Nanking Nanking

Na místo realistického zpracování jednoho obrovského válečného zvěrstva se člověk dočká příběhu točícího se kolem "bezpečné zóny" a různých lidí s ní spjatou. Problém je v tom, že postav je příliš mnoho a tak místo živoucích osob zůstávají jejich povahy a motivace jednání pouze načrtnuty a zejména v tom, že kromě působivých a naturalisticky natočených scén toho, co Japonci prováděli, se film často posouvá dál pomocí odporně patetických scén, kdy se postavy spolu dlouze plačtivě loučí, kdy ženy dobrovolně vystupují za doprovodu sentimentální hudby z davu pro záchranu kolektivu a zajatci tváří v tvář hlavním kulometu veřejně deklamují nesmrtelnost vlasti. Navíc předčasné vyvrcholení filmu nastane už zhruba ve 2/3 v podobě osudu tajemníka Tanga a zbytek je v podstatě do nikam vedoucí sestřih tu brutálních, tu uslzených záběrů bez závěrečné katarze. Slabé 2*. (07.12.2009)

Tak toto bola jednoducho sila! Vynikajúci film, o ktorého existencii som nemal ani potuchy (samozrejme, lebo bol vyrobený mimo megatovárne značky Hollywood). Mladý čínsky režisér sa podujal na ťažkú úlohu. Na pozadí individuálneho príbehu japonského vojaka Kadokawu zachytáva strašnú históriu japonsko-čínskej vojny. Vojny, možno z ktorej zverstiev si bral príklad pomätenec Adolf Hitler, ale aj tak nemohol doviesť svoje činy až do takej brutálnosti, aké napáchali japonskí cisárski vojaci počas okupácie hlavného mesta Číny Nanking. 300 - 400 tisíc zavraždených čínskych vojakov (nie zabitých v boji, ale masovo postrieľaných v zajateckých táboroch), 20-80 tisíc pravidelne a účelovo znásilňovaných čínskych žien, dievčat i detí. Kojenci vyhadzovaní z okien a napichovaní na bajonety .... No proste surovosti najhrubšieho zrna ... Ale je to od nás ďaleko, málo sa o tom vie, Japonci to odmietajú, pritom o tom všetci vedia. Vedia, ale nepovedia, resp. "SA" o tom nevraví. Tak, ako o tureckej genocíde arménskeho národa, počas prvej svetovej vojny. Ale keď že chceme mať predsa dobré susedské vzťahy s bývalou Osmanskou ríšou, tak to nebudeme nikde spomínať. Veď predsa platí, zíde z očí, zíde z mysle .... Jedna z hlavných postáv bola i postava nemeckého fašistického vyslanca v Nankingu, zástupcu firmy Siemens, Johna Rabeho. Tento chlapík s hákovým krížom na odznaku na klope saka vytvoril v areáli továrne utečenecké centrum pre obyčajných ľudí, ktorým takto zachránil životy. Aktívne ochraňoval postihnutých Číňanov, zabezpečoval im lekársku starostlivosť a chránil ich pred pred zverstvami japonských vojakov. Bol to taký nemeckočínsky Schindler ... K filmu - vynikajúc kamera, zachytávajúca bezmocnosť zajatcov, čiernobiele zábery do ustráchaných tvárí, neskutočná chudoba, pokora, strach ... To všetko sa podarilo režisérovi vtesnať do dvoch hodín minutáže filmu. Filmu, pri ktorom sa nenudíte. Filmu, ktorý chcete, aby sa už čím skôr skončil. Nie preto, že je slabý. Naopak. Ale preto, aby ste už nemuseli spolutrpieť s tými, ktorým bolo ubližované. Nechcel som to písať priam po skončení filmu, lebo som sa nevedel pri tej hrôze, ktorá mi ešte rezonovala v hlave, sústrediť. Ale aj teraz, na druhý deň, mám z toho silné zážitky. Nedávam tak často plný počet hviezdičiek, ale tu nič iné, ako 5 ***** nemôže byť. PS : teraz už len zohnať film "John Rabe - ctihodný občan Tretej ríše" a poskladať ďalší diel mozaiky tejto, pre nás, neznámej časti histórie vojny. (14.12.2014)

Pokúšam sa zaradiť tento film do širšieho kontextu, pretože obetí konfliktov boli milióny a z toho hľadiska nie sú udalosti v Nankingu ojedinelé. Ojedinelými sa stávajú tým, že išlo o týranie a vraždenie bezbranných civilov, čo ich stavia po boku k vraždeniu Tutsiov v Rwande, Arménov počas genocídy, Kambodžanov za vlády Červených Khmérov a pod. Silu tomuto filmu dodáva aj to, že nejde o počet zabitých, ale o krutosť, ktorá toto zabíjanie sprevádzala. Divák nemá možnosť si vytvoriť citovú väzbu k jednotlivým postavám a my v Európe máme dokonca problém odlíšiť Japonca od Číňana. To divákovi paradoxne uľahčuje zvládať emocionálny nápor, ktorý film vyvoláva (smrť jednotlivca je vraždou, smrť tisícov je štatistika). Asi by nebolo správne zanevrieť kvôli filmu na Japoncov, pretože kruté tvory  z ľudí nerobí národnosť, ale vojna. Od režiséra tohto filmu som videl výbornú Horskú hliadku, takže kvalita Nankingu asi nie je náhodná. (04.12.2021)

Ciry Cinsky brutal, nieco ako sovietsky film Jdi a Divej se. Akurat sa to odohrava v cinskom Nankingu. Japonci sice urobili zlociny - masakre, znasilnovanie, bezne sa odtinali ruky a nohy + aj pochovavali zaziva, len na rozdiel od nemeckeho nacistickeho hnoja Japonci boli civilizovani a nikdy neurobili holokaust. Coz nemecky nacizmus posuva do kolonky absolutne zlo 100 % (30.11.2019)

Je zcela správné, že se točí filmy jako Nanjing! Nanjing!, protože lidé zvyklí žít v přepychu dnešní doby si vůbec neuvědomují, co si některé generaci před nimi museli vytrpět.Nanking Nanking je film po kterém se musí každý minimálně zamyslet, proč Japonci jednali až nepochopitelně brutálním způsobem.Je až neuvěřitelné čeho všeho se byli schopni dopustit na lidech (čínských civilistech), kteří se provinili jenom tím, že byli v nesprávnou dobu na nesprávném místě a byli čínské národnosti.No a k samotnému filmu: skvěle natočený, místy velmi brutální a některými scénami velmi silný film, na který jen tak nezapomenete a asi už se nerozhodnete k jeho opakované projekci.Jedinou vážnější výtku bych měl k faktu, že film nemá kromě zvěrstev, které Japonská armáda v Nankingu napáchala, žádnou informační hodnotu.Moc se toho o konfliktu jako takovém (Japonsko - Čínská válka) nedozvíme.Taky vám asi žádná postava vyloženě nepřiroste k srdci, film spíš chladně ukazuje kolotoč řádění se spoustou postav, ale to až tak nevadí.Slabších *****. (05.01.2011)