Nanking! Nanking!
Nanjing! Nanjing!
City of Life and Death
Réžia:
Chuan LuScenár:
Chuan LuKamera:
Yu CaoHrajú:
Ye Liu, Yuanyuan Gao, Hideo Nakaizumi, Wei Fan, Yiyan Jiang, Rjú Kohata, John Paisley, Bin Liu, Sam Voutas, Beverly Peckous, Júko Mijamoto, Junichi Kajioka (viac)Obsahy(2)
Jedna z nejkrutějších událostí dvacátého století dostává drásavé memento v podobě kontroverzního filmu, jenž zobrazuje osudy postav z různých stran masakru. Rozsáhlý masakr válečných zajatců, zabíjení civilního obyvatelstva a hromadné znásilňování, k němuž došlo v průběhu sedmi týdnů po dobytí tehdejšího čínského hlavního města Nanking japonskou armádou 13. prosince 1937, dodnes představuje citlivé téma v obou zemích. Navzdory řadě svědectví, několika doznání, i závěrům některých japonských historiků stále oficiální vládní zástupci a především národní konzervativci v Japonsku události zpochybňují, i přímo popírají. Mladý čínský režisér Lu Chuan, jenž se do povědomí mezinárodních diváků zapsal oceňovaným existenciálně laděným thrillerem z Tibetské náhorní plošiny Horská hlídka, k ožehavému námětu přistoupil bez národních sentimentů. Vytvořil fenomenální dílo, jež v zahraničí sklidilo řadu cen a doma se stalo hitem, ale současně vyvolalo i vlnu nevole. Lu si totiž na rozdíl od předchozích i následujících pojednání o nankingském masakru nevybírá jednu reálnou osobnost či fiktivní figuru, okolo níž by vystavěl tradičně pojaté drama. Namísto toho přináší nelineární mozaiku událostí, jimiž diváky provádí asi tucet postav z různých společenských vrstev i stran masakru. Vedle čínských vojáků a civilistů či členů Mezinárodního výboru pro nankingskou bezpečnost, složeného z cizinců přítomných v městě před dobytím, se tak zaměřuje i na několik figur z japonské strany, především pak na řadového vojáka Kadokawu posléze povýšeného na seržanta. Právě jeho vyobrazení coby empatického člověka, drásaného okolním utrpením a ohlodávaného tlakem svých druhů i válečné mašinérie, vyvolalo v Číně vlnu nevole a dokonce i výhružek na adresu režiséra. Přitom film nikterak neznevažuje oběti masakru, ale naopak právě díky svému rozvolněnému impresivnímu vyprávění podává jeho drasticky realistický obraz prostý přemrštěného patosu či opulentní výpravnosti. Ačkoli tvůrci měli k dispozici vysoký rozpočet, film zaujme právě tím, jak se straní tradičních způsobů, jimiž jsou velké historické události obvykle zobrazovány. Celý snímek byl natočený na černobílý materiál a z hlediska kamery využívá jednak reportážní bezprostřednost s převládajícími detailními záběry a expresivním střihem, ale často také komplikované kompozice s velkou hloubkou ostrosti a několika paralelními plány akce. Po právu také podstatná část ocenění, která Nanking! Nanking! získal, byla určena kameramanovi Cao Yu. Snímek se také minimálně uchyluje k užití hudebního podkresu, naopak nechává emocionalitu scén vyznít přes syrový chaos ruchů a hlasů. Vzniklo tak devastující pojednání o velkoměstě, z jehož budov se staly ruiny, ulice byly poseté sutí a mrtvolami a kde smrt přicházela zcela bez varování, ale i ta byla ve výsledku spíše vykoupením z existence plné bolesti, bezmoci a šílenství. Jako takový představuje film adekvátní pomník jedné z nejděsivějších epizod dvacátého století. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (137)
Když jsem přednedávnem sledoval film John Rabe- Ctihodný občan Třetí říše, přišlo mi neuvěřitelné, že by se německý průmyslník (jehož zásluhy nelze zpochybnit) dokázal s japonskými vojáky vždy domluvit...a zabránit nejhoršímu (aspoň co se jeho bezpečné zóny týkalo). Tento syrový, realistický snímek, sledující japonská zvěrstva z perspektivy několika postav (včetně seržanta sžíraného svědomím) mě přesvědčil o tom, že jsem měl pravdu. ()
Asijské filmy moc nemusím, čínské dvojnásob, Nanking se ovšem liší. Je to film, bez zbytečných hrdinů, podporující činské vlastenectví a hrdost. Asijská Amerika se díky bohu nekonala. Už fakt, že film ukazuje příběh z japonské strany, mluví sám za sebe. Režisér dokázal, že má cit a um pro vytvoření akční, bojové scény. Tak kvalitně zpracovanou, jsem dlouho neviděl. Bohužel, akční scéna je pouze jedna, při dvouhodinové stopáži se mohlo najít místo minimálně pro druhou. Místo toho nám jsou představováni lidé, o kterých film bude. Masakry jsou udělány trikově, namnožení vojáci byli patrní, ale o to mi ani tak nešlo. Herci mě chvílema nedokázali přesvědčit, že to co sledujeme je "skutečnost". Jejich přehrávání mi občas vadilo. Po čase jsem se začal ztrácet v postavách, protože asiaté vypadají vesměs stejně a jména jsem si nebyl schopen zapamatovat. Ovšem celkově solidní, hodnotný film, který měl důvod být natočen. Svinstva minulosti se musí připomínat 80% 02.02. 2010 ()
Lze považovat za zázrak, že mezi oficiálními čínskými filmy roku 2009, které měly u příležitosti 60. výročí založení republiky připomínat klíčové události novodobé historie Číny, vznikl také jeden, který nebyl pompézní ideologickou masáží či povrchně plytkým kýčem. Pojednání o událostech Nankingu za japonské okupace se soustředí na vykreslení extrémní situace několika stupňů masakru. Nezatěžuje se vysvětlováním historického kontextu či sledováním chronologie. Místo toho skládá mozaiku drastických výjevů, lidského utrpení a všeobjímajícího šílenství. Film sice obsahuje vzletné fráze a scény pompézního hrdinství, ale díky černobílému materiálu a stylizaci oproštěné od patosu se mu daří tyto sekvence podat tak, že nevyznívají prvoplánově. Vedle toho, že tvůrci pouze sporadicky sahali k použití nediegetické hudby (takže nedojde na žádné tklivé smyčce a vypjaté scény probíhají pouze za přirozeného ruchu prostoru či v tichosti) stupňuje emocionální dopad nekřiklavá výpravnost. Kamera se neopájí ohromnými zástupy statistů a scény snímá tak, že nákladná výprava a davy statistů vyznívají jako součást prostředí. ()
Silná udalosť, čiernobiely štýl sa tu hodil, ale celkom ma to nenadchlo. Nedokázal som sa do deja vtiahnuť, nenadobudol som tu žiadnu silnú emóciu. Film ale môže edukovať. Napríklad sa v ňom môžete snažiť nájsť rozdiely medzi Japoncami a Číňanmi a po prípade si dať nejakú rodinnú súťaž pod názvom Hádaj, akej národnosti je tento? ()
Brutalne nudny film o krutych udalostiach. Film prakticky bez akehokolvek deja, vdaka comu divak nema moznost poriadne sa zblizit a sucitit s akoukolvek postavou. Sledujeme stereotypne epizodky o tom, ako Japonci neustale zabijaju, znasilnuju a mucia roznych anonymnych Cinanov a po chvili to zacina byt unavne. Keby mal film o hodinu viac alebo menej, vysledok by bol rovnaky. ()
Galéria (59)
Fotka © Media Asia Distribution
Reklama