Hačikó: Príbeh psa

Hachiho příběh je úchvatnej, Marleyho obyčejnej. Hachiko má líp vykreslenej vztah mezi páníčkem a jeho psem, Marley má zase smysl pro humor. Hachiho režie je nudná a nevýrazná, ta Marleyho naopak svižná a zábavná. Hachi je pes chytřejší, Marley zase sympatičtější. Ano, porovnávám Hachiho s filmem Marley & Me, protože je to asi jediná rozumná volba ke srovnání (oba filmy jsou něčím zajímavé, oba jsou o psech, oba jsou podle skutečný události). Já nevim, ale Hachi mi připadá vůči Marleymu lehce nadhodnocenej. Je zde sice poutavější příběh, ale režijně je hrozně nudně provedenej (jako u všech filmů Lasse Hallströma), což se o druhym filmu říct nedá. Pokud někdo o Marleym řekne, že to je citová vydíračka, tak co je potom tohle?! Každej kdo má psa (já ano) musí bejt u těhlech filmů prostě dojatej (to ale neznamená, že nás citově vydírá). Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdy, ale u mě vyhrál Marley (ty tři hvězdy, který Hachimu dam jsou spíš z trucu, že má víc procent než Marley) a může za to Hichiho nevýrazná nudná režie a celkovej obsah filmu. Dojemnej příběh mi prostě nestatčí. (26.03.2010)

Je to film o ... ééé ... psovi. Pes se nejmenuje Hačikó, jak by si člověk myslel podle názvu, ale Hači. Ten pes má ... ééé ... rád pána. A když ten pán umře, tak to psovi nedochází a pořád na něj ... ééé ... čeká. Asi dalších deset let. Než ... ééé ... umře. To je tak nějak všechno... 60% (16.04.2016)

Druhá projekce: Po druhé projekci mám pocit, že tento, byť vydařený americký remake, je spíše takovou zdařilou citovou vydíračkou, která sází na slzy tekoucí z očí a posmrkané kapesníčky diváků. Na druhou stranu si musíme dát ruku na srdce a uznat, že tohle není bůhvíjak vyšperkovaná filmařina, jak by se zřejmě ze zdejšího hodnocení mohlo zdát. Je zde mnoho typických klišé amerických remaků a americké filmové tvorby všeobecně. Každopádně emoční stránka funguje stoprocentně a za to si Hačikó zaslouží vyšší procento hodnocení. (17.05.2016)

Nebudu si (vám) nic nalhávat - dostalo mě to. :) Nechal jsem se pohltit tak jednoduchou a prvoplánovou zápletkou (navíc true story) - vztahem mezi člověkem a zvířetem (v tomto případě psem). A nestydím se za to! "Look, you don't have to wait anymore. He's not coming back." (20.08.2013)

Film emocemi nabítý víc, jak deset melodramat dohromady. Hallström mě po dlouhé době obrovsky překvapil jednoduchým filmem, který umí takhle natočit asi opravdu jen on. A stačil mu k tomu jeden japonský pes a Richard Gere v nezvyklé roli v neobyčejném příběhu. Kdo při tomhle filmu neuronil slzu(spíš celý kýbl), tak by se měl raději podívat znovu. (11.04.2010)

Hachiko mi přijde jako takovej vymazlenej film. Všechno je zde hezky provedeno. Od kamery která snímá všechno a působí strašně krásně, až po prostředí které vypadá neuvěřitelně čiště a nic a nikdo tu není zlý, žádná vyloženě negativní postava. což mi přišlo možná až na škodu, protože všechno celej příběh šel až moc kupředu a prostě tu nebylo žádné pozastavení. Ale to je asi jediná, nicméně velká, výtka. Zbytek je krásně natočenej film s nádherným psem a o zkoušce přátelství a věrnosti, což bylo príma je pak co umřel Gere to celé spadlo tak trochu do stereotypu a ukázek jak se každý trápí, což mi nebylo nijak extra pochuti, navíc to vymačkávání slz násilím mi přišlo možná až zbytečné, ale přesto všechno dávám slabší 4*, protože co tady dokázala hudba je něco neuvěřitelného. (28.07.2012)

Stejně jako psík, je i celý příběh hodně milý a pejskaři budou jásat radostí. Pro normálního diváka se však může jevit stálé čakání příliš lineární a stereotypní. Přiznám se, že jsem měl na krajíčku, ale čekal jsem větší doják... 55% (04.03.2010)

Tri hviezdičky sú maximom, ktoré som ochotný dať tomuto filmu. Mali sme psa 13,5 roka, takže ma nikto nemôže podozrievať z nezainteresovanosti. Zaujalo ma, že ide o skutočný príbeh z Japonska a to je asi tak všetko. Richard Gere ma doteraz nepresvedčil, že je dobrým hercom a v tomto filme bol až rekordne neprirodzený. Joan Allen bola skvelá v Bournovi, tu sa mi zdala byť zle obsadenou. I keď samotný príbeh je zaujímavý a dojemný, film je rozvláčny a papierové vreckovky vyťahujúci. Možno sa mi raz podarí vidieť film o psovi, ktorý nepôjde tak priamočiaro na divákove slzné vačky. (01.03.2014)

Člověk a pes. Kolik už jen filmů bylo na tohle téma natočeno. A přece se najdou takoví diváci, co zase se nechají dojmout příběhem o člověku a psovi. Díky jim se zase něco podobného brzy určitě natočí. (25.04.2011)

Pre mňa asi najkrajší film, kde je v hlavnej úlohe pes. Porovnávať sa môže len Psia duša, ale toto je skutočné a sympaťák Richard Gere bola tiež skvelá voľba. Ako to už u takých filmov býva, aj tento spôsobil šialenstvo a ľudia začali vo veľkom zháňať Hačikovu rasu - Akita Inu. Keďže je to však veľmi neposlušné plemeno, mnohokrát končilo v útulkoch alebo dokonca sa muselo nechať utratiť. Tento pes je totiž určený len pre skúsených chovateľov a samotný herec Richard Gere popisoval, že jeho prvé stretnutie s dospelými psami, s ktorými mal ísť pred kameru, bolo skôr o strachu a bol upozornený, aby s nimi na začiatku ani neudržoval očný kontakt. (30.11.2021)

Mně tohle psí melodrama připadalo hrozně vypočítané. Vlastně tady nebyl potřeba ani ten Gere, protože všechno odehráli psi a Kaczmarek. (15.02.2023)

Vynikající potvrzení pořekladla, že ''pes je nejlepší přítel člověka''. Tady je ta oddanost psa ke člověku tak dojemná, že bych tento film raději přejmenoval na spolehlivý pročišťovač slzných kanálků. Tento nenápadný snímek mě tak emočně zasáhl, že jsem ho asi viděl naposledy. Hachiko FOREVER. (25.08.2010)

Niekedy vie byť aj ozajstný život poriadny gýč ... dojemný a pekný film pre celú rodinu. (11.09.2013)

Dojemný snímek, který krásně a citlivě ukazuje vztah mezi člověkem a zvířetem. Opravdu doják jak má být. Richard Gere mi po dlouhé době zase udělal radost. Musím se přiznat, že i slzička ukápla což se mi moc nestává. (21.03.2010)

Odborník na hluboká lidská dramata Lasse Hallström natočil film inspirovaný skutečným příběhem jednoho neskutečně věrného psa. Citově vydírací příběh je nutností převážně pro pejskaře, kteří při sledování spotřebují krabici kapesníků ale i běžného diváka by film mohl chytit za srdce i přes jistou monotónnost příběhu. (31.10.2010)

Ten pribeh je dosť lineárny. Ale, sakra, ako hodnotiť zle film, pri ktorom máte fakt často guču v hrdle? Navyše poteší, že samotný Hači je väčšinu času dosť chladný, keďže Hallström sa vyhýba zbytočnému skučaniu či smutným očiam (všetko je tam, ale na správnom mieste). Komorná dráma, bez veľkých prekvapení, s obrovským srdcom... (06.01.2012)

Toto byl film s nulovým dějem, příběhem který se dá odvyprávět v jedné větě, ale emoce z něho vycházejí oto sinější. To snad nemůže být ani pravda, takováto věrnost a jen při pomyšlení na to mi opět téměř tečou slzy. Neviděl jsem léta nic dojemnějšího a smutnějšího, než-li toto. Když člověk lituje více psa než-li jeho pána (dodávám hlavního hrdinu, dobrého člověka), to pak musí být příběh. A varování!!! Nedívejte se na film jako mi se psi kteří mají přísný zákaz vstupu na gauč. Po filmu to dopadlo tak, že "pojď Megínko k nám na gauč" a za půl hodiny byl celý její. Foto musím dodat na svůj profil... - 13. 10. 2012 - 90% (13.10.2012)

Pokud bych si v budoucnu měl vybírat psa, pak bych se určitě velmi zajímal právě o plemeno akita inu. (23.08.2012)

I z malého filmu se dá udělat velký. A nemusí se angažovat ani slavné jméno (Richard Gere ovšem splnil svou misi). Ale chce to podchytit detaily. A autoři místo nich sklouzli k podbízivosti (skunk) a k patosu. Takže pro mě zůstává akita sice symbolem věrnosti, ale filmové zpracování vnímám průměrně. (25.02.2012)

Ten krásný příběh o lásce a nekončící věrnosti psa, který se stal kdesi v Japonsku, mě dojímá víc než tento film, který ho ztvárňuje. 55% (29.09.2012)