Poslední údolí

I když se Poslední údolí snaží zachitit reálie dějin hodně věrně, je dle mého názoru na prostředí vesnice přeci jen idealizované, nepůsobí věrohodně čistota, vzhled a život celkově. To je ten malá niance která dělí film od pěti hvězdiček. Obsahově je však povedený. PS: Dabing televize Premiera je tragický. (03.04.2009)

Jsou filmy, u kterých mě z jakýchsi neznámých důvodů nenapadají žádná slova, jak je zhodnotit. Poslední údolí je přesně tímhle typem filmu, takže se do toho nebudu nutit. Je to zvláštní film s krásnou hudbou, zajímavými postavami, výpravou i obsazením. A asi se mi líbil, i když si tím vlastně nejsem zcela jistej. Tečka. (02.06.2012)

"Jaktože najednou potřebujeme vojáky?...Protože nikdy předtím tady nebyli." Snad nejvíc tyto slova vystihují tento snímek. Hladomor, zima na krku, země zpustošená a zbídačená 30-ti letou válkou, drancování, vypleňování a znásilňování na denním pořádku, jedna vesnice a společné soužití místních vesničanů s vojáky. Výhodné pro obě strany. Je to ale křehké pouto. Stačí, aby povolily první ledy a je po příměří. Syrové, naturalistické (včetně bojových scén). Musel bych zapátrat hodně hluboko v paměti, abych si rozpomenul, kdy naposledy jsem při sledování tohoto typu snímku takhle pochrochtával blahem a zároveň neustále pokyvoval hlavou a říkal si: takhle nějak to muselo nutně být. Potom, že se nedá dosáhnout působivého výsledku bez megalomanských rozpočtů a velkolepých scén aneb, když si něco napíšeš a nechceš, aby ti to nějaký neumětel zprasil, je nejlepší si to natočit sám. Chce to pouze takovou "maličkost" a to sice cit pro režii a scénu. Tu tedy J. Clavell rozhodně měl. Silní souputnící Omar Sharif-M.Caine, působivá kamera, silný příběh a v neposlední řadě působivý průvodní hudební motiv J. Barryho. Chce se dodat, jak je to snadné. Škoda, že 85% snímků podobného ražení tomuto 41 let starému snímku nesahá ani po kotníky. p.s. když už vzpomínáme na "staré dobré časy"...to byl dabing že... (viděno na Čt2). Tady má (měl) ještě divák pocit, že dotyčný, když už přímo nenatáčel se štábem, ležel dlouhé večery ve scénáři. Ne jako dnes, frajer přifrčí ze solárka do studia, odpapouškuje text a uhání na Braník na golf, či uvést "V.I.P. večírek". Přesto sorry, ale originál je originál.....91% (21.06.2011)

,,Jestli najdeš Boha, řekni mu, že... ''  --- Jamese Clavella mám rád a koukám jak puk a nejsem tu jediný, že mu nešlo od ruky jen psaní! Historické filmy já rád a ty se sedmnáctého století ještě raději. Některé kostýmy mužů z kapitánovy družiny mi přišly poněkud divadelní  a nedobové, ale jinak film měl docela dobrou atmosféru a skvěle vykreslil tehdejší svět. Šílenou dobu, kdy každý věřil jen v tu svoji víru a byl ochoten ostatní tak nesmýšlející za to klidně vraždit a upalovat. A lid vesnický na tom byl nejhůře, protože brala každá armáda, která skrze ves prošla a nic ji nezajímalo  jakou že to víru dotyční vyznávají. Pokud jste ovšem nebyli usvědčeni z čarodějnictví, na způsobu likvidace takových živlů měli katolíci i protestanti vzácnou shodu... S filmem jsem měl jeden jediný problém a to byl hlavní hrdina - Omar Sharif v roli učitele Vogela prchajícího ze zničeného rodného Magdeburgu. Jako herce ho mám rád, nicméně prostě nezapře svým zjevem svůj egyptský původ i když mu filmaři nechali pod nosem knír. Takhle ale opravdu Němec první poloviny sedmnáctého století nevypadal. To až dnes, ano takto Magdeburčané vypadají a také Hamburčané, Kolíňané, Berlíňané nu zkrátka ti všichni co jich jen na nafukovačkách připlulo. Svým způsobem tak film o celé dekády předběhl svoji dobu! :-) Já měl navíc problém i s tím, že se mi neustále coby nejvěrnějšímu postruhači vybavovalo vysílání Rádia Limonádový Joe z konce devadesátek, ve kterém jeden z moderatizátorů Dušana Všelicha, vystupoval pod přezdívkou Ovar Šerif... Takže účast tohoto herce, byť legendy mi tam fakt neseděla a moc nechápu, koho tehdá napadlo mu tu roli nabídnout. Holt to byla star, tak se asi nad jeho ne zcela germánskou vizáží nikdo nepozastavoval.  Oproti tomu M. Caine v roli charismatického kapitána byl s těmi kudrnatými světlými loknami a vousem opravdu boží a do filmu skvěle zapadal. Celkově mi film přišel fajn, ale působilo to na mne dnes už trochu vyčpěle a dokonce ani hudba mého z nejmilejších filmových skladatelů J. Barryho mi tam nijak zvláštně neuchvátila. Rozhodně ne tak, jako u jiných filmů, které hudbou vytunil k nebeskosti což mne většinou hned po dokoukání nutilo začít shánět soundtrack. Samozřejmě, poselství, že náboženství stojí za největšími hrůzami v lidských dějinách zůstává aktuální i nadále. Stačí se podívat na zprávy, byť dnes se zhusta lidé navzájem vraždí v rámci jiného náboženství. To křesťanské se své krve až k prasknutí bohatě napilo ve středověku a v novověku. V souhrnu tedy dávám za 3 bodnutí koulovým palašem. * * * (17.01.2024)

Vzhľadom k tomu o čom film je a čo ropráva patrí k najkrutejším filmom, aké som kedy videl. Tým ako je nakrútený už menej, pretože dnes tak populárneho explicitného násilia sa príliš nedočkáme, ale niečo by sa našlo. A že to funguje lepšie, ako vo väčšine diel súčasného naturalizmu, je zbytočné písať. Vojna je kolotoč násilia (viac menej nekonečný), kde málokto rozozná jeho počiatok a málokto vie, za čo bojuje alebo začal bojovať. Skutočne nič pre kresťanov ani pre priaznivcov akéhokoľvek vierovyznania, scénou filmu môže byť pre mnohých práve výbuch jednej z postáv, ktorá si dovolí v 17. storočí povedať svoju ateistickú pravdu. Na začiatku sme svekami brutálneho vyvraždenia dediny a následne aj s týmito vykonávateľmi strávime ďalšie dve hodiny a budeme prehodnocovať to, čo je dobro a zlo. A na žiadnu pravdu právd neprídeme. V kinematografii málo frekventovaná téma 30 ročnej vojny, o to je pre mňa Posledné údolie (aj informačne) hodnotnejšie. 90% (13.09.2017)