Amarcord

Sociální kritika schovaná za autorovy vzpomínky na mládí vždycky dodá diváku nadhled a shovívavost nad zobrazovanou společností... Všichni hrdinové mají své chyby, většina obyvatel Felliniho rodné Rimini se většinu dne jen 'po italsku' povaluje na ulicích, hledají jen zábavu, partnery, sex, dobré jídlo a pití. Útržkovité paměti vyprávěné jakoby s nostalgickým úsměvem ve tváři režiséra však všem těmto postavám dodávají pocity a duši, mnohý divák se s nimi jednoduše ztotožní.. Přes všechen dobrovolný chaos jejich životů, pomalé jednání a sálodlouhé rozhovory o ničem, obdivuje celkovou pospolitost jejich života, komunitu, kde jsou všichni bez anonymity propojeni a nikdo se nezdá být stranou. V městečku, kde na jaře poletuje chmýří a v zimě padají vločky sněhu. Stejně, jako kolem nás poletují Felliniho vzpomínky. Jen mě mrzí, že zůstávají každá sama a pevnou sněhovou kouli se z nich vytvořit nepodařilo... (23.06.2011)

Tradiční Fellini se svojí kritikou společnosti, fašismu, s občas velice svěžím humorem a svojí nezaměnitelnou poetikou. Ovšem s poetikou, se kterou mám u mistra zatím pořád tak trochu problémy a která mě hlavně u tohoto snímku nijak neoslovila. Jinak ten film naprosto uznávám, jenom pod tu kůži mi to nejde vlízt. (28.03.2010)

Jsem velkým milovníkem filmů, které mají začátek, konec a něco zajímavého mezi tím. Amacord takový samozřejmě není, neboť nezačíná, nekončí a mezi tím se vůbec nic neděje. Chápu, že to natočil slavný Fellini, že je to velké umění, poetický, láskyplný a kdovíjaký skvost, ale pro mne to byla dvouhodinová nuda s uspávajícími účinky, kterou jen občas přerušilo drobné pousmání. Nakonec si dovolujím vyjádřit radost z toho, že nejsem filmových kritikem a tudíž se nemusím pokrytecky tvářit, že jsem viděl nadpozemskou jedinečnost. (12.02.2013)

U mňa zatiaľ najlepší Fellini. Takto nejako som si ho vždy predstavoval. Množstvo vtipných postavičiek, divokosť, živelnosť a jemná erotika. Film mi trochu pripomenul Jakubiskovu Tisícročnú včelu. Nie náhodou ho prezývajú "Slovenský Fellini". Niektoré scény ma naozaj rozosmiali, niekedy sú to iba sekundové vtípky či hlášky, ale je ich tu naozaj požehnane, takže z filmu srší dobrá a uvoľnená nálada. Zopár hluchých miest sa tu nájde, ale nie je to nič hrozné. Nedávno videný, skvelý Bio ráj má s Amarcordom veľa spoločného. Hlavne tú divokú atmosféru mestečka. 80%. (23.01.2013)

Amarcord nakrútil Fellini v dobe, keď už mal takmer všetky významnejšie snímky hotové. Má to byť spomínanie na jeho mladosť a dospievanie. To je v poriadku, veď títo sebastrední umelci sa veľmi radi zaoberajú sami sebou. Ale to mal potom nakrútiť film vo vlastnej produkcii a po večeroch si ho púšťať sebe a Giuliette. Čím má osloviť diváka tá nespojitá záplava epizódiek, s pitoresknými postavami, kolotočovou hudbou a hľadaním sexu, pripomínajúca roztrhnutý náhrdelník. Chcem však dodať, že Felliniho si naďalej vážim a jeho filmy mám rád, iba Amarcord ani náhodou. V záujme spravodlivosti priznávam, že som sa raz aj zasmial, a to v scénke, keď chceli dostať bláznivého a hulákajúceho strýčka zo stromu a jeden mládenec navrhol: "A co kdybychom ho sestřelili?" (24.09.2009)