Noc na Karlštejne

Bez notoricky a nealkoholicky známych piesní by to nemalo vôbec šmrnc. Čo to je vlastne za zápletku, veď tu v podstate nie je ani poriadny dej. Nevyspatá Brejchová na mladicu veru nevyzerá, zvláštnym pozitívom je ale vidieť Marvana na konci svojich síl, kde vidieť, že rozum funguje, ale telo už nevládze. (28.12.2023)

Hodnotím za 3....Nevím na mne působí pokaždé když se na tento film podívám takovým utahaným nezáživným dojmem bez sebevětších úletů ať už v jakém jkoliv směru-to ztrácí velice na kvalitě -JE TO VLASTNĚ TO HLAVNÍ. Scénář podle mne ztojí také za nic, ale na druhou stranu se mi líbí herecké výkony :Vlastimil Brodský, Matuška -ty jsou nezapomenutelné. (12.07.2006)

Jeden ze stále se opakujících a ohraných muzikálů s klasikami typu Brodský, Marvan, Brejchová, Kopecký, Matuška a jeho chlupatá hruď.... Vtipné a zajímavé mi to přišlo tak potřetí ale po 50tý už se mi to ani nelíbí. Ty tři * za to, že je to kultovní a známé a tak trochu typicky české a proto tak oblíbené, dá se říct až zbytečně moc... (15.04.2012)

"Jede král, jede král", sice jede král, ale v úvodních titulkách jela také jízdní kola, která se do záběru vloudila, jako taková roztomilá chyba ve filmu. A film samotný? Děs a hrůza. Když to dávají v televizi, tak tomu nedám opětovnou šanci, když zazpívá Brejchová jako Vondráčková známou melodickou písničku, tak se osypu nad tím nevkusem, a ještě ta podivná naivita, s jakou je to pojato, a mám dost. Dál nepíšu. Ztráta času. Hnusně nevkusná a nezajímavá kravina. Mé hodnocení: 0% (31.12.2013)

Dobově oblíbený filmový a televizní formát ,,hry se zpěvy" (je to něco na pomezí muzikálu a klasické činohry) byl tentokrát zasazen do (pseudo)historického kontextu, neboť jde vlastně o filmovou adaptaci známého dramatu Jaroslava Vrchlického. Látka ze školních čítanek se tak dočkala svého převedení na filmové plátno v poměrně ponuré době a uvážíme-li, že ač byla natočena v šedavém bezčasí té nejhlubší normalizace, její vyznění a atmosféra je až překvapivě retrospektivní a nechává diváka upomenout na ne tak dávnou dobu zlaté filmové éry 60. let, v kontextu normalizační tvorby 70. let patří k tomu výrazně lepšímu, co spatřilo tehdy světlo stínítka obrazovky i ztemnělého kinosálu. Osobně ale nejsem příznivcem ani Podskalského poetiky, ani muzikálů obecně, tudíž se ani k Noci na Karlštejně nevracím nijak pravidelně, potkám-li se ale šťastnou náhodou s její reprízou na televizní obrazovce, zpravidla nepřepnu, už jenom kvůli herecké elitě v Noci na Karlštejně obsazené... (28.10.2011)