Hačikó - příběh psa
Hachiko: A Dog's Story
Réžia:
Lasse HallströmKamera:
Ron FortunatoHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrajú:
Richard Gere, Joan Allen, Cary-Hiroyuki Tagawa, Sarah Roemer, Jason Alexander, Erick Avari, Bates Wilder, Robert Capron, Americo Presciutti, Robbie Sublett (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Americký profesor Parker Wilson dochádza denne vlakom do práce. Jedného dňa nájde na stanici opustené šteňa japonskej rasy akita inu. Aj keď je manželka Cate najskôr proti tomu, aby si ho ponechal, láska jej manžela k psovi ju nakoniec presvedčí. Hači, ako psíka pomenujú, denne sprevádza svojho pána na stanicu a večer ho tu opäť víta. Jedného dňa však Parker zomrie a na stanicu sa už nikdy nevráti. Hačikó však verne čaká na svojho pána deň čo deň, celých deväť rokov na rovnakom mieste. Až do svojej vlastnej smrti... Legenda o nesmrteľnom pute a vernej oddanosti psa k svojmu pánovi sa v Japonsku traduje dodnes. Je dôkazom, že aj ten najobyčajnejší rituál sa môže stať najväčším a najčistejším vyznaním lásky. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (1 073)
Věděla jsem, co mám čekat a film mi bohužel nedal ani o kapku víc. S nostalgií vzpomínám na bílého psa Gora:) ()
Silné, no nie prehnané. Dojemné, no nie vlezlé... áno chýbala tam nejaká zápletka, ale už sme zvyknutí, že pri psích filmoch by sa tam objavili týpci s dodávkou a psa by uniesli...docela ohrané a trápne. Hačikó vôbec nejde touto cestou (teda klasickou hollywoodskou) ale práve naopak. Režisér sa inšpiroval skutočným príbehom a bez nejakých zbytočných omáčok podáva príbeh tohto loajálneho psíka. Vôbec sa to nepodobá na americký film, je tam cítiť európskeho ducha, kamera, strih... všetko úžasné. Dojemnosť spočíva v tom ako jednoducho je to podané. Pán a pes- silné puto. bodka. To je celé a je to krásne 95% 5* ()
Film pri ktorom mi išla husia koza, pri ktorom som plakal, pri ktorom som bol tak zničený. Film o psíkovi ktorý je tak verný svojmu pánovi, že čaká na nádraží dokým sa nevráti ale jeho pán sa už nikdy nevráti. Emočný film ktorý odporúčam pozrieť si ale nezabudnite si pribaliť aj 10 sáčkov vreckoviek lebo budete zaručene plakať. Tomuto filmu dávam 5 zaslúžených * ! ()
Pes nejlepší přítel člověka.... tenhle film je toho naprostým důkazem. ()
Emócie fungovali dokonale a o tom to vlastne u mňa celé je. ()
Prvý krát som tento film videl keď som mal 8 rokov. Bol to prvý film pri ktorom som plakal. Skvelý film. ()
Ak sa chcem dobrovoľne umučiť, oslovím to nejaké dokonalé stvorenie na bare, nech ma pošle do píči, dajme tomu vyfič, alebo tak nejak. Ale ak mám chuť umierať v depke pomaly a pokrôčkoch, dám si Hačika. ()
Priemerný rodinný film zrazu... Prekvapí. Spočiatku sa nedívame na nič mimoriadne, ale od začiatku vieme, že príde k dôležitému zlomu príbehu, po ktorom to na človeka zafunguje alebo ho nechá chladným. Našťastie sa stane to druhé a my sledujeme remeselne zručnú filmársku prácu, ktorá stavia síce na istotu, ale s citom a jemnosťou. Divák sa začína cítiť ako ten psík a prežíva pritom svoj vlastný príbeh. Od začiatku nám postavu majiteľa dotvára aj jeho klavírna hudba. Odkedy zomrie, clivota tónov tohto nástroja znie čoraz hlasnejšie, naliehavejšie i bolestnejšie. Roky plynú, farby blednú, majiteľ sa vracia, Hachi zatvára oči a... Dostávame typický americký potlesk. Bolo skutočne nevyhnutné pokaziť profesionálnu prácu niečím tak lacným? ()
Samozřejmě výborný film až s kultovním dosahem, ale nevím jestli bych ho chtěl vidět znovu. Nevím, jestli bych znovu chtěl probrečet večer. Jsem přesvědčený, že s člověkěm, co se mu při sledování tohoto filmu alespoň neorosí oči, je něco v hrubém nepořádku. 87% ()
Je to hezký film,ale tak trochu tlačí moc na city jako bohužel většina filmů o zvířatech.Legenda o skutečném Hachikovi je známá,dovede chytit za srdce a tato americká verze mu ostudu rozhodně nedělá.Samotny pejsek je krasavec a Richard Geere po dlouhé době snesitelný. ()
Ten film může být jaký chce, ale to, jak nechává zbytek rodiny psa svému osudu na nádraží, je pro mě něco tak šíleného, že tomu víc jak jednu hvězdu dát nemůžu a taky už to nikdy nechci vidět. ()
Abych mohl napsat své dojmy, musím trochu spoilerovat. Ale každý kdo na tenhle film kouká, nebo viděl ukázku, příběh zná. Hlavní protagonista "páníček", má ve svém životě vše. Práci která ho naplňuje, milující ženu a dceru, velký dům. Je skvělým manželem, otcem, učitelem a přítelem celému maloměstu. Ukáže se také že i skvělým a trpělivým páníčkem. Když pomineme fakt, že je to hlavně proto, aby ženské publikum smutnilo spolu se psem. Je to vlastně příběh o tom, že když lásku dáváte, vrátí se Vám zpět velkou měrou. O tom že být tu pro druhého, je to největší co můžete udělat. Konec pak bolestně ukazuje, že i když chceme sebevíc, vzpomínek se nezbavíme. Ať už prodáme dům a zbavíme se všech věcí jako to udělala manželka, či se naopak snažíme věci udržet jako dcera, která se chce naučit starat stejně dobře o otcova psa. Nesmíme ani zůstat ve stejných vyjetých kolejích jako pes. Před bolestí ze stráty milovaného není úniku. Je to příběh o bolesti, lásce a věrnosti. A taky vlastně říká to, že i to dokonalé jednou skončí. ()
Tohle je velice milej, nádhernej a místy až dojemnej film, natočenej dle skutečnejch událostí, podle kterých sami Japonci natočili filmovej příběh „Hachikô monogatari“, jenž měl svou premiéru v Japonsku 1. srpna 1987. Ten se v ČR pod titulem „Věrný pes Čiko“ objevil 7. února 2011 na DVD. Děj snímku „Hačikó – příběh psa“ je zasazen do Ameriky, konkrétně do města Providence ve státě Rhode Island, kde žije a pracuje univerzitní profesor Parker Wilson (herec Richard Gere), kterej žije sám. Na nádraží najde opuštěnýho pejska rasy akita a vezme ho k sobě domů. SKUTEČNEJ PŘÍBĚH JE NÁSLEDUJÍCÍ… Japonskej profesor přírodopisnejch věd Hidesaburō Ueno (19. 1. 1872 – 21. 5. 1925) vyučoval od roku 1900 na Tokyo Imperial University a žil ve čtvrti Šibuja v Tokiu (Shibuya, Tokyo). Tam si v roce 1924 přivedl domů pejska rasy akita jako svýho domácího mazlíčka, kterej dostal jméno Hachikō (10. 11. 1923 – 8. 3. 1935). Z čeho vzniklo jeho jméno? „Hachi“ znamená v japonštině „osm“ – pořadí narození psa ve vrhu a „kō“ má význam „princ“. Tenhle pejsek doprovázel svýho pána každej den na vlakový nádraží Shibuya v Tokiu a každej den na něj před nádražím čekal, až se Hidesaburō Ueno vlakem vrátil a pak šli společně domů. A takhle to trvalo více než jeden rok. Hidesaburō Ueno však náhle během vyučování na univerzitě zemřel na krvácení do mozku 21. května 1925. Takovouhle situaci však Hachikō nemoh pochopit a nadále chodil každý ráno sám na nádraží Shibuya a odpoledne se z něj sám vracel. Takto to trvalo 9 let, 9 měsíců a 15 dní až do jeho úmrtí. Pejska z našeho světa sebrala rakovina v konečném stadiu. Byl zpopelněn a jeho popel byl pohřben na hřbitově Aoyama ve čtvrti Minato v Tokiu. Rok před jeho úmrtím, v roce 1934, byla zhotovena a před vlakovým nádražím Shibuya v Tokiu je umístěna pejskova bronzová socha v životní velikosti. A každej rok v den jeho odchodu, 8. března, je pejskova oddanost poctěna slavnostním vzpomínkovým obřadem na vlakový stanici Shibuya. A takto KONČÍ TENHLE SKUTEČNEJ PŘÍBĚH. Film ukazuje, že i ten nejobyčejnější rituál může bejt největším a nejčistším vyznáním lásky. Snímek „Hachi: A Dog's Tale“ se stopáží 97 minut natočil švédskej režisér, scénárista, herec, střihač, kameraman a producent Lasse Hallström (nar. 2. 6. 1946). Film měl svou světovou premiéru 13. června 2009 na 35. ročníku Mezinárodního filmovýho festivalu v Seattlu (Seattle International Film Festival), kterej se konal ve dnech 21. 5. – 14. 6. 2009. Český kina úplně minul, ale byl 18. října 2010 díky společnosti Bontonfilm vydán v ČR pod názvem „Hačikó – příběh psa“ na DVD. ()