy i potýkání se se lží a odmítnutím. A čemu náhoda nechtěla, i takto životem zkoušená hrdinka završila svůj příběh zajištěná a provdaná za toho pravého. Ale aby srdéčka neplakala, mocný osud zasáhl tak, že Rochester musel zaplatit vlastním zrakem za své první falešné manželství. ()
Sice nejsem z Jane Eyre kdo ví jak nadšená a na plný počet to také není, ale svoje kouzlo to mělo - pro takovéhle romantické příběhy ze starší doby mám prostě slabost. Mia i Fassbender byli skvělí a i když je celý film podle jakési šablony obdobných filmů, co se charakteru hlavní postavy týče, mě to celé dvě hodiny bavilo a nepřinutilo dívat se na čas. Krásná ponurá a deštivá atmosféra,nepřeslazenost děje.. Ty čtyři hvězdičky si to určitě zaslouží. ()
Chaldné ako psí čumák, ale ako tu už niekoľko krát zaznelo: presné a sústredené. Len jednoducho not my cup of tea. Čo ma ale neskutočne bavilo, bolo sledovať každý pohyb, gesto, slovo Wasikovskej. Strhujúci výkon! 70% ()
Tohle je snad nejadaptovanější kniha pro film, kam mi jenom paměť sahá...a beztak je to vůbec první adaptace, ke které jsem se odhodlal. A taktéž poslední. Fukunaga je můj oblíbený režisér a myslel jsem si, že jeho režijní schopnosti u mě dokáží vyvolat zaujetí v přežití a silně neaktuální historický příběh. Nestalo se a mrzutého Fassbendera už nechci vidět...6/10 ()
Reklama