Jiná žena
Another Woman
Réžia:
Woody AllenScenár:
Woody AllenKamera:
Sven NykvistHrajú:
Gena Rowlands, Mia Farrow, Ian Holm, Blythe Danner, Gene Hackman, Martha Plimpton, John Houseman, Sandy Dennis, David Ogden Stiers, Philip Bosco, Harris Yulin (viac)Obsahy(1)
Marion má právě rozepsanou knihu, a chce-li ji někdy dokončit, musí si pronajmout kancelář, kde ji nebude nikdo rušit. Jednoho dne zjistí, že v jejím sousedství sídlí psychiatrická ordinace. Slyší každé slovo, jež je v ní proneseno. Díky jednomu vyslechnutému příběhu záhy procitá a zjišťuje, že zdaleka ne všichni lidé ji mají tak rádi, jak se tváří. Pozná pravdu o svém manželovi, o nejbližších přátelích. Stejně tak ale konečně pochopí sebe samu. Režisérské taktovky u pro něj netradičního psychologického dramatu se chopil Woody Allen, do hlavních rolí pak obsadil skvělé Miu Farrowou a Genu Rowlandsovou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (85)
vynikajuca allenovka. skvele myslienky, dialogy, monology, predstavy. proste zamyslanie sa nad zivotom, dumanie nad preslapmi z minulosti.. velmi realne.. u mna jednoznacne jeden z tych lepsich allenovych filmov. ()
Akonáhle sa Allen pokúša byť vážny, stráca pôdu pod nohami a v prípade Inej ženy sa nič netušiaci divák stáva pomaly ale isto obeťou konverzačného holokaustu. ()
Kdyby to celý bylo o lidech, kteří jsou všichni o dvacet let mladší, možná by mě to bavilo. Takhle to ale byla nekonečná labutí píseň lidí, kteří už všechno prožili anebo se tak aspoň cítí, všude plno vyder a žádná kočka. Chodit denně k psychiatrovi musí být docela na bednu. ()
Woody Allen sa "vyzná" v ženskej psychike...To by sa mohlo zdať pri pozeraní niektorých jeho filmov, kde ženy sú hlavné hrdinky.Až pri Another Woman ma pri viacerých scénach napadlo, že film obsahuje viacero projektívnych prvkov, ktoré ale nevyplávajú na povrch prostredníctvom samotného Allena, ale "zamaskované" v podobe prežívania ženy, v tomto prípade Geny Rowlands. Aspoň ja som v Another Woman postrehol pár veľmi silných momentov a myšlienok, ktoré majú bezprostredný súvis s Woodyho životom..Film ako taký svojou kvalitou a hĺbkou radím hneď k Interiors, čo znamená že ho hodnotím len kladne, hoci pre niekoho to môže byť nuda:) ()
Psychologická pitva ženskej duše, ale nielen jej. Všetko pod taktovkou Woodyho Allena, ktorý si tentokrát odpustil vtip a nadsádzku. ()
Tíživé a osobní... U Allena se ovšem těžko dají směšovat oba tyto jevy samovolně a byť znějí osudově až běda, jsou vlastně velmi prosté. Tíživé jsou většinou Bergmanem načichlé (zde dvorní mistrův kameraman Stan Nykvist) příběhy na neosobním místě, kde se iluze vytrácí při melancholickém bloumání nespokojených osob. Je tu jeden podstatný rozdíl, zatímco z Bergmanových postav mám většinou pocit potlačovaných emocí, co pouze čekají na výbuch, u Allena se nic neskrývá, protagonisté jsou zkrátka unavení a tak ani na maskování ve společností nemají moc sil. Potud tíživost, s osobním vkladem je jiná práce. Osobní jsou podle mě také filmy, kde se WA vysmívá světu, pouze u depresivněji laděných se možná zdá být otevřenější (dle mého klam, niternost přece nesouvisí s depresí). Takže v zásadě typický Allen, jen humor vynechal... Film nenudí, ale fanoušci klasik asi budou děkovat za vstřícnou stopáž. Vše je daleko pozvolnější, s umírněným hudebním doprovodem a minimálním glosováním typicky allenovských situací. Ona „jiná žena“ mi pak připadá jako osoba u Allena typická, co si v jeho filmografii zasloužila vlastní spin-off, protože její chování a postavení je mi moc povědomé. Bylo poučné v jejím deníkovém vyprávění procházet a hledat příčiny všech těch skleslých obličejů (zásadní se mi jeví slovo sebeklam → užité opakovaně, vztahuje se k přehnaným očekáváním v životě a následné kocovině). Nejsem milovník duchovnem prostoupených postav, což symbolizuje Mia Farrow. Naopak se mi zamlouval flashback á la popis fotografie. Vzpomínky jsou v pohybu (víří v nás), i když jen na fotce... Těch nápadů by se našlo víc. Jen mě mrzí, že v tomto období Allen vnímal cokoliv pozitivního vlastně jen, pokud se vrátil do minulosti, třeba éry rádia.... ()
Kamera Svena Nykvista neměla příliš mnoho příležitostí se projevit, vedení herců bylo (jako u Woodyho skoro vždy) žalostné, ale scénář - scénář byl výborný. Chtěl bych žít ve filmech Woodyho Allena. I v těchhle depresivních. ()
FENOMENÁLNA ONE woMAN show by Gena Rowlands. ()
gudaulin vystihol dokonale aj moje pocity. Nemám čo dodať. 4/10. ()
Až v poslední půlhodince jsem zahlédl ono kýžené gró celého filmu, ale to už bylo jaksi pozdě, protože první hodina mě téměř uspala. Nabízí se srovnání s jiným, ne nepodobným Woodyho filmem Zaří, který má sice hodnocení nižší, ale mě přišel o poznání lepší. Oba snímky stojí na sebeuvědomění a vnitřních psychických pochodech postav. V Září se na první pohled vlastně nic neděje, což je ale správně - ono ticho po pěšině vlastně nastoluje to správné prostředí pro dokonalé vykreslení nejniternějších pocitů. V Jiné ženě se toho pro změnu děje celkem dost a nějaké vykreslování pak ustupuje ději, který nemá žádný směr a jednoduše nudí. A ač byla Gena Rowlands opravdu skvělá a snažila se sebevíc, na více než tři hvězdy to zkrátka nestačí. ()
Hodně zvláštní a to nejen v rámci Allenova díla. Mísí se tu spousta věcí - psychologie, smutek ze ztráty, radost z nálezu, optimismus s pesimismem, vtipné pasáže s téměř strašidelnými (Marioniny sny, polibek s maskou). Občas až moc rozvláčné, ale občas dokonce "napínavé". Špatně popsatelné. Je zapotřebí to vidět, ať už si pak o nejkontroverzněji přijímaném Allenově filmu budete myslet cokoliv. 3,5* ()
Je neco horsiho, nez nudny Woodyho film, ktery resi vztahy a snazi se byt vtipny? Ano, nudny Woodyho film, ktery resi vztahy a ani se nesnazi byt vtipny! Woodyho radobyvtipne filmy cas od casu alespon obsahuji nejakou tu ironickou, sarkastickou, nebo vtipnou hlasku. Woodyho podobne vazne ladene Interiery alespon dokazaly vytvorit nejakou tu atmosferu a Woody absenci sveho radobyhumoru skvele vynahradil zajimavymi zabery a na jeho pomery kvalitni rezii. Tenhle ultra nudny paskvil nic podobneho nenabizi. "I wondered if a memory is something you have or something you've lost." 1/10 ()
Psychologické drama asi padesátileté ženy, která je podruhé vdaná, uznávaná odbornice na poli filozofie a se spoustou přátel. Ta si však uvědomí, že její život je vlastně podivně prázdný. Chladný, bez vášně, se zdí okolo sebe. Najednou pozná, že lidé, o kterých si myslela, že s nimi má hezký vztah, k ní cítí naprosto něco odlišného. Woody zde zvážněl, řeší závažné lidské otázky a pokud máte chuť a potřebu je řešit s ním, film vás přiměje k zamyšlení. Rozhodně se nejedná o oddechovku či něco k odreagování. Kdo tohle čeká od každého Allenova filmu, asi bude zklamán. Kdo však v problémech jednotlivých charakterů filmu pozná něco ze sebe, a kdo k filmu přistupuje s tím, o jaký žánr se jedná, zklamán nebude. Film nenudí, je pravdivý a reálný (hodilo by se napsat klišeoidní "ze života") a najednou překvapivě brzo skončí. A mě k zamyšlení přiměl.. ()
Režijními postupy, kdy se hlavní hrdinka, padesátnice Marion, vrací v retrospektivách do minulosti a vstupuje do ní se současnou vizáží a věkem, se tento film velmi podobá Lesním jahodám Ingmara Bergmana. Stejně tak i námět je dosti podobný. Přesto by se Jiná žena nedala označit jako plagiát. Woody jako by vzdával hold svému "idolu" a přitom stále zůstává svůj. Je to taková chuťovka pro oprvdové milovníky Allenových filmů. ()
V rámci televizního klubu na ČT jsem se opět podívala na další film tohoto geniálního tvůrce, a to na film Woodyho Allena. Nevím, v poslední době mám štěstí na filmy, kde nehraje, tudíž jsou vážnější a ne tak skvěle ztřeštěné jako když v nich sám i hraje. Ale to neříkám, že jeho dramata jsou špatná! Vůbec ne! Jeho vážné a dramatické filmy jsou krásně komorní, prostě lahůdka pro filmového fajnšmekra. Navíc to jeho typické skvělé vykreslení postav, propletení jejich vztahů, skvělí herci... Zkrátka se nenudíte a dívá se vám na to dobře. Další z filmů, kterým si u mě Woody Allen upevnil svou pozici. ()
Vážnější, ale taky hodně zajímavá tvář Woodyho Allena. Některý neotřelý způsoby retrospektivy a výborná Gena Rowlands. Lehkonohá inteligence scénáře a dialogů, tak typická pro Woodyho komediálnější kousky je patrná i v tomhle dost smutným a depresivním filmu. Výborný. ()
Allenova druhá tvář (Interiéry, Jiná žena, Září..) má také něco do sebe, i když je příjemná jen jako intermezzo v jeho filmografii, kdyby natáčel jen tyto psychologické snímky, nejspíš by se neproslavil...i když je samozřejmě umí, což předvedl i v tomto filmu :) ()
Natocit existencialnu dramu, od ktorej sa neda po cely cas odtrhnut oci je ozajstne majstrovstvo a dokaze to len skutocne malo reziserov. Woodyho svedsky oblubenec (by) mal urcite radost. A ja mam tiez! ()
Woody Allen dokáže všechno a jeho styl je neopakovatelný. Toto dílo jo mistrovský kousek. ()
Súvisiace novinky
Vychází 20dílná DVD kolekce WOODY ALLEN
Čtyřicet celovečerních autorských filmů, jeden televizní a jedna spolupráce na povídkovém díle – a to všechno během jednačtyřiceti let! Americký filmař Woody Allen se za svou pracovní morálku určitě… (viac)
Upraveno v říjnu 2020. Jiná žena, to je klaunovo zúčtování se snobstvím vyšší střední třídy. Klaunova zlomyslnější nátura jest zachycena ve způsobech procesu sebepoznání, životní krize se stává jedinečnou příležitostí k vyhodnocování všech doposud dosažených a společensky uctívaných úspěchů a do první linie se hlásí pochybnosti o plnohodnotném intimním naplnění a uspokojujícím pocitu osobního štěstí. Vyšší střední třída je zbavena ctihodné přetvářky, její intimita je poté bez zbytečných rozpaků svlečena donaha a vystavena do reklamní výlohy broadwayské kabaretní produkce. Bergmanovské vnímání života je vyztuženo kameramanem Svenem Nykvistem, přesto se klaun ani nadále nechce za žádnou cenu zbavit svého nejcharakterističtějšího znaku a trochu škodolibě si dobírá vyšší střední třídu. Její nároky a očekávání, intelektuální povýšenost, citovou chladnokrevnost, empatickou neochotu, snobskou jízlivost. Společenský úspěch je vždy nadřazován niternému naplnění, vášeň s bezprostředností jsou nevhodnými, až zakázanými životními radovánkami. Prohlédnutí často přichází až v pokročilém věku, kdy se spěje k pochopení o promarnění nejuspokojivějších životních příležitostí. Hrdinkou s úspěšnou kariérou je Marion Post (velmi dobrá Gena Rowlands, jako mladá Margaret Marx a jako dítko Heather Sullivan), vedoucí katedry filozofie a žena mnoha úspěchů. Náhoda otevírá hlubokomyslnější přemítání nad střípky vlastního života. Realita se prolíná se vzpomínkami a sny, připomíná si těch několik málo poznaných dotyků vášně, ze které se točí hlava a proto jsou pro spořádanou vyšší střední třídu naprosto nevhodné a nepřijatelné. Sebejistota je umem sebeklamu, mysl se zpočátku brání alergickou reakcí, ale uvědomění se stejně nevyhne. Hlavní mužskou postavou je Ken Post (zajímavý Ian Holm), Marionin manžel, ctihodný kardiolog a společensky úspěšný a všemi vážený muž. Přirozená snobská nadřazenost není schopna upřímnosti ani ke svým nejbližším. Z dalších rolí: křehká pacientka psychiatra se zásadní obavou o podstatě a upřímnosti života Hope (Mia Farrow), Kenova dcerka z prvního manželství a Marionina nezkušená obdivovatelka Laura (Martha Plimpton), Marionin společensky neúspěšný bratr Paul (Harris Yulin, jako mladík Stephen Mailer a jako dítko Dax Munna), Marionou přehlížená Paulova žena v manželské krizi Lynn (Frances Conroy), Marionin první manžel a univerzitní učitel filozofie Sam (Philip Bosco), Marionina kamarádka z dětství a divadelní herečka s nezapomenutelnou bolestí Claire (Sandy Dennis, jako mladá Jennifer Lynn McComb), choť Claire a divadelní režisér Jack (Jacques Levy), Kenova bývalá manželka Kathy (Betty Buckley), Marionin nejvášnivější okamžik jejího celého života Larry Lewis (Gene Hackman), velmi stařičký Marionin náročný otec a úspěšný historik (John Houseman, jako mladší David Ogden Stiers), soused a psychiatr (Michael Kirby), či nejbližší přátelé manželů Postových Lydia (Blythe Danner) a Mark (Bruce Jay Friedman). Jiná žena je nahota vyšší střední třídy, kde společensky preferovaný úspěch a též přirozená očekávání stavu jsou vykoupeny niternou nenaplněností. Život na nikoho nečeká se svými příležitostmi a pocity nejuspokojivějšího intimního štěstí. Klaunova trochu zlotřilá náruživost bortí zažité představy a stereotypy úspěchu. () (menej) (viac)