Člověk bez osudu

Působivý snímek, který hodně pozvedá neopakovatelná kamera a Morriconeho jímavá hudba, jinak příběh s nic moc novým nepřichází, docela dobře se mu daří šetřit patosem, nabízí i řadu otřesných scén, které se zaryjí pod kůži a teskně-nadějný reflektivní závěr, jenž je výbornou tečkou. Když se k tomu přidá výkon Marcella Nagyho, který při srovnání začátku a konce jako by hrál dvě zcela odlišné role, nelze než nepodlehnout. Hold Maďaři zvládají i takové filmy, nejen ceněné artové exhibice. Opět jim máme co závidět. (14.05.2010)

Nepříjemná výprava do Buchenwaldu, kam se dostali ti šťastnější židovští občané. Celý příběh je divákům předáván z pohledu mladého chlapce, takže to správně přidává na intenzitě. Z celého snímku rozhodně stojí za zmínku naprosto skvostná hudba Ennia Morriconeho, která skvěle dokresluje silné scény. Taktéž se mi líbil kamerový filtr, který snímku ubral barevnost a podpořil temnou atmosféru. Velkou výtku bych měl rozhodně k dlouhé stopáži, která nacpala snímek pořádnou dávkou nudné vaty. V rámci žánru rozhodně kvalitní počin, jen už jsem podobných filmů viděl prostě obrovská mračna a nevšiml jsem si, že bych zrovna v tomto případě sledoval cosi mimořádného. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Pajkenzi. (25.08.2017)

Maďarom sa podaril neuveriteľný kúsok.Síce pre mnohých téma mnohokrát prevarená, ale pre mňa je téma 2.svet.vojny nevyčerpateľný zdroj ľudských príbehov, či už šťastných alebo nešťastných. Režisérovi sa podarilo prilákať legendu menom E.Moriconne a v malej úlohe amerického vojaka sa mihne D. Craig. Film má dobrú atmosféru, množstvo masových scén, takže film určite lacný nebol, ale výsledok stojí za to. Chlapec v hlavnej úlohe zahral presvedčivo, jeho cestu peklom prežívate spolu s ním. Škoda nedovyrozprávaného príbehu jednej z hlavných postav,chýbalo mi to tam. Nepoznám mnoho maďarských filmov, ale tento si budem pamätať. Film 80%. (29.09.2009)

Dominantnými pocitmi z filmu bola jeho dĺžka a nevyrovnanosť. Boli v ňom silné scény, ale tiež dosť vaty. Z tejto témy už v dnešnej dobe málokto dokáže vytvoriť silný a pritom pravdivý film. Vždy sa tam primiešajú záujmy. A stretnutie s Jánosom Bánom inak, ako s Otíkom a s Danielom Craigom inak, ako s Jamesom Bondom, bolo dosť neobvyklé. (01.10.2009)

Tak jsem si dal po delší době zas jeden fantasy film. Jak jinak mám tu přikrášlenou pohádku nazvat? Nesympatický hlavní hrdina sice záhy shodil své příšerné kudrnaté háro, ale to byl skoro poslední pozitivní okamžik příběhu. Ten se sice snaží nastínit krutou bezútěšnost osudů maďarských nositelů řádu zlaté hvězdy, avšak, zatímco po stránce technické je film povedený (zvláště barevný filtr v některých scénách působil úchvatně), po příběhové stránce dost silně selhává. Kdyby se židi v koncentrácích měli tak, jako v tomhle díle, mohli by si skoro pískat. Jídla tolik, že ortodoxní si mohou vybírat, zraněného namísto masového hrobu čeká ošetření doktorem, vězni si popíjí v lágru kafe (nejlépe při cigaretce), cestu do koncentráku mají zdarma, ve sprše místo plynu voda a rozmařilého esesáka střílejícího vězně z dlouhé chvíle aby jeden hledal na Googlu. Ještě před koncem, když protimluvný hlavní hrdina klepe na dveře, jsem doufal v nějakou tu drsnotu, ale v zápětí se vyrojila parta starých vyžraných židovských kámošů (které překvapivě nezplynovali jako první) a bylo. Udělaný je to dobře, což má největší podíl na těch třech hvězdičkách, ale jinak je to pohádka a komu to přišlo silný, tak neviděl klip Veselý bagr hrne šťastné mrtvoly do jámy (nebo jiné příhody). (05.09.2015)