Veřejný nepřítel

To, co se nepovedlo snímku "Malý Cézar", to dokázal snímek "Veřejný nepřítel". Tohle je skutečně první pořádný mafiánský snímek, kde se setkáváme s krutostí, vyhrocenými emocemi, úmrtími a samozřejmě i tragickými osudy. I když také tento snímek má svoje hluchá místa, celkově se jedná o velmi silnou podívanou, která postupně graduje do svého, možná trochu očekávaného, konce. (23.07.2014)

James Cagney je tak nesympatický v úlohe gagstra Toma Powersa, že to hraničí s realitou. Presne toto od gangsterky očakávam. Antihrdina, ktorý vzbudzuje antipatie preto, lebo je arogantný, násilnícky a je nám z neho zle už na pohľad. Žiaden sympoš Johnny Depp v remaku, ktorého nám malo byť lúto. Ďalej ma film odzbrojil svojou neplánovanou nadčasovosťou. Pre maminky bude syn vrah stále milovaný baby boy, pre ženy bude stále príťažlivejší prachatý hajzel, ako tvrdo zarábajúci poctivec alebo vojnový veterán. Ako bolo v Amerike tridsiatych rokov, tak je všade na svete aj dnes. A potom mi ani nevadí dnes už trochu afektované herectvo, statická kamera, vyhýbanie sa detailnému vraždeniu a štúdiovosť exteriérov. Rozoberať, prečo je Wellmanov film z počiatku zlatej doby Hollywoodu nekompromisnejší, ako Mannov remake zo súčasnosti, si netrúfam. (06.08.2013)

Archaičtější a vůbec celkově neohrabanější Malý Cézar si mě paradoxně získal víc; obě gangsterské klasiky stojí a padají s hercem v hlavní roli, obě reflektují tehdejší žhavě současnou hospodářskou krizi, obě sympaticky ukazují gaunery jako jednoduché gaunery bez přidané psychologické omáčky, ale pokrytecké moralizování Veřejného nepřítele, když všichni víme, že tyhle filmy vznikaly a vznikají pro lechtivý pocit identifikace s charismatickým psychopatem, je mi ze srdce protivné, v mateřských stescích, jaký je to synáček v jádru hodný chlapec svedený špatnou společností, přece jen cítím zárodky pozdějšího stejně protivného žánrového romantizování, samotný příběh je triviální a řemeslné zpracování tak zručné, až je vlastně nudné. S mírným přihlédnutím k historickým zásluhám rovné ***. (09.01.2019)

James Cagney v gangsterskej dráme o jednej sorte ľudí. Hoci tvorcovia diváka pred filmom upozorňujú, že nebolo ich cieľom oslavovať chuligánov a zločincov, akosi sa im to v priebehu filmu príliš nedarilo. Cagney v tomto, ako aj v mnohých ďalších filmoch, sa do role gangstrov nehodí, aspoň pre mňa - môže za to jeho malá postava, blonďavé vlasy, sympatický kukuč a málo charizmatický ksicht. Celkovo hra drsňákov dnes pôsobí úsmevne. Každopádne, film je na svoju dobu, vcelku dobre spracovaný, nenudí a dobre funguje aj vykreslenie charakterov. Akurát tých prestreliek, ako je tá v závere, mohlo byť aj viac. (26.03.2021)

Veřejný nepřítel mě zklamal. James Cagney mi nebyl vůbec sympatický. Chápu, že to ani nebyl účel, ale existuje mnoho dalších filmů s negativním hlavním hrdinou, který je mnohem zajímavější a mnohem lépe se na něj dívá. Většina postav ve filmu byla podle mě příliš extrémně napsaná a jednalo se spíš o karikatury. Například matka obou sourozenců mi vážně pila krev od začátku až do konce. Vím, že Veřejný nepřítel je z roku 1931, ale bohužel musím říct, že už jsem viděl mnoho lepších filmů z tohoto období. (18.02.2009)