Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Legendárny film režiséra Federica Felliniho s poetickou ľahkosťou mieša sny a predstavy s autobiografickými spomienkami na detstvo strávené za Mussolliniho éry v prímorskom Rimini. Vo voľnom toku asociácií a spomienok sa v jednotlivých epizódach Fellini vracia do čias svojho detstva a dospievania. Predstavuje celú galériu postáv, obývajúcich bizarný mikrosvet malého letoviska. Felliniho filmové alter ego Titto diváka zoznamuje so svojou svojráznou rodinou, zásadovým otcom, ktorý neznesie neposlušnosť a vládne pevnou rukou, starým otcom, večným bonvivánom, bláznivým strýcom Teom, spolužiakmi z gymnázia, robustnou trafikantkou, snom všetkých dospievajúcich chlapcov v meste, aj s veselou kaderníčkou Gradiscou. "A m´arcord" v ľudovom nárečí Felliniho rodného kraja znamená "spomínam si". Príbeh filmu prináša spomienky na svet, ktorý už neexistuje: na láskavý svet detstva, ale aj svet, ktorý priniesol veľa bolesti a strát. Amarcord bol ocenený Oscarom za najlepší zahraničný film a ďalšími prestížnymi cenami. (STV)

(viac)

Recenzie (229)

Falko 

všetky recenzie používateľa

Pokial je tento film z Felliniho diel najlahsie pochopitelnym, tak normalne mam strach pustit sa do jeho dalsich filmov. Toto je moj prvy film, ktory som od Felliniho videl a zase az tak moc nadseny som nebol, ale tak dalo sa. Na jednej strane sa mi pacil ten lahky humorny styl natacania v obdobi pocas a aj mimo druhej svetovej vojny, rozpory v rodine, hlavne hadky a posmesky medzi synom a otcom, ale mozno na druhej strane mi tam chybala akasi vaznost, akokeby to bolo vsetko take samozrejme a normalne. Priklad podobneho filmu, ktory sa mi pacil na 100% je BIO RAJ (1988) od Giuseppa Tornatoreho, kde film posilnila nadherna hudba Ennia Morriconeho a mozno mi podobna hudba chybala v Amarcorde... 26.03.2009 ____ Pupella Maggio - (Miranda Biondi - Tittaova matka) +++ Armando Brancia - (Aurelio Biondi - Tittaov otec) +++ Bruno Zanin - (Titta) +++ Ciccio Ingrassia - (Teo) +++ Nando Orfei - (Pattaca - Tittaov strýko) +++ Giuseppe Ianigro - (Tittaov starý otec) +++ Hudba: Nino Rota +++ ()

Renton 

všetky recenzie používateľa

Scénář: Federico Fellini, Tonino Guerra .. Krásný, jako větřík lehký, hořkosladký film. Film, který se může zdát stejně prázdným jako plným - ostatně jako většina Felliniho filmů. S onou nejednoznačnou náplní jsem zde musel chvíli bojovat. Nebyl jsem totiž tak unesen jako z dříve viděného Sladkého života. Rozhodně je Amarcord snadnější na pochopení a nabízí zajímavý vzpomínkový pohled do mistrova zasněného bezstarostného mládí a na strasti dospívání v předválečné fašistické Itálii. ()

Reklama

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Tak je to viac 70% ako 80%, s prihliadnitím na moje doterajšie hodnotenia Felliniho filmov, keďže tento je určite najprístupnejší a nedostaví sa ani počas dvoch hodín nuda, alebo frustrácia z nepochopenia metafor. Podobné filmy, zrejme inšpirované touto klasikou a ktoré sa mi páčili o niečo viac, sú Whats eating Gilbert Grape, alebo Čierna mačka, biely kocúr. No a Jakubisko by o svojich inšpiračných zdrojoch mohol tiež veľa rozprávať. Otázka je, či dnešný divák strávi film bez deja, ktorý "iba" oslavuje život. VIDENÉ ZNOVA: Fellini v Amarcorde kombinuje nostalgiu, komickosť a tragickosť v rovnakom pomere a to je, domnievam sa, jeho recept na triumf a na nesmrteľný štatút tohto filmu v histórii kinematografie. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Federico Fellini jakoby ve filmu Amarcord adaptoval některý z pábitelských románů Bohumila Hrabala a coby pomocného režiséra si fiktivně přizval Jiřího Menzela, tak propojená byla nálada a duch doby konce šedesátých a začátku sedmdesátých let, západní civilizace se opájela svobodou (kterou bohužel u nás přibrzdilo znovuspuštění železné opony) a kvetlo umění, ideou byla tvorba a režisér byl vypravěčem a ne pouhým řemeslníkem, jak tomu bohužel mnohdy bývalo později... Fellini se ve svém snímku vrací do dětství, převažující je tedy usměvavě nostalgický retro pohled, ono spojení tragična a komiky, hořkého a sladkého, smutného i humorného, smrti i radostí života... Nástup fašistické totality je tu podáván s komickými konotacemi trapností lidových shromáždění a vyprázdněností vlasteneckých proslovů, Duce je zvěčněn hlavně coby pouhá mluvící hlava, nadživotní adorační portrét, ale také jako dobová celebrita, mediální superstar, jejíž blízkost zaručuje zdání nesmrtelnosti, což si uvědomují hysterické fanynky z davu (pravda trochu jiného věku než dnes). Průvodcem a vypravěčem je staromilský právník, obdivovatel římské kultury a tradic, který si, stejně jako režisér, všímá především nadčasového rituálů, kulturních odkazů a typologie italského charakteru realizující se ve stereotypech chování... Zaměření pozornosti na starobylý rituál loučení se se zimou a pálení čarodějnic (prastarý keltský svátek příchodu jara a probuzení přírody Beltine, slavený v noci z 30. dubna na 1. května, později Valpružina noc či noc Filipojakubská...u nás se lokálně na hranicích spalovala i pohanská bohyně smrti Morana...), obdobně se Bohumil Hrabal symbolicky pokusil vytvořit reflexní oblouk mezi dávným slovanským rituálem postřižin a emancipační módou zkracování ženských vlasů symbolickou pro dobu přelomu století. Felini poukazuje na symbolické uzavření klasické éry římské (přeneseně i západní) kultury v nastupující mladé generaci, která není ochotna přejímat penzum klasických mouder a sentencí - nejde tu jen o obyčejnou generační vzpouru, ale o symbolické uzavření vývojové etapy lidstva, ad actum dokonané hrůzami druhé světové války... Amarcord nádherně popisuje také italský národní charakter - onu temperamentnost, afektovanost, příslovečnou vitalitu, sexualitu a kult těla, přibližuje ono typické italské manželství, život přelévající se z bytů na ulice, život radosti, vína a zpěvu... Amarcord je zkrátka nádherný film a dokonalá oslava života...a jako vysoce funkční filmový tvar také oslava evropského ducha kinematografie... ()

Marigold 

všetky recenzie používateľa

Řekne-li se evropský film, vybaví se mi Amarcord. Řekne-li se puberta, vybaví se mi mocná ňadra paní trafikantky, nadržená Lištička a onanie v autě. A řekne-li se Amarcord, vybaví se mi vřelý a láskyplný film, který uvolněnými tahy s lehkou nadsázkou črtá portrét italského maloměsta se všemi jeho slastmi i strastmi. Vybaví se mi motocyklista zvaný Prďoch, banda pubertálních výrostků, zakrslá jepťucha, vzteklý otec a prdící dědeček. Prostě film, který je mi blízký a který mě fascinuje už celá léta. Tolik krásných minipříběhů, tolik humoru, tolik lásky k postavám. Amarcord je velkolepá oslava vypravěčství a režijních dovedností, otevřené filmové duše... Prostě všeho, co pro mě znamená evropská kinematografie ve svých nejlepších chvílích. ()

Galéria (118)

Zaujímavosti (7)

  • Název filmu je fonetickým přepisem fráze „a m’arcord“ ("vzpomínám si") v romagnském nářečí, používaném v městečku Rimini, které je dějištěm filmu a také rodným městem Federica Felliniho. (gjjm)
  • Pracovní název filmu byl Il borgo (Městečko). (ninon)
  • Režisér Federico Fellini popřel, že by byl film autobiografický, ale připustil, že v něm jsou podobnosti s jeho dětstvím. (džanik)

Súvisiace novinky

TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz

TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz

29.12.2018

Nejoblíbenější uživatelé ČSFD.cz tradičně sestavili trojku nej filmů a seriálů, uvedených do distribuce nebo na filmových festivalech v uplynulém roce. S pěti hlasy jednoznačně vyhrávají mezi filmy… (viac)

Reklama

Reklama