Katyň

Film končí, hudba dohrála, v tichosti běží závěrečné titulky, nikdo z diváků nehlesne, nikdo z nich se nezvedá ze sedaček, i když světla v sále již svítí... Takhle hluboký dojem a soucit s oběťmi a pozůstalými jsem dlouho nezažil. A nebyla to jen surovost při vraždách polských důstojníků, která se zjevuje právě s koncem filmu - kulkou po kulce, do týla obětí, za tónů dojímající hudby, padají těla vojáků do masových hrobů - ale právě masovost, kterou jsou tyto zločiny prováděny. Bohužel musím konstatovat, že čím více reálií z válečného a poválečného Ruska poznávám, vždy srovnávám zločiny Rusů se zločiny Němců - v obou případech to byla propaganda (ať nacistická či komunistická), miliony mrtvých, bezmoc a perzekuce obyčejných lidí, co je nejhorší, že to všechno se dělo i po válce. Andrzej Wajda natočil film, ve kterém se vypořádává právě s těmito skutečnostmi - a především s největším zločinem Rudé armády na polské inteligenci a důstojnictvu. Je potřebné tuto historii neustále připomínat, s cílem zanechat v lidech silné dojmy (to se v tomto filmu povedlo), aby se již nikdy v budoucnu nemohla taková genocida opakovat... (28.10.2008)

Andrzej Wajda možná je žijící legenda polské kinematografie, ale pro mě jako nestraného diváka nenatočil dobrý film. Jeho snahy zachytit a vyjasnit tenhle strašný masakr si určitě cením. ,,Slimáčí" tempo a absence výraznějšího herce, ve kterém by měl snímek oporu ve slabých chvilkách není to nejhorší. Tím je, že i přes to o čem Katyň pojedná je s vyjímkou posledních 10 minut až příliš odměřená a chladná. (11.12.2008)

Tento film se snaží zapůsobit, zobrazení tragédií v Katyni na konci filmu je ale přehnaně surové. Také bych si od tohoto snímku dokázal představit trochu lepší dějovou linku. Ve srovnání se Schindlerovým seznamem se trochu ztrácí. (31.01.2009)

Čekal jsem konvenčně natočený polský národní epos a vpodstatě se dočkal (až na tu skvělou kameru). Ovšem struktura vyprávění to celé posouvá výš (děj není soustředěn kolem zobrazení samotného masakru – naštěstí, a přece je právě Masakr hlavní postavou, a to němou). ___ Pozn. k některým zdejším komentářům: stačí hrubá znalost polských dějin po r. 1944, aby byly i pasáže z téhle doby, jakkoli poněkud schematické, dostatečně mrazivé. ___ (Někt.) pozoruhodné komentáře (moc jsem jich nečetl): Shushika – posl. věta, Niktorius. (03.08.2009)

Konečně někdo na velmi dobré úrovni zpracoval jeden z mnoha zločinů sovětských komunistů spáchaný navíc na zahraničním obyvatelstvu. Téma katyňského masakru natočili celkem pochopitelně Poláci, pro které se jedná o traumatickou záležitost. Je to něco jako pro nás heydrichiáda. Až na to, že polští vojáci byli zmasakrováni naprosto zbytečně (mohli být později využiti v boji proti nacistům stejně jako "Svobodovci"), lidé popravení v heydrichiádě zemřeli kvůli nenasitné nenávisti a msti nacistů vůči pokrokovým českým lidem. Howgh! (04.09.2009)

S těžkým srdcem se mi filmu s hlavním tématem Katyň dávají dvě hvězdičky, ale nezáživněji už dané téma zpracovat snad ani nešlo. 90% filmu tvoří nudná konverzace schematických postav s nepropracovanými charaktery, nevyjadřujících své emoce. Postavy jsou oblečeny do dobových kostýmů, pohybují se většinou v interiérech a že se vše odehrává za války v Polsku a co se odehrává víme především z titulků a z rozhovorů, zobrazena na plátně je téměř jen ta konverzace. Závěrečná desetina film lehce zachraňuje, ale to už je pozdě. Morální kvality filmu jsou nezpochybnitelné, zpracování zoufalé. (17.09.2009)

Bože můj, jak je možné že naši sousedé natočí tak dokonalý film??? Nikdy v životě jsem neviděl nic polského, a tudíž jsem se dost těšil na další zkušenost z jiného prostředí…Říkám na „férovku“ jestli je aspoň jedna desetina tak dokonalá jako Katyň, začnu koukat jen na polské filmy…Druhou světovou znám opravdu důkladně a i o tomhle „incidentu“ jsem něco věděl, takže jsem si byl docela vědom toho co na mě režisér zkusí, čekal jsem že se na mě z monitoru bude valit jeden trapný kýč za druhým, dost jsem to přirovnával k českým rádoby filmům a tak jsem na to ze začátku koukal z lhostejností…Režisér Andrzej Wajda musel tohle peklo zažít na vlastní kůži jinak si nedovedu představit jak moc dokázal převést fakta na plátno…Z většiny filmů kouká ponaučení o hrůzách války, popřípadě přehnané ideologie z různých částí světa, ale tohle ne, Katyň byl obyčejný příběh ani ne tak o hrůze a všech různých zvěrstvech které páchali Sověti nebo Nacisti ale vypráví o něčem novém co není vůbec okoukané, nepatrně bych to přirovnal k Pianistovi, Pianista byl také válečný film bez války a pohrávání si s fakty, nemusí být nikdy na škodu…Závěrečné minuty vychrlí svůj „zásobník“ v podobě děsivé scény samotného masakru, která opařeného diváka nechá v tíživém tichu tmy a závěrečných titulků napospas svým otřeseným pocitům…Pro Poláky je tento film jistě jisté zadostiučinění a tak se ptám, nemá i český národ světu co ukázat???!!! (26.01.2010)

Oprostíme-li se od tragických událostí, o kterých tento snímek pojednává (navíc posílených v posledních dnech), a nebudeme-li to tedy vnímat pouze s tou úctou a pokorou k obětem, musíme si přiznat, že takovému čirému pohledu se žádný skvostný film nenabízí...celkem nezajímavě vylíčené osudy zainteresovaných osob...nic víc, nic méně...prostě opravdu snímek vhodný pro televizní vysílání při dnech připomínky oněch dnů... (18.04.2010)

Téma vyhlazení polské elity by se dal zpracovat mnohem lépe, místo mi přišel film nemastný neslaný (20.04.2010)

Po zhlédnutí 4*. Po měsíci 3*. ("Nenech se strhnou jen námětem. Nenech se strhnout jen námětem....") (08.12.2010)

Pravděpodobně jeden z nejvíce přeceňovaných filmů dneška. Ale důležitý pro Poláky a jejich dějiny. Vyrovnání se se sovětskou a německou okupací. Jedno z vrcholných děl Wajdy. 4,5... (03.04.2011)

ze začátku jsem se prala s tím, že to vypnu, ovšem druhá polovina filmu mě dost zasáhla. (06.05.2013)

Veľmi silná téma a taktiež i veľmi silný, mrazivý koniec (ktoré to u mňa vyťahujú na slabé štyri hviezdičky), ale dovtedy prekvapivo slabé, miestami až nudné. (05.08.2014)

"Životopis má každý jen jeden!" Tento válečný zločin byl opravdu strašný, ale film se tváří moc dokumentaristicky a ani herecké výkony nejsou extra, takže průměr. (04.09.2019)

Prvních 45 a posledních 15 minut je naprosto geniálních, hlavně po režijní stránce. Druhá polovina stopáže je sice zajímavá, ale roztříštěná, působí poněkud nesourodě. (15.11.2020)

Od takej látky by nejeden filmový fanda čakal niečo poriadnejšie ako nám tvorcovia ponúkli. Dielo je chladné, akademické, ak neberiem do úvahy ukážkový úvod na moste zobrazujúci zakliesnenie národa či speechless záver s minútovým chorálom po masakre. Veľa vody sa prelialo vo Wisle od šialených udalostí, a tak Wajda volil skôr zmierlivý tón kedy nebude okato vykresľovať SSákov, alebo súdruhov ako najväčšie zlo. V roztrieštenosti príbehov, kedy až v úplnom závere pochopíme kto je kto a ku komu patrí, badať istú snahu o ozvláštnenie rozprávania, avšak nestretlo sa to ani u mňa s pochopením, ale viem to akceptovať. Vytráca sa súznenie príbehov pozostalých ako takých, aj keď sú sčasti prepojené, lebo sa v prílišných skokoch nedajú emócie postáv plnohodnotne spracovať. Prepojenie jedného z príbehov skrz fotku, na ktorú sa odkazuje mladík Tadusz, je úsmevné, takýto mostík by som od skúseného režiséra nečakal. Taktiež "odchod" Jerzyho, jeho voľba si pýtala ešte rozviesť, lebo nám bol predstavený ako "presvedčený" komunista, no konal po dialógu v krčme inak. Aj po toľkých mínusoch sa však jedná o dôstojný pomník padlým, ktorý si viem predstaviť mocnejšie vyhranený a snáď sa nejaký tvorca v budúcnosti ešte podujme na lepšie spracovanie. Zaujmú určite neústupné postavy ako pani generálová či Agnieszka, ktoré chcú hájiť pravdu a byť na strane zavraždených ako na strane vrahov. Páči sa mi aj ukážka ako utrpeli vzťahy v rodine, ukázané na vzťahu sestier, ktoré prišli o brata. Jedná verí Nemcom, hoci prežila Varšavské povstanie, druhá komunistom a má už teplý flek ako riaditeľka školy. Wajda je stará škola, dlhšie zábery, hrátky s kamerou a minimalistická hudba, poteší taktiež kvalitná výprava. Po technickej stránke veľmi dobrá robota. (15.01.2022)

Toto je poněkud málo na takové téma. Utahané dialogy a s nimi úzce související neúnosná délka, téměř žádný děj, množství postav bez charakteru...nakonec ze všeho zbude jen prosté připomenutí válečném zločinu. Škoda. (29.05.2008)

Katyň je filmem o polské identitě. Jak může žít národ, který byl podruhé rozebrán nepřáteli ze všech stran, národ, který měl zaniknout v Německu nebo být zlikvidován Rusy? Poláci moc dobře vědí, co to je pokřivený charakter. Jaké to je mít špatné svědomí. Katyň vypráví příběh jaké to je žít ze zradou pro nic. Jaké to je, když přijímáte vrahy jako své přátele a nemůžete je odmítnout. Myslím, že nám, obyvatelům bývalého Československa film leccos připomíná. Faleš, zvířecí až brutální ruské zlo a bezmocnost. Snad právě proto byli Poláci první, kdo se omluvili za vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Oni už tehdy věděli, co nám udělali. "Hitler slibuje tisíciletou říši, komunismus je na věčné časy, to vyjde nastejno." - obojí se naštěstí nedožilo sta let. (18.07.2008)

Pre mna troska zahlbene, rozvlacne, ale atmosfericke a hlavne UVERITELNE! Posledne sceny prinasaju tie najhrozostrasnejsie pocity. VIDIET A ZAMYSLIET SA! (29.09.2008)

Je dobře, že ten film byl natočen, o katyňské hromadné vraždě se lhalo dost dlouho. Působivé. A děj skandální, tohle se opravdu dělo? Je fakt, že nacisti byli nejspíš úplně stejní zločinci, takže si neměli co vyčítat, ale v Polsku, za komunistů, jak se asi museli cítit pozůstalí, kteří ani nesměli říkat, kterého dne že to jejich blízcí umřeli.... (04.09.2009)