Modré uniformy

Unylý, ne-westernový western, který stojí a padá na mdlém vztahu dvou mladých hrdinů. Nezachránila to ani plavovlasá Candice Bergen, ani řídké, zmatené střílečky. Westernové jsou tady jen širé pláně nudy, ze kterých zničehonic najednou vychrstne kýbl krve. Dvojice se plahočí sem a tam, úspěšně znemožňuje divákovi vytvořit si k ní jakýkoliv vztah, po dvou hodinách zmateného děje přichází dvacetiminutový masakr indiánské vesnice. Divím se, že jsem to vydržel do konce. Nedivím se, že se to líbilo Tarantinovi. (13.09.2011)

Rok 1864 v Coloradu. Nenávist mezi bílými a indiány vyhnaná do krajností, povzbuzovaná zážitky z minulosti i vojenskými veliteli. Hlavními postavami filmu jsou mladý vojín a dívka, kteří jako jediní přežijí brutální útok indiánů z počátku filmu, putují ke zbytku jednotky, aby se stali na konci filmu svědky vybití a vypálení indiánské vesnice. Způsoby ani krutost se nezměnily, jen si útočí a bránící strany prohodily role. Patrně v zájmu co největší autentičnosti byly některé scény natočeny velmi realisticky, takže nic pro slabé povahy. (22.11.2008)

The most savage film in history! Soldier Blue u nás zůstane bohužel asi nejméně známým dílem Ralpha Nelsona, protože v něm nehraje nikdo známý (na rozdíl od komediálně laděného Vojáka v dešti se Stevem McQueenem) a protože nezískal žádná výrazná ocenění či nominace (jako Polní lilie, v nichž se objevil Sidney Poitier a hned z toho byl Oscar, poté si u Nelsona zahrál ještě v jeho oblíbeném westernovém žánru Souboj v El Diablu). Onu neznámost by ale mohl změnit plakát, který visí na zdi v úvodních titulcích Tarantinova Grindhouse: Death Proof Jungle Julii (hraje ji Tamia Poitierová, dcera Sidneyho!) a který by mohl ponouknout cinefila k sehnání si snímku.____ Film v úvodních titulcích podbarvený tklivou písní a zakončený "hrobovým" (až uvidíte, pochopíte) tichem otvírá útok Indiánů na americkou kavalérii a uzavírá útok americké kavalérie na Indiány, zbytek filmového času je vyplněn dvojicí (On a Ona), která k sobě nalézá skrze různé peripetie cestu i přes svou rozdílnost. Režisér spolu se scénáristou bortí nejenom genderové představy, ale i divákova žánrová očekávání._____ Zatímco On by měl být mužný, světem protřelý a postarat se o ženu, která je v nesnázích, tuto úlohu zastává Ona (která mimochodem není indiánského původu, přestože zastává jejich tradice a ideje, čímž se tvůrci důmyslně vyhnuli klišé spjatým s "na dvou různých postavách vyjasňujeme rozdíly mezi jednotlivými navzájem znepřátelenými kulturami"). Hodina a půl věnována jejich sbližování, posouvanému ve vyprávění peripetiemi obou hlavních aktérů (zvlášť významná je rolička Donalda Pleasence, který umně balancuje mezi komickou a démonickou polohou), dojde svého dovršení definitivním sblížením, aby se mohl navrátit deadline ze začátku - tedy odplata kavalérie Indiánům._____ Ta Ralphu Nelsonovi slouží hlavně k tomu, aby rozmetal idylu předtím ve filmu vytvořenou a demonstroval tak, že heterosexuální pár nemůže být utvořen, pouze ony brutální výjevy z válečné vřavy zanechají v jednotlivých akteréch - stejně jako v divákovi - stopy. Žena, jíž je dekapitulována za jízdy na koni hlava, brutální znásilnění s odřezáním bradavek... a jeden z nejlepších a nejpřehlíženějších filmů Ralpha Nelsona, u něhož mě nepřekvapuje vzhledem k výše popsanému, že plakát na jeho málo známý film má jedna z Tarantinových postav na zdi... (17.11.2007)

Ak rinčia zbrane, tak nielen mlčia múzy, ale aj rozum. Stavidlá pudového správania sú otvorené, neplatia žiadne tabu. Najmä tie, čo sa týkajú vrážd žien a detí a znásilňovania. Na chabú (i keď krutú) obranu pôvodných obyvateľov boli nasadené naozaj drsné a dômyselné spôsoby. Viedli k reálnemu vyhladeniu vplyvu Indiánov na chod života v ich rodnej zemi. Vojak v modrej uniforme vo filme prechádza postupnou premenou názoru. Od bezhraničnej ideologickej obhajoby vojnového konania a myslenia bielych osadníkov Ameriky k uvedomeniu si hrôz, aké takéto myslenie prináša. Prostredníkom poznania je indiánska žena. Putuje s vojačikom značnú časť cesty. Zažívajú všakovaké dobrodružstvá, či s indiánmi iných kmeňom alebo kšeftárskym obchodníkom, pohybujúcom sa na indiánskych územiach. Silný film s tragickým vyústením. Poukazuje na neveľmi lichotivú tvár osídľovania Ameriky. Tá bola neoddeliteľne spojená s potrebou vysídlenia rozsiahlych území od pôvodného indiánskeho obyvateľstva. (22.06.2020)

Road movie (tedy zde spíš "plain movie", ale to se sotva prosadí) od jednoho masakru k druhému (přerušený pouze setkáním s pašerákem zbraní vypadajícím jako baculatější Bob Dylan). Známější je ten druhý, závěrečný u Sand Creeku, při němž ani bílá aní americká vlajka ani žádné jiné mírové záruky se nerespektovaly. Pozn. 1: Organizace Čejenů a Arapahů nebyla příliš jasná: Vlajkovou akci vedl Mo'ohtavetoo'o (Černý Kotel), kterému se nakonec podařilo uniknout; o Skvrnitém Vlku se nikde nemluví. Pozn. 2: Přestože muži Třetí koloradské kavalerie byli opilí, nadržení a krutostichtiví, hlavní roznětkou byly povely a prohlášení jejich velitele, plukovníka Chivingtona, metodického kněze a odpůrce otrokářství. Jeho výroky: "Proklet buď každý, kdo sympatizuje s Indiány! ... Přišel jsem Indiány vybít a věřím, že každý prostředek pod božím nebem je k tomu čestný. ... Zabijte a skalpujte všechny; z hnid mohou být jen vši." Pozn. 3: Film neprošel diváckou premierou, proto byl zkrácen o 20 minut, zřejmě dalšího násilí. Pozn. 4: České oslovení "Vojáčku" (Soldier Blue) dokazuje, že alespoň někdo má ještě cit pro překlad a češtinu. (27.09.2018)