Šedá zóna

Je to velmi podobné filmu Saulův syn, včetně tématu dítěte, které přežije komoru. Drtivá většina filmu je postavená na reálných událostech a většina dění je tu zobrazena s historickou věrností k tomu, co se ve vyhlazovacích táborech dělo. Včetně kluzkých těl, špinavých komor, které se pak každý den myjí a znovu malují. PS: podle několika málo přeživších pamětníků opravdu párkrát malé dítě komoru přežilo, jeho osud však bohužel skončil tak, že ho SS ho okamžitě zabili. (28.01.2018)

V niektorých ohľadoch mi to trocha pripomenulo Nahý medzi vlkmi (1963), len to nemalo taký pekný myšlienkový presah. Snímok sa snažil hrať na city diváka v zmysle činnosti toho židovského komanda a poukázaním na drsné scény - púšťanie plynu, spaľovanie väzňov, hromadná poprava... no v tomto smere to nemalo na mňa taký účinok ako povedzme Saulov syn (2015). Pocit drsnej reality, naturálnosti a emotívneho vyznenia jednotlivých scén smerom k divákovi mi tu skrátka chýbal. Tiež po obsahovej stránke mi to prišlo trochu rozhárané (hlavne prvé minúty), ako keby autori nevedeli ako začať príbeh - slabé uvedenie diváka do príbehu. Celkovo ma film nechal až nečakane pocitovo neutrálnym. Slabší priemer. 55/100 (16.03.2018)

Tenhle film není oddychovka na sobotní odpoledne, protože diváka protáhne doslova peklem. Zatímco jiné filmy o holocaustu se většinou spokojí s pohledem na kouř vycházející z komínů krematorií, tady se většina děje odehrává právě v předsíních plynových komor a nelítostném žáru spalovacích pecí. Teprve u závěrečných titulků si divák uvědomí, že hned někde na počátku příběhu vzpoury Sonderkommanda maďarských Židů, kteří chtěli zlikvidovat osvětimská krematoria, vlastně zapomněl dýchat. (07.05.2007)

Některá témata jsou natolik závažná, že by měla fungovat i při průměrném zpracování. Mít navíc k dispozici Steva Buscemiho, Harveye Keitela a řadu dalších známých a kvalitních herců a nenatočit silný biják, to už zavání velkým selháním. Přesto si nevybavím film z prostředí koncentráku, který by na mě působil tak jalově. Takový Brynych nebyl žádné režisérské eso, ale jeho Transport z ráje, ač se neopíral o silný dramatický děj a z produkčního hlediska byl skromný, dokázal působivým reportážním způsobem zachytit všední život lágru a odjezd transportu tak, že Šedou zónu zřetelně překonává. V Nelsonově snímku mám dojem nepochopení pravidel fungování světa za ostnatým drátem. Dialog velitele lágru s vězněm, který mu oponuje, je jak z jiné planety. Srovnávání motivu přežití plynové komory z mrazivě působivého Saulova syna s podobnou scénou v Šedé zóně mi vyznívá až rouhačsky. Šedá zóna neumí prodat filmové charaktery, vypravěčsky je toporná a rychle zapomenutelná. Celkový dojem: 45 %. (21.10.2018)

Filmů o koncentračních táborech postupně přibývá. Je to dobře. Holokaust nesmí být zapomenut ani to, že to byli Němci, kdo vymysleli průmyslové vyhlazování celých národů a menšin. Grey Zone je spolu s Útěkem ze Sobiboru snímek o vzpouře vězňů. 7. října 1944 ze čtvrté budovy krematoria v Březince vyšlehly plameny a ozvaly se výstřely. Krematorium IV bylo zničeno. Krematorium mělo osm pecí a bylo zde možno spálit až 770 těl za den. Po jeho zničení již nebylo nové postaveno. Vzpoura vězňů ze Sonderkomanda ušetřila velmé množství životů, protože Němci potřebovali ihned po zplynování těla likvidovat.... Většina snímků o plynových komorách končí zavřením hermetických dveří s okénkem a záběrem na vojáka v masce, kterak z malé plechovky sype do komínu granule Cyklonu B.... - Zde nám tvůrci umožnili nahlédnouti dovnitř komor.... Divák má tak nechtěnou možnost vidět poslední okamžiky celých rodin i to jak vypadaly stěny komor po odvětrání plynu. To píši jen proto, že pár komentujícím přišla atmosféra nízkorozpočtová a slabá !!! * * * * (29.09.2012)