Román pro muže
Novel for Men
Réžia:
Tomáš BařinaScenár:
Michal VieweghKamera:
Tomáš SyselHudba:
Zdeněk VřešťálHrajú:
Miroslav Donutil, Miroslav Vladyka, Vanda Hybnerová, Táňa Pauhofová, Jan Budař, Filip Čapka, Agi Gubíková, Pavel Řezníček, Igor Chmela, Lukáš Langmajer (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Román pro muže vypráví příběh tří sourozenců – Cyrila, Bruna a Anety. Pevné pouto, které se mezi nimi utvořilo po tragické smrti rodičů, kdy starost o výchovu mladšího bratra a sestry převzal výrazně starší Cyril, prochází zvláštní zkouškou. Sourozenci odjíždějí na tradiční výlet do hor v zádech se stínem neodvratně se blížící Brunovy smrti. Výlet, který má být jakousi cestou posledních splněných přání – včetně tajných erotických fantazií, se však mění v tragikomickou konfrontaci základních hodnot a životních postojů... Podle scénáře a literárního bestselleru "Román pro muže", nejprodávanějšího českého spisovatele Michala Viewegha, vzniká další z adaptací jeho románů. Filmy podle Vieweghových předloh patří již řadu let k divácky nejúspěšnějším titulům. První adaptaci jeho knihy Báječná léta pod psa natočil již před třinácti lety režisér Petr Nikolaev. Následovaly Výchova dívek v Čechách (r. Petr Koliha, 1997), Román pro ženy (r. Filip Renč, 2005), Účastníci zájezdu (r. Jiří Vejdělek, 2006) a Nestyda (r. Jan Hřebejk, 2008). Film Báječná léta pod psa byl nejnavštěvovanějším českým filmem roku 1997. Román pro ženy vidělo přes 600 tisíc diváků a film získal Českého lva pro divácky nejúspěšnější snímek roku 2005. Film Účastníci zájezdu se stal s téměř 800 tisíci diváky nejnavštěvovanějším filmem roku 2006 v ČR. Podle knihy "Povídky o manželství a o sexu" natočil Jan Hřebejk komedii Nestyda, kterou v kinech vidělo na půl milionu diváků. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (773)
Nejsem náročný, spokojím se s nejlepším. - klasická vieweghovská sebestředná hláška. Místy se Vieweghův "humor" blíží k lidové taškařici typu Kameňák, ale režie (lyrickoreflexní pohledy na strom) a Donutil (toho nadutce střihl s přehledem) udrží diváckou pozornost. Naopak jedna ze závěrečných scén s pistolníkem (Budařem) a prostoduchým sportovcem je jak z céčkového filmu. ()
Viewegh už je zcela mimo realitu. Donutil to tentokrát nezachránil ani tím dvojnásobným "ty čůráku". Z toho mi bylo trapně a považuji v rámci jeho role tohle vyhrocené borečkování za zbytečné a k Donutilovi neladící. Čuráka vypustit z pusy se prostě musí umět, stejně jako naopak. Film mě nudil a naprosto ničím neoslovil. ()
Přímo při sledování mi ten film nepřišel zas tak špatný. Problém ovšem nastal bezprostředně po shlédnutí - prostě dokonale vyšuměl a mě z něj nezůstal v hlavě jediný pocit. Bařina mě zklamal, po výtečných prvních Bobulích jsem očekával, že udělá další progres, ale stal se pravý opak. Román pro muže je ukázkový příklad suše zrežírovaného filmu, téměř bez jediného nápadu nebo pokusu oživit už tak chudý příběh. Několik dějových linií zůstalo podivně nerozvinuto, nebo byly úplně stupidní - viz. scéna s pistolí a melounem - to mělo být vtipné, překvapivé? Co se týče herců, Donutil na mě působil jaksi nepřirozeně a Vladyka je prostě Vladyka. Co naplat, ještě že je tu dvojka Budař a Pauhofová. ()
Román pre mužov je veľkým príbehom odporného manipulatívneho Cyrila ( výborný Donutil ), ale i filmárskym príbehom premárnených šancí. Kde bol priestor na výbornú komornú drámu, toto miesto zaujala lascívnosť a povrchnosť. Záver síce niečo naznačí, ale veriť sa tomu nedá. Ale vďaka za úžasnú hudbu. ()
Jelikož patřím mezi fanoušky pana Viewegha a spousty knih jsem od něj přečetl, včetně Románu pro muže, jsem naprosto nadšen. Tak jak ve mě zanechala dojem kniha, to samé se stalo i u filmu, se skvělými hereckými výkony hlavních představitelů a s lepšími záběry Vysokých tater, než pojímala má představivost. Udivuje mne pouze, že i když v dnešní době , je opravdu velice poskrovnu komediálního žánru, nachází se zde spousta jedinců, kteří tento film zavrhují, zejména díky neoblibě pana spisovatele. Proč tedy na takovýto film divák tohoto druhu chodí?Když už předem ví, že to bude kritizovat. Tak tedy milý hodnotiteli seď doma a rozplývej se nad filmy typu Kawasakiho růže, Protektora, či 3 sezon v pekle (v žádném případě zde tyto filmy nehaním, píši čistě o žánru). Pan Donutil zde mluví vulgárně? Ano, je to tak napsané a věřte, v knize stokrát horší a světe div se, vůbec to neuráží. V Ženách v pokušení mluví E.Balzerová také dosti bodře (používaje hodně podobná slova) a většině to nevadí. Takže pro lidi, kteří tento film neviděli, a máte rádi humor a tvorbu pana Viewegha nečtěte tyto rádoby intlektuálské komentáře, a nenechejte se tímto hodnocením ovlivnit. Ať už půjdete do kina, nebo si otevřete vínko doma u tv, věřte, že Vás tento snímek pobaví. ()
Docela slušná hudba, kamera a výprava, nemohoucí režie (jak tam nejsou profi herci, působí to celé amatérsky až hanba - a tím nemyslím, že když je v obraze Donutil nebo Hybnerová, že to je profi), nesympatické postavy a product placement jak u blbejch (samolepka VISA na skleněných dveřích v nemocnici u vyšetřoven?). Vtipy nevtipné, spíš trapné, politické a sportovní reálie tak nějak z rychlíku, jak to má národ načtené z Blesku. (Btw, slavný fotbalista anonymně v supermarketu, nikdo si ho nevšimne?) Skončit to scénou ve vlaku, možná dám i čtyři hvězdy. Chápu, co nám tvůrci chtěli říct a některé scény na začátku a na konci jsou velmi dobré. Vzepření sestry, Brunovo splnění snu (ne ta prostitutka, která šla tvrdě za svým a povedlo se jí to, ale vlak a předtím zastání se sestry) například. Ale omáčka v prostřední části filmu, ti dva tupci jak z jiné planety, nedořečené motivy, to vše film sráží dolů. ()
Překvapivě vtipná a dobře napsaná i obsazená komedie z prostředí "tvrdé reality" dnešní zprofanované společnosti. Donutil mě pákrát Donutil se křečovitě zasmát..ne vážně..pobavila jsem se. Konečně zase s lehkostí nadnesená pozitivní vlaštovka mezi obvyklou sračkoidní brakovou produkcí v českých prdelovicích po tzv. revoluci. ()
Bylo to jednou, myslím v neděli. Vstal jsem od rozkoukaného (a mimochodem fakt zábavného) pseudodokumentu Hraje skupina Spinal Tap na PC a šel si vzít do kuchyně něco dobrého. A vidím, že žena kouká na nějaký český film. S Donutilem. A že prá Román pro muže. Tak si říkám, kouknu na to na chvíli, budu tropit posměšky na český film - protože Román pro ženy byl ultrashit - a pak se hned vrátím. A světe div se, já to normálně dokoukal. Až do konce. Viewegha moc nečtu, tohle jsem taky nečet´, takže s knížkou to srovnat neumím, ale na české poměry mi to nepřišlo nějak tragické. Místy jsem se i bavil, hlavně když na scénu nastoupil pasák Budař. Scéna s Donutilem v restauraci mně zlomila v pase. Občas trochu skřípe logika, postavy jsou trošinku šablonovité (hlavně investigativní sestra), ale jinak celkem přijatelné dílko. ()
Že já se na ty české filmy nového tisíciletí ještě koukám. Ne že bych se u toho nezasmál (Donutila mám strašně rád a tady ne teda že by perlil, ale je pořád dobrý), jinak mi ale obsahově ten film připadl naprosto o ničem. Stejně tak herecky (což je zřejmě ale chyba scénáře) - ten sparťan je na pěst, z Budaře se pomalu stává nejtrapnější český herec, co znám, jak jsem ho měl rád, tak mi teď začíná ve filmech doslova vadit. Já nevím, možná to není těmi filmy, možná jsou všechny s dvojkou v letopočtu na začátku dobré, jen já už jsem na ně možná starej, nebo jsem možná již předem zaujatej. Fakt nevím, ale kdybych měl napsat český film natočený po roce 2000 který mě fakt bavil, tak to budou pouze Divoké včely a Poslední plavky. ()
Zrovna jsem se na to dodíval a můžu říct, že zdejší hodnocení je docela trefné – ještě bych snad i ubral. Už teď začínám zapomínat, o čem to vlastně bylo. Jo vlastně o vulgaritách, suchém humoru, nepříliš záživném příběhu – trojici ne zrovna povedených sourozenců a jedné šlapce. Pardón placené společnici pro umírajícího. Občas se tu sice našlo několik vtipných hlášek, ale jinak to byla docela nuda a emoce se mnou ani jednou nezacloumaly. Zas další zbytečnost, nad kterou jsem promrhal svůj čas… ()
Kupodivu to nebyla taková hrůza jako v knižní podobě, kde mi všichni ti "píčusové" a podobné vulgarismy lezli pěkně na nervy - přece jenom mám k českému psanému projevu nějaký ten respekt a to, co mi nevadí slyšet ve filmu, nemusím nutně taky číst. Hlavním problémem Vieweghovy knihy i scénáře je ale především málo nosná zápletka - ze tří osiřených sourozenců s hodně psychickými problémy se dalo vytřískat o hodně víc. Ve filmu to aspoň vyvažovaly herecké výkony - kromě tradičně dobrého Donutila a Budaře mě zaujal i Filip Čapka v roli přitroublíka Šimiho. ()
Místy jsem se u filmu nudil, už by se naši filmaři na ty neustálé projížďky přírodou mohli taky vykašlat. Děj byl jinak celkem sledovatelný, ale přiznám se, že bych ocenil větší porci humoru. A teď klady. Výborně zahrané sourozenecké trio, tři různé povahy a všechny skvěle zvládnuté, já jsem navíc ocenil tu skvělou parodii na Matušoviče, Filip Čapka mi pěkně zahýbal s bránicí. ()
Tak jsem to zkouknul, a zas tak strašný to není. No jasně, Donutil krapet "přehrává" sám sebe, ale najdou se tam i světlejší okamžiky. Každého jest právo dát ODPAD, ale je to podle mě nesmysl. Vedlejší role Jana Budaře, standartně kvalitní výkon Miroslava Vladyky a pěkný pokoukání na nádhernou Táňu Pauhofovou. Dál to rozvádět nebudu. Jo, a hezký, širokoúhlý pohled na Tatry - to se cení. Tři hvězdy. ()
Problém je už v předloze, která mi přišla skutečně moc slabá. Ono moc se mi nelíbil ani Román pro ženy, tak jsem to nějak očekával. Pobaví jenom Donutil, a to prakticky jenom ve scéně, která byla v traileru. Velká škoda. A trapná mi přišla i postava hloupého hráče Sparty. A to jsem prosím nějaký Slávista :-). ()
Především výtečně obsazené a ještě lépe zahrané. Vnímal jsem to tak, že každý z herců suploval určitou kategorii lidí a každý z nich jí ztvárnil věrohodným způsobem, ať už to byl fotbalista (ten rozhovor v TV prostě seděl :D), laciná a hloupá šlapka či arogantní zástupce státní moci. Zejména přehrávající Donutil byl pro mě typickým představitelem své skupiny. příběh sám o sobě nepřišel s ničím novým a končil tak, jak musel, ale i přesto se jednalo o příjemný filmový zážitek. Stejně jako mnozí jiní nechápu nízké hodnocení a i já jsem toho názoru, že mnozí hodnotí jen podle toho, jakou známku dávají ti, kteří tomu "rozumí". 70% ()
Někomu by mohly vadit vulgární výrazy (mě ne, v knize je jich podstatně více), někomu vadí kukuč Miroslava Donutila (mě ne, i když to playboy zrovna není), někomu zase nesedí Vieweghova tvorba (mě ne, i když jsem od něj četl právě jen ten jediný, "Román pro muže"). Ten někdo pak zasedne k ČSFD, a hodnotí to, co mu vadí a nehledá žádné hodnoty. Ani nechce. To se týká bohužel celé české produkce. Hledáme hodnoty v plytkých dovozových škvárech a domácí produkci popliveme jak to jde. Pro mě osobně znamená Román pro muže slušné komediální drama, výborně napsané (román i scénář) i velmi slušně zfilmované. Rozdíly v obsahu románu a scénáře jsou zanedbatelné, i když filmové postavičky si užívají "pouze" ve Vysokých Tatrách a lyžují v Nízkých a ne v Dolomitech. Ale to je zanedbatelné z pochopitelných úsporných opatření při natáčení. Kniha i film dobře vystihují charaktery tří sourozenců, jejich vzájemný vztah v mládí v protikladu k novému vztahu z období po roce 1989, kdy se charaktery mnoha z nás změnily a mezilidské vztahy definitivně nabouraly. Dovolím si napsat, že z mého hlediska zpracoval režisér Tomáš Bařina Vieweghův scénář lépe, než režisér Hřebejk Nestydu. ()
Tohle je fakt strašné. Zvracme! ()
Další z podprůměrných českých filmů. Lepší je od toho vážně nic nečekat. 45%. ()
Už v úvodu jsem pochopil, že se smíchy zrovna nepotrhám a po půlce si budu ze spaní slintat na tričko. Vlastně jedinou motivací vytrvat byla touha potěšit bystré dioptrie pohledem na prsy Táni Pauhofové a nechat Donutila obohatil můj kultivovaný slovník o pojem čurák. A skutečně, Mistr použil celkem záhy nejen onen inkriminovaný výraz, ale připojil dokonce i sloveso vošukat! Bohužel, ačkoliv jsem napínal zrak, až se mi rozlila krev do očního bělma a špička nosu už modrala neustálým nedočkavým ťukáním do obrazovky, nezahlédl jsem ani na jedinou nanosekundu byť jen malinký kousek Tániny bradavky. Alespoň s tím spaním že mi to vyšlo a zbytek jsem už nevnímal, takže doufám, že v posledních dvaceti minutách Táňa neukazovala bobříka! Dvě hvězdy za dvě Vladykovy psí oči. ()
Ono keď sa český tvorcovia odbremenia od toho nekonečného fetišu neustále zobrazovať komunizmus a obdobie svetovej vojny, tak sa na to dá aj pozerať. Čím viac českých filmov bude zo súčastnosti, tým lepšie pre nás divákov. Román pro muže nie je filmom roka, ale aspoň som si pri ňom nepripadal ako na povinnej školskej projekcii. A tiež po dlhšej dobe film, v ktorom ma Donutil bavil. ()