VOD (3)
Obsahy(1)
Podľa série kníh C.S. Lewisa The Chronicles of Narnia Film, v ktorom sa predstaví šesťdesiat rás tvorov, zlá biela čarodejnica, čarovné hovoriace bobry, kentauri, jednorožce, minotauri a štyria mladí hrdinovia, vezme divákov na cestu, akú na filmovom plátne ešte nikdy nezažili. 2. svetová vojna - štyri londýnske deti sú poslané do vidieckeho domu istého profesora, aby tak unikli pred hrôzami vojny. Nájdu tam kúzelný šatník, ktorý vedie do mystickej krajiny Narnia, kde vládne zlá čarodejnica. Musia sa spojiť s obrovským levom Aslanom, kráľom Narnie, aby sa pokúsili vrátiť do Narnie jar, porazili čarodejnicu a vyhrali veľkú bitku medzi dobrom a zlom. Film bude pokračovaním dlhej a legendárnej histórie spoločnosti Disney, ktorá divákom neustále predstavuje nadčasové postavy a príbehy, ktoré si podmaňujú celé generácie divákov na celom svete. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (860)
Veľká, veľká detská fantasy od kamarata Tolkiena C.S. Lewina. A mňa bavila. Pekne efekty, výborná hudba od Harryho Gregson-Williamsa, výprava a umenie Richarda Taylora, ktorý nám už predviedol čo dokáže v Lord of the Rings. Jeden z tých lepších dobrodružných fantasy filmov. Obľúbený soundtrack: Evacuating London, To Aslan's Camp, Battle, Only the Beginning of the Adventure. 85% - 4* ()
Pověst mixu Harryho Pottera a Pána prstenů je absolutně nesmyslná. Cílová trefa do dětského diváka v kombinaci s řádně fungujícím světem fantasy funguje leda tak v hodně širokých motivech. Andrew Adamson možná umí sedět u počítače a společně se svým týmem tvořit animovaná dobrodružství jednoho zlobra, jenomže základ nové fantasy ságy se mu nepodařilo položit ani omylem. Adamson se opírá pouze o výpravu (v mnoha případech dosti lacinou) a absolutně kašle na nějaké budování životnosti celé Narnie jakožto světa, který by si měl diváka připoutat. Maximálně zdlouhavá první půle se snaží být vykompenzována akčněji vygradovanější druhou, jenomže jakýkoliv drajv vychází vniveč díky nulově nabývanému hrdinství dětských postav, ze kterých se stávají zachránci Narnie víceméně díky pár střihům mezi několika odfláknutými dialogy. Navíc Adamsonovi chybí cit pro detaily – jak moc jsem si přál, aby kamera při prvním Petrově vytasení meče pomalu zabrala lesknoucí se kov v celé jeho kráse. Kameraman se naprosto nepochopitelně krotil, čímž se velkolepost závěrečné bitvy vytrácí úplně do ztracena a celek je tak neúměrně dlouhou pohádkou, kterou bych si vychutnal leda tak poté, co bych na dortu sfouknul maximálně osmou svíčku ()
William Moseley - (Peter Pevensie) +++ Anna Popplewell - (Susan Pevensie) +++ Skandar Keynes - (Edmund Pevensie) +++ Georgie Henley - (Lucy Pevensie) +++ Tilda Swinton - (Bílá čarodějnice) +++ James McAvoy - (Pan Tumnus - Faun) +++ Jim Broadbent - (Profesor Kirke) +++ Liam Neeson - (hlas Aslana) +++ Ray Winstone - (Beaver) +++ Rupert Everett - (hlas lišky) +++ Michael Madsen - (Maugrim) +++ Hudba: (Harry Gregson-Williams) ()
Neforemný a nudný mix Pána Prstenů (kamerové nálety, hecování do bitvy, zpomalené záběry) a Harryho Pottera (barvitá výprava a viktoriánsky střižené kulisy). Dějově nudné a technicky velmi kostrbaté. Závěrečná bitva je celkem fajn, avšak absence krve (přístupnost) a příliš okaté vizuální efekty sráží celkovou efektivnost do průměru. Mladí herci překvapivě nesympatičtí a herecky ne zrovna moc vybavení, což by se ještě možna dalo unést, kdyby vůbec měli šanci hrát něco. Avšak tristní scénář jim zrovna moc prostoru nedává. Krásná výprava a výtvarná stylizace nejsou vše a snímek začne po čase nudit, tedy pokud je vám více než dvanáct let... ()
Být malý capart, budu asi ze všech těch mluvících bobrů, vlků, kentaurů, orlů a jiných stvoření v sedmém nebi, ale jako dospělákovi mi zejména ve druhé půli bylo předkládáno něco, co bylo až k nevydržení. Dokud se ze začátku děti jenom seznamují s Narnií, jde o celkem svižnou podívanou, s krásnými zimními scenériemi a interiéry, při jejichž výrobě odvedla Weta opravdu kvalitní práci. Ale od setkání s Aslanem ve druhé půli přichází na řadu nesnesitelný všudypřítomný patos, s vroucnými pohledy a hlubokomyslnými proklamacemi, to vše myšleno smrtelně vážně bez špetky nadhledu. Jakoby v příběhu s křesťanskou symbolikou, která není pro malé děti stejně čitelná a může jim být úplně putna, nebylo místo pro humor. Hluboce věřící Lewis do své knihy skrze Aslana projektoval osobu Ježíše, s jeho obětováním se a vzkříšením, což pro nejmenované křesťanské ekumenické neziskové vydavatelství, jejichž nadšený propagační leták k filmu se mi dostal do rukou, může být zásadním středobodem filmu, ale běžný divák to vidí jinak a zajímá ho spíše to, že CGI postavy jsou čitelně digitální a mají nepřirozeně trhavé pohyby a vůbec úroveň triků je značně kolísavá, což u filmu s takovýmto rozpočtem je překvapivé zjištění. Pokud je film podán takto nezáživnou formou, je mi líto, ale na víc, jak 2* to nevidím. ()
Galéria (240)
Zaujímavosti (49)
- Narnia je ve skutečnosti latinské jméno italského města Narni, které je poblíž Říma. (Lokitre)
- Společnost Walden Media o filmu uvažovala přibližně od roku 2000. Po uvedení - a obřích komerčních úspěších - filmových adaptací sérií "Harry Potter" a "Pán prstenů" se mnoho dalších společností vehementně dožadovalo práv na "Narnii", jednu z mála slavných mainstreamových fantasy sérií, které ještě nebyly zfilmovány. Dědici C. S. Lewise byli ovšem loajální a ocenili, že Walden Media měla zájem už dříve. (warner)
- Tvůrci požádali Ministerstvo zemedělství a lesů na Novém Zélandu o povolení dovozu dvanácti sobů. Pro nebezpečnou horečku, kterou tehdy trpěla sobí populace v Severní Americe, jim to ale zakázali. Mohli si ale dovézt dovést osm vlků, kteří ekosystém neohrožovali. (imro)
Reklama