Hobit: Neočakávaná cesta

"Každý dobrý příběh si zaslouží vylepšení." Hobit vylepšení určitě nepotřebuje, protože jeho fandové jsou z něj na vrcholu blaha. I já toužím dosáhnout pocitu slasti při sledování tohoto snímku, ale patrně toho nejsem hoden. Nejednou jsem totiž nudou usnul a když jsem se probral, tak jsem se mezi těmi skřety, elfy, trpaslíky a hobitem ztratil tak přesvědčivě, že by mi to záviděl i David Copperfield. Nicméně uznávám, že to celé vypadalo hezky. (11.02.2016)

Ono je to u fantasy vlastně hrozně jednoduchý. Stačí vytvořit magický svět, kterému divák propadne, vybrat dostatečně podivné, ale zase ne až moc ujeté postavy, které si divák zamiluje, nepokazit efekty, složit mistrovskou hudbu, která v divákovi probudí malé dítě toužící po dobrodružství pokaždé, když ji uslyší, a pak už jen vymyslet hodně, ale opravdu hodně poutavý příběh. Když se tohle povede, nakonec bude spokojená i holka, která s jistotou věděla, že Hobit nebude nic pro ni. 4,5* (03.11.2015)

"Je to veľký čarodejník, alebo je ako vy?" Niektoré scény dokonalé, intenzívne, mrazivé, výborné a úžasné. Spev trpaslíkov, prenasledovanie v podzemných baniach (povedal niekto Moria?), dojemné finále, kedy družina vezme Bilba konečne na milosť. Skvelý Ian McKellen, akceptovateľný Martin Freeman. Parádne temný vodca bandy, Thorin. Návrat "starých" postáv síce samoúčelný (Galadriel, Saruman...), ale prečo nie, rád som ich po Návrate kráľa znova videl. Bohužiaľ, nejde o to, že film je dlhý a že obsahuje veľa dialógov. Naopak, koľkokrát je Jackon silnejší v dialógoch, než v trikových momentoch (a že ich tu je). No a práve to je asi najúhlavnejší nepriateľ Neočakávanej cesty:  triviálne počítačové scény, ktoré sú po technickej stránke OK, ale sú strašne dlhé a nudia (Gloch, bojujúce skaly, trolovia). Paradoxne, hoci to má sto hodín (dobre, 169 minút), tvorcovia nedokážu adekvátne predstaviť členov družiny. 5 - 6 je výrazných, ale zvyšok tvorí anonymná masa (miestami až trápna: týpek s prakom wtf). Peter si nedokázal ustrážiť ani logické kiksy (hlučne táboriaca skupina trpaslíkov pár metrov od trolov, ale ani jedna zo skupín o sebe nevie?) a nadväznosť na "pôvodnú" trilógiu (Gandalf sa predsa až v Spoločenstve Prsteňa dozvedel o Sarumanovej zrade a bol z nej totálne šokovaný, no pritom už v Neočakávanej ceste je náznak toho, že ju tušil, tak ako to teda bolo?). Cinemax TN 2012 (21.11.2016)

Peter Jackson v plné síle opět přináší na plátna vizuální orgie a úchvatnou přehlídkou krás Nového Zélandu. Martin Freeman v roli, která mu padne na tělo jako ušitá. Andy Serkis podává opět famózní výkon coby rozpolcený Glum a už by mu měl kurňa konečně někdo dát Oscara!:) Velkolepá výpravná podívaná plná známých i nových tváří nám ukazuje, jak to všechno začalo. A i když to prostě není Pán prstenů, je fajn být zase ve Středozemi, vidět Kraj, Roklinku a vnímat hrozbu Mordoru. Nejsem žádnou zapálenou znalkyní tvorby pana Tolkiena, nečetla jsem žádnou z jeho knih, ale myslím, že na svět, který dle jeho neuvěřitelné fantazie Peter Jackson vytvořil, by byl pyšný. Filmová adaptace Pána prstenů změnila filmový svět, když jeden malý, obtloustlý chlápek s vizáží povaleče, dokázal přivést na plátna fascinující svět, který dlouho většina považovala za nezfilmovatelný. A toto pokračování nám přináší ten svět, který jsme si tak zamilovali. Jeden prsten, aby vládl všem... (29.11.2014)

Tak už jsem na tom byl taky, a to v hustomegakrutopřísném imaxovém třidé balení. Přiznávám, že 3D je tomto filmu opravdu trochu přebytečný nadstandard a soudím, že v 2D bych si z filmu odnášel totéž (zatím jsem smysluplné 3D zažil u hraného filmu dvakrát, a to v Beowulfovi a přes výhrady k filmu jako takovému v Pocahontas - é, pardon, v Avataru). Tož k filmu. Není to špatné, to je třeba říct hned na začáku. Přesto - je to hrozně nevyvážené, vedle sebe stojí scéna takřka geniální a scéna zralá na vyříznutí z filmového pásu dřív než bude promítnuta. Rozčleníme si to. Co se mi líbilo: Prolog starého Bilba byl úchvatný, útok Šmaka neviděného byl režijní lahůdkou (překrytí papírového draka ohněm). Docela pěkný byl i příchod trpaslíků k Bilbovi a začátek cesty. Vyloženě mňamózní byl Glum, jak po stránce serkisovské, tak má naprosto skvěle napsané veškeré dialogy. Dost se mi líbila i scéna v Roklince, kde Gandalf říká, že na sílu Zla by se neměla nasadit ještě větší síla, ale že daleko lepší jsou drobná dobra v životě. Takový protiklad k vytloukání všech klínů klínem (Střílí se na americké škole, jak to "vyřešíme"? Vyzbrojíme učitele. Skutečně železná logika...). Co mi vadilo (něco víc, něco míň): Zpívánky. Trpaslíci prosím. Ale když byli u skřetího krále, říkal jsem si "doufám, že nezačne zpívat." Bum a je to: "Ha my zlí skřeti si je uvaříme lalala" nebo co to tam pěli. Stejně disneyovsky jako zpívání působí většina akčních scén. Naprosto tomu chybí šťáva, spíš to připomíná atrakce v Disneylandu, když utíkáme před skřety, skáčeme pro můstcích, propadáme se a to všechno tak, aby pod námi vždycky bylo něco na co dopadneme. Pokud už se mydlíme, není vidět, kdo do koho mlátí, když padáme ze skály, letí pod námi orel, každá skála končí ostrým výběžkem, na jehož špici stojí poslední strom. Hrdinům nikdy vlastně nic skutečně nehrozí, není třeba se o ně bát. Těžká deusexmachinovitost. Uprchneme z jednoho nebezpečí, hle, za pár minut jsme v Roklince. Lehneme do jeskyně - hned padneme do skřetí pasti. Prakticky nic se ve filmu neděje přirozeným vývojem. Na tom je vidět ten rozdíl mezi Pánem prstenů a Hobitem. V PP sice hrdinové taky většinou utekli z pasti, ale divák aspoň trochu cítil hrozící nebezpečí. Kdyby to bylo v jednom uzavřeném filmu, nebylo by to tak markantní, ale když se materiál roztáhne na 3x3 hodiny a začne se hrát na osudovost a epičnost, tak to mlátí přes oči. Zkrátka si nemůžu nevšimnout, že jaksi ubývá filmařům schopnost odvyprávět příběh s tím, co je pro něj důležité a vynechat, co je zbytečné. Potřeboval by takový Kubrick k odvyprávění stejného příběhu tolik prostoru? Nakonec se přikláním ke ***, ale ještě není vše ztraceno. Šmak se totiž probouzí a s ním i naděje v lepší část cesty tam :) (22.12.2012)