4 měsíce, 3 týdny a 2 dny
4 luni, 3 săptămâni și 2 zile
4 Months, 3 Weeks & 2 Days
4 Months, 3 Weeks and 2 Days
4 Months, 3 Weeks and 2 Days
Réžia:
Cristian MungiuScenár:
Cristian MungiuKamera:
Oleg MutuHrajú:
Anamaria Marinca, Laura Vasiliu, Vlad Ivanov, Alexandru Potocean, Tania Popa, Cerasela Iosifescu, Doru Ana, Eugenia Bosânceanu, Luminița Gheorghiu (viac)Obsahy(1)
Kontroverzní snímek, který natočil rumunský režisér Cristian Mungui a za který si odvezl Zlatou palmu. Snímek pojednává o dvou vysokoškolských studentkách za éry rumunského totalitarismu těsně před pádem železné opony, kdy během jednoho dne jedna z nich podstupuje tehdy zakázaný potrat. Film je drsnou výpovědí nejenom o těžké době, ale, a to především, i o silném přátelství.
Film získal nejvyšší ocenění, Zlatou Palmu, na letošním MFF v Cannes 07. Snímek byl také uveden na 42. ročníku MFF v Karlových Varech, v nové sekci, Otevřené oči, věnované výhradně filmům z letošního MFF v Cannes, které originálním způsobem posouvají vývoj filmového vyjadřování.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (355)
Oceňovaný film Cristiana Mungiu, který úplně není pro slabé žaludky. Jelikož při jeho sledovaní, se vám lehce může udělat špatně. Surová, nepříjemná atmosféra ze snímku jenom čiší. Dvě mladé ženy, v totalitním Rumunsku, které se rozhodnou, že jedna z nich postoupí zakázaný potrat. Jednoduchá dějová linie, která ale otevírá mnohem závažnější a komplikovanější morální problém. Obě dvě hlavní hrdinky mají však v tomto jasno. Ony nemají na výběr., Ačkoli je vždycky jiná možnost. Hodně minimalistické dílo, které se nezaměřuje na zákrok jako takový, ale tíživou situaci kolem tohoto výkonu. Nejvíce se tento jev projeví např. při oslavě narozenin Raduovy matky. Syrové drama, jenž nenechá diváka příliš vydechnout, ačkoli se může zdát, že se vlastně nic neděje. ()
Za totáče někde v Rumusku.. Jedna studentka-vysokoškolačka, nedopatřením otěhotněla. Se svou spolubydlící shání místo, peníze a někoho kdo ji udělá potrat. Bohužel co se pokazit nemá, to se pokazí... Drsná až nepříjemná podívaná, co se zaryje pod kůži...Statické dlouhé záběry, bez jediné skladby ještě více přidávají na té depresivné atmosféře... 8/10 ()
Potrat je silnou spoločenskou témou už desaťročia. Režisér Christian Mungiu spracoval interrupciu cez príbeh, ktorý sa udeje priebehu jedného dňa. Film nás zobral do obdobia kedy interrupcia bola v Rumunsku nelegálna. Sledujeme vzťah dvoch študentiek ktoré riešia tento problém. Chcel by som mať kamarátku akou bola Otília, ale určite by som nechcel mať kamarátku ako bola Gabika. Sledujeme vzťahy dvoch rozdielnych pováh cez dokumentárnu kameru ktorá nás vťahuje do deja ako keby sme sa pozerali na reálny príbeh. Režisér z Gabiky urobil človeka ktorého som vážne nenávidel, ešte viac ako lekára ktorý sa ukojil na študentkách. Spravil z Gabiky hlúpu nerozhodnú tínedžerku, ktorá urobila chybu vo svojom živote za ktorú musia iný ľudia niesť patričné následky. Dlhé zábery tieto situácie len utvrdzujú a napomáhajú vyznieť ťažkopádnosť témy, ktorú sa tu snažil preniesť na diváka. Vidíme že niektoré rozhodnutia sú zdĺhavé ako aj napríklad vyhodenie plodu do odpadu. Režisér urobil veľmi dobre že neukázal ako sa Gabike stala táto nehoda a tak divák sa nemá možnosť ľahšie rozhodnúť. Ako náhle by ukázal že bola znásilnená tak by mali väčšina divákov jasné prečo chce tú interrupciu podstúpiť. Tak je to len ukázané v náznakoch a jej konanie je viac znepokojujúce aj vďaka jej povahe ustrašenej študentky. Ľudia sa delia na dve tábory ohľadom interrupcie a to na tí ktorí sa nazývajú ochranármi nenarodeného života, a na zástancov slobodnej voľbe ženy. Ja sa prikláňam k druhej skupine, kedy žena svoje rozhodnutie berie na vlastné ramená a je si vedomá všetkých rizík. Problémom však je rozhodnutie čo je vlastne správne. Nenarodenému dieťaťu chceme aj nechceme dopriať práva a tu je otázka či plod je iba hmota – bezduchá biologická bunka ktorá sa tvaruje. Podstatné je si definovať kedy vlastné vzniká človek. Hovorí sa že ľudská bytosť je už od momentu počatia. Teda lekár ktorý vykoná interrupciu je vrah? Vytýčenie hraníc je ťažké, nakoľko plod nie je človek, iba kúsok tkaniva – do kedy je tým tkanom? A kedy je už človekom? Interrupcia sa vykonáva dostatočne včas kedy plod nemá vyvinuté všetky orgány. Vo filme vidíme že tento prípad v takom štádiu kedy môžeme sa baviť o vražde. Zmieriť sa s tým musí byť psychicky náročné. Taktiež ako aj človek sa vyvíja aj zákony sa menia a dnes je to oveľa ľahšie vyriešiť túto situáciu. Čo sa však odohráva v hlave ženy je vec druhá. Silný film o obete, živote a smrti, ľahostajnosti, dobe ktorej žili ľudia. 85% ()
Oceňovaný rumunský snímek režiséra Cristiana Mungiua nám přiblíží jeden den života dvou vysokoškolských studentek Otilii (Anamaria Marinca) a těhotné Gabiti (Laura Vasiliu) v komunistickém Rumunsku osmdesátých let. Gabita jde podstoupit nelegální potrat a její loajální kamarádka ji v tom pomáhá. Samotná tématika potratu je citlivá, nepříjemná a vydala by na dosti depresivní film. 4 měsíce jdou ovšem mnohem dál. Režisér se nezaobírá pouze potratem samotným, ten je ve filmu sice v popředí, ale v celkovém vyznění filmu tak trochu druhořadý. Snímek nám primárně podává komplexní obraz o pokřivené době a režimu, v kterém hrdinky žijí. Fungování komunistického Rumunska, mentalita lidí a situace, do kterých je režim přímo či nepřímo dostává, hrají první housle, i když jsou v samotném snímku zobrazené spíše v detailech. Film je naprosto zdrcující, jedna extrémní situace střídá další, postava Otilii se nikdy nezastaví a vše se propadá do stále větší temnoty. 4 měsíce jsou naprosto silná, lidská, emotivní a zdrcující podívaná. Film je vizuálně dokonalý, plný skvělých kompozic, přirozeného nasvícení a středně dlouhých záběrů. Bez hudby. Kamera často následuje protagonistky zpovzdálí a my jen čekáme na další problém, který se jim připlete pod nohy, nebo ho přinese jejich jednání. Obě herečky jsou dokonalé a finální scénu bychom mohli řadit k těm nejlepším. 4 měsíce jsou naprosto úžasný film, z kterého se budete oklepávat hodně dlouho po jeho konci. 9/10. ()
Pokud točíte kvalitní evropské drama, musíte ho točit v Dánsku nebo ve východní Evropě, kde všechno vypadá jak po jaderném útoku, aby to mělo tu existenciální urgenci. To, o co se trapně snažil Dogville, zvládli Rumuni jednoduše díky vším prostupující šedi, sovětskému odkazu a nekompromisnímu portrétu životní krize. Film, který by rozhodně nikdo nechtěl zažít, a právě v tom je jeho síla. Postavy prochází učiněným martýriem, do kterého se samy navezly, jenže to netrvá nepřetržitě všem na očích, nepřetržitě trvá především v mysli, která je ale stejně tak neustále konfrontována s okolním světem a nutností žít svůj život ve společnosti, jež je k vašim problémům zcela slepá. Nejen formálně (nekonečný záběr na plod), ale taky zdánlivě omezeným obsahem velice nepříjemný, ale působivý film. 8/10 ()
No to je ale blbost. Dvě pizdy na koleji a jeden potrat v reáliích socialistického Rumunska. Táhne se to jak sopel po igelitu a ... a nemám rád filmy bez konce. A že tenhle končí teda asi tím, že došel film v polovině záběru. ()
na to bych asi neměla... ()
Opravdu bez příkras natočený film, který diváka na začátku vtáhne a do konce nepustí. Težké rozhodování, strach, nejistotu, úzkost, paniku - to vše prožíváte společně s hlavními hrdinkami. Odpornost socialismu, odnímajícího člověku jeho důstojnost i nejzákladnější práva, je zde zachycena více než působivě a tvoří mrazivé pozadí hlavní tragické příběhové linii. Ne, po tomhle filmu vám nebude dobře na duši - je na to až příliš skutečný. ()
MAZEC! Film Christiana Mingui s tématem interupce rozhodně nenechá nikoho klidným. Líbila se mi kamera a chválím výkon hlavní hrdinky. Tohle je přesně ten film, o kterém budete přemýšlet ještě dlouho. ()
Tento príbeh sa skutočne mohol odohrať. Zobrazenie je tak verné, každý dialóg ako keby niekedy povedali reálne osoby. Žiadne scenáristické cvičenie, len realita. Neúprosná a lezúca pod kožu. Hlboko pod kožu. ()
Nevím, u filmů tohoto druhu se klepu už jenom tím tématem a stojí mě to hodně úsilí se na film vůbec dívat a dovídat. Snímek je syrový do všech detailů, krutý, až odporný, ale taková zřejmě byla i doba, ve které se odehrává. Mrazivé v každém záběru, minimalistické, ale to je rozhodně ve prospěch filmu, síla přátelství nedoceněna, smutné, strašně smutné. ()
Bolestivý příběh hlubokého přátelství v poraněném světě plném předsudků a nepochopení. Zdánlivě nepodstatné scény budí tíseň a zmatené klopýtání tmou sráží k zemi a žene snímek na samotnou dřeň. Citlivé dialogy mezi Adim a Otilií jsou jen špičkou ledovce a kdosi v dáli odpočítává. ()
Komorní drama kamarádek a spolubydlících z univerzitní koleje Otílie a Gabity, jejichž přátelství je podrobeno očistné kůře skrz Gabitino nechtěné těhotenství. ()
Rumunská dráma z roku 2007, oceňovaná na medzinárodných festivaloch (zlatá palma z Cannes), poodhaľuje smutnú dobu začiatku osemdesiatych rokov v Rumunsku a prípadu vykonania potratu. Režisér Cristian Mungiu netradičným spôsobom, takmer dokumentaristicky a bez prikrášlenia, zobrazuje príbeh študentky Otílie (Anamaria Marinca), ktorá pomáha svojej priateľke Gabriele (Laura Vasiliu) absolvovať pokútny zákrok v hotelovej izbe. Lacný a krutý vykonávateľ Bebé (Vlad Ivanov) si vydobije svoju cenu i s nemorálnymi príplatkami, dievčatá v zúfalstve nepodľahnú, v neľahkej dobe zozbierajú v sebe všetky sily a bojujú o svoju šancu v živote a na smutný deň sa budú celý život snažiť zabudnúť. ()
Pohovorme si o Ceaușescovom totalitnom režime jednoduchým príbehom, ktorý o ňom povie veľa. U filmových frfľošov môže sledovanie tohto filmu prebiehať i takto: najprv ľahký spánok, potom pootvoria jedno oko, neskôr druhé a nakoniec majú očiská veľké ako zemeguľa. ()
Ty vole, hustý. Totalitní režimy dělají lidem ze života peklo. Zvlášť, když k tomu umí sami přispět. A o tom to celé je a také o tom, že není nic více než přátelství. Přítel ti dokáže opravdu pomoct a umí rozjasnit jakýkoliv těžký okamžik. Ta scéna na té oslavě matky, jak ta holka jen kouká kolem sebe a nevěří, co slyší a určitě to nechce poslouchat, je naprosto dokonalá ve všech ohledech. ()
Bez potřebné ochrany život pro ženy nelehký, v totalitním rumunsku platilo to stonásob. ()
Tiesnivá atmosféra v zimnom Rumunsku ma od začiatku až do konca držala a nepustila... plus herečky to utiahli výborne. Veľmi dobrý film na tému potratu, ktorý ale nemoralizuje, celý je len tak "mimochodom" a pritom pôsobivejší ako keby hlásal niečo priamočiaro. ()
Otíku, senzační film, rumunskej ... tenkrát se tomu lidi smáli, ale i tenkrát existoval dobrý rumunský film. teď už by vám tahle hláška připadala trapná, zvlášť po shlédnutí 4 měsíců. Civilní, drsný, nevyumělkovaný film s uměřenými hereckými výkony. Zoufalství, šeď a špiclování komunistického Rumunska doslova cítíte na vlastní kůži. Jen taková krásná studie hotelových recepčních! Slečna na interrupci v hotelu plném svatebních hostí - jaký paradox. Je mi smutno, že podobných dramatických počinů česká tvorba není schopná a stále si žije ve svém neskutečném světě. ()
Retropříběh zoufalé holky zahnané vlastní blbostí a ještě větší blbostí systému do absurdní situace, kdy je ochotna zaplatit vším co má za smrt vlastního nenarozeného dítěte, riskovat přitom i svůj život a ještě se nechat vydírat a ponížit. Absurdní hlavně pro dnešní holky co mají od patnácti v kabelce antikoncepci..Ilegální potrat na hotelovém pokoji v přímém přenosu bez příkras a zbytečných slov umocněný dokumentární kamerou. Temné, syrové a bezútěšné, zbavené skoro všech emocí a ohlodané na dřeň - možná až moc. Atmosférou mi to připomnělo Špínu Londýna. ()
Súvisiace novinky
Příboj rumunské nové vlny
...zažijete v kině Ořechovka od 20. do 24. 2. 2009. Přehlídka ambiciózní kinematografie otevře kultovní titul mladého rumunského tvůrce Cristiana Mungiu 4 měsíce, 3 týdny, 2 dny. Uvedení tohoto… (viac)
Zlaté glóby vyhlášeny, ale nepředány
Jak již bylo řečeno, oficiální ceremoniál předávání Zlatých glóbů byl zrušen poté, co se ho rozhodli bojkovat i samotní herci, aby tak podpořili již několik týdnů se táhnoucí protestní stávku… (viac)
Nominace na Zlaté globy
Ve čtvrtek 13.12.2007 ráno byly vyhlášeny nominace na Zlaté globy. Zatímco porotu, která rozhoduje o udělování Oscarů, tvoří filmoví tvůrci, Zlaté globy udělují novináři. Mezi nominacemi na letošní… (viac)