Scarface

Tak předně bych se nebál označit Scarface za nejvtipnější gangsterku vůbec. Mladej Pacino tehdy nemorousil a odváděl na poli neotesaného klaunovství slušnou práci. Zatímco v Carlitovi se drogám odvykal, zde jsou prostředkem, kterak se v zemi neomezených možností dostat na vrchol. Jenže tahle cesta poněkud hyzdí americký sen, jelikož Al Pacino fakticky nic neumí. Je to stavař, hovado, nula, neumětel. A s tím, jak vysává prostředí, mu přestává hrozit jakékoliv nebezpečí - Al Pacino má sice po celou stopáž nůž na krku, ale takový apokalyptický mýtus jako gangsterka od De Palmy přece nemůže zabít svého hrdinu. Naopak mu inscenuje desítky narafičených situací, z nichž konstruuje pověst uznávaného Kingpina. Podobně jako u Johna Waynea ve Stopařích, i zde hrají prim sexuální frustrace. Pacino chce ošoustat (dostat pod kontrolu) vlastní sestru a stejně tak holku svýho šéfa. Obojí se nedaří. ____ Al Pacino toho dost nakecá, přitom o dialozích ten film není. Je o gangsterském geniu loci. Pokud Scorsesemu řada lidé ve Skryté identitě vyčítala neautenticitu prostředí, De Palma je mu odpovědí. ____ Ultimátnost a síla konce je takřka bezprecedentní. (20.05.2008)

Nemůžu uvěřit, že jsem byl právě 170 minut přikovanej v křesle, aniž bych si to uvědomil. Jestli takovýhle gangsterky vznikaly dáávno před mým narozením, tak co se to dneska točí za slátaniny ? Má cenu psát něco dalšího ? Radši ne, nechci pořád opakovat, že je pro mě Al Pacino ztělesněním herectví. Tohle rozhodně nebyly vyhozený peníze a lepší '' filmový start '' toho nového roku si dokážu jen těžko představit - 100%. (01.01.2010)

Když Bacon v Lock, Stock & Two Smoking Barrels říká "Zjizvená Tvář, ten film jsem viděl. Tam se podívej jak se obchoduje s drogama.", odhaluje hlubokou pravdu. Protože tomuhle filmu uvěříte. Al Pacino v životní roli kubánského uprchlíka, který se v zemi neomezených možností vypracuje od mytí nádobí přes kurýra až na drogového barona se vším co k tomu patří. A že to není jen o kvalitních doutnících a krásných ženách, snad nemusím dodávat. Skvělý dramatický výkon, který ční vysoko nad ty litry krve, které tu uvidíte. 90% (19.02.2003)

Kultovní hlášky, syrové scény a brilantní Pacino, kterého postupně destruuje mamon. Bohužel i přes to pro mě Scarface nedostála své pověsti. Ať už film hodnotím v rámci žánru krimi nebo filmografie režiséra, vychází mi, že existují mnohem kvalitnější snímky (např. Carlitova cesta, Mafiáni, z novějších pak Donnie Brasco). *Spoilery* Hnusný a egoistický Tony aka kubánská naplavenina si na začátku zamane ženu, tu také získá. Chce uspět v drogovém byznysu, to se mu také podaří. Všechny kolem si znepřátelí, hlavu si vyválí v koksu jako Dave Lister v bramborové kaši a na konci zjistíme, že měl svou sestru radši víc, než je zdrávo, což jsem si myslela už od jejich první společné scény, kdy ji držel za boky. Scenáristicky nesmírně ukecané, což automaticky neodsuzuju, ale zde se dialogy neposouváme ani dějově a ani se nesbližujeme s jednotlivými charaktery. Vypravěčsky přímočaré, avšak podivně stagnující./// Filmu nevyčítám, že hlavní postava je záporák a jen těžko se s ním dá ztotožnit. Jiné gangstery bylo zajímavé sledovat, Tony jen plácá, agresivně nadává a postupně ho pohlcuje hysterie a paranoia. Hlubinná studie duše kriminálníkovy? Kdepak. Když k tomu připočtu téměř tříhodinovou stopáž, nefungující milostnou linii s barbínkou Pfeiffer a trapnou opakující se Moroderovu hudbu, vychází mi průměrný zážitek, který už si nebudu chtít zopakovat. Když se něco neblahého chystá, nabídne skladatel (tutéž!) "napínavou melodii", když se postavám daří a dolary tečou, tak popovou písničku a při nečekané střelbě si dáme varhánky. Tak atypickou, okatě návodnou, nepatřičnou a de facto spoileroidní hudbu k natolik významnému filmu jsem ještě neslyšela./// Mám půjčenou krásnou steelbookovou sběratelskou edici s řadou bonusů. Vracím. Al Pacino byl sice vynikající, jenže kdy on není, hm? A odkdy zklamání vykompenzuje nabitý konec nebo jedna surová scéna s motorovkou? Viz několik komentářů. P.S. Uznání patří hledačům (opuletní vila s vanou, kterou beru hned), designerům a dekoraterům interiérů (potahy auta, místnosti) a kostýmérům. (07.02.2013)

Původní, příběhově přímočarou, gangsterku Howarda Hawkse rozvedli scénárista Oliver Stone a režisér Brian De Palma do velkolepého díla, které zalidnili postavami, propracovali charaktery a taky bohužel hodně zpoplatnili době, která si to dle antikomunistického diktátu prezidenta Jimmyho Cartera žádala. Tony Montana, uprchlík z Kuby, které pevně vládl Fidel Castro, je symbolem protikomunistického odboje, který lidu uctívajícímu červenobílé pruhy s bílými hvězdami na modrém podkladu toliko imponuje. Ale každý, kdo se dokáže přes toto dobové zakopnutí tvůrců přenést, ten si tuto impozantně vystavěnou „cestu na vrchol“ vychutná. Stoneovi se výborně podařilo vyhnout se „kmotrovskému“ vykreslování postav, kde i proměnu „těch dobrých“ v „ty zlé“ už dokážeme dopředu částečně odhadnout. Zde si nikdo nemůže být ani na minutku jistý, zda-li se někdo změní a hlavně proč. Nejobsáhlejším a nejproblematičtějším vývojem tak prochází samotný Tony Montana, v naprosto famózním podání Ala Pacina, na kterém Stone reflektuje působení těch nejprimitivnějších dobových faktorů jako drogy nebo peníze. Brian De Palma to navíc pojal jako stylizovanou cestu, ve které je třeba použít i toho nejbrutálnějšího násilí (motorová pila nebo závěr nechť mi dají za pravdu). Takže jako celek film působí jako velkolepě obsáhlá freska, která se však dokáže zabývat i těmi nejniternějšími detaily. Scarface se sice nedá označit jako jedna z možných definicí gangsterského žánru, ale za jeden z pilířů rozhodně ano, což rozhodně není málo. (24.07.2005)