4 mesiace, 3 týždne a 2 dni

Naprostý filmový masakr, který jsem od "nějakého rumunského filmu" rozhodně nečekal. Snímek působí na 100 % autenticky a syrově, neměl jsem po celou dobu tendenci zpochybňovat znázornění probíhajících situací. Všichni herci hrají neskutečný orchestr v dlouhých, psychicky náročných scénách, kterými je film napříč proložen. Musím říct, že mi to změnilo pohled na celou problematiku potratu - lépe řečeno, přimělo mě to se nad ní poprvé skutečně zamyslet. (24.12.2021)

Další z dávných artových zážitků z mých gymnaziálních let. Film 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny velmi dovedně ukazuje nesmyslnost zakazování potratů. To vede právě k podobným věcem a posléze k celoživotním traumatům a možná dokonce k celoživotním zdravotním problémům. O zneužívání (situace) asi ani netřeba mluvit. Nesmírně silný film a to nejsem ženská, pro které to musí být ještě o level silnější zážitek. Pomalé tempo vyprávění a depresivní atmosféra snímku dodává na tíživost. Chtělo by se říci, že jde o dávnou historii z období komunistického východního bloku. Bohužel se v současnosti tohle téma živě probírá například v Polsku, kde se uvažuje o zákonném zákazu potratů! Je to hnus. Všem příznivcům povinně pustit! (30.11.2022)

Dokáže přivodit depresi i zaskočit. Takový námět v takové režii se jen tak nevidí a jsem rád, že jsem měl možnost toto drama shlédnout. (12.06.2008)

Dechberouci pripad mlade rumunske divciny v obdobi komunismu, ktera otehotnela a chce podstoupit interupci, jez je nezakona. Toto pozoruhodne a autenticky pusobici vychodoevropske drama je prospikovano mnoha dramatickymi rozhovory ci momenty, zvraty v deji a v neposledni rade zajimavy pohnutky lidske mysli. Nektere sceny jsou jen pro otrle, ale pred skutecnym svetem by nemelo byt dobre zavirat oci. 75% (30.08.2008)

Deprese v té nejčistější a nejsyrovější podobě. Takovou sílu jsem rozhodně nečekal. K citovému vypěnění diváků pomáhá hlavně režíjní uchopení snímku, dlouhé mnohaminutové scény, živoucí herecké výkony a dokumentární kamera. Brrrrr. Hnusná doba, úžasný film. Vřele doporučuji a zvláště milovníkům severské kunematografie (něco takového by z Balkánu nečekali). (08.10.2010)

Čekal jsem o něco větší depresi. Tohle nebylo depresivní nijak násilně, prostě se v Rumunsku někdy asi takhle žilo. Vyzdvižena obrovská síla opravdového přátelství. (19.11.2010)

Drásavý zážitek, který bych neváhal přirovnat k iránským dokumentům o ženské obřízce. Sociální téma, které je zasazeno do nedávného Rumunska, ačkoliv dobové pozadí je naštěstí "upozaděno". Hlavním motivem je ilegální potrat provedený studentce, která si z jejího dopadu na ni nedělá těžkou hlavu. Výborně podaný je charakter její kamarádky neváhající jí v téhle chvíli pomoci, jedná se pro ni o mnohem těžsí zkoušku než pro ulhanou kámošku bez páteře. Další výrazný bod dávám scénáři a minimalistickému projevu kameramana. (14.05.2011)

Mungiu dokáže bezchybně zachycovat emoce. Navíc má film dokonale mrazivě vykreslenou atmosféru zemí Východního bloku. (28.07.2012)

Další z dramat, kde to ani nevypadá, že by byl děj hraný. Všechno je maximálně reálné a přirozené. Podobný pocit jsem měl z ruského Leviatanu. Skvěle vykreslená bezútěšnost té doby. (18.12.2015)

Niekedy sa stanú veci, na ktoré by sme najradšej rýchlo zabudli. No nie vždy sa dá. Vtedy si to často odnášajú ľudia, ktorí sú v tom nevinne. Aj o tom je tento príbeh. (22.04.2008)

Co k tomu napsat. Evropský umělecký film, jednající a zobrazující bez obalu a příkras. Gabi byla baba na přesdržku a tak pitomě hloupá, že snad ani nešlo věřit, že vedla sexuální život. Místy mě dost vytáčela ta její nebetyčná hloupost. Otilia je pravý opak, živelná, od rány. V podstatě ona řeší problm Gabi. Problém, který má možná ona sama a kterého se bojí. Opravdu to stojí za shlédnutí, i když některé dlouhé záběry jsou až moc dlouhé. (26.03.2010)

Naturalistické drama o interupci v pokročilém stádiu těhotenství, v období totality - o to víc to bylo kruté. Za provedení zákroku hrozil kriminál, hlavní hrdinka musela volit pokoutného potratáře. Díky obětavé pomoci své kamarádky se jí to zdařilo, ale za jakou cenu? Jejich role se spíše obrátily. To její kamarádka byla hlavním aktérem, zařídila pokoj na hotelu, vyspala se s potratářem, protože holky neměly moc peněz. Měla starost o svou kamarádku a na konci zabalila vypuzený plod do ručníku a vyhodila do odpadové šachty. Tolik síly v jednom člověku, tak to je síla. Připadalo mi, jako by sama cítila, že se do této situace dostává taky. Zahráno s citem. (22.10.2010)

4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, 113 minut, 5 hvězdiček (25.04.2011)

3,5 Film ktorý ma uchvátil svojou silne autentickou atmosférou a akousi znepokojujúcou nástojčivosťou. Obraz končiacej sa totality je vykreslený mimoriadne realisticky, je až napodiv, aký bol život v krajinách východného bloku unifikovane jednotný (jediná vec, čo ma prekvapila, boli odpadové šachty v rumunských panelákoch). Mrazivo presne je vykreslená arogancia pracovníčok služieb, ktoré, hoci robili v podstate podradnú prácu (recepčná), si veľmi dobre uvedomovali nedostatkovosť a správali sa strašne povýšenecky, až drzo. Pocit autentickosti zvyšuje civilný prejav hercov, veľmi sa mi pozdávala najmä hlavná predstaviteľka Anamaria Marinca. Malá výtka smeruje k dvom scénam, jednej až zbytočne príliš dlhej (inak skvelá scéna oslavy) a druhej až príliš tmavej a roztrasenej (scéna hľadania odpadovej šachty, keď v istých momentoch sú vidieť len tmavé a rozmazané šmuhy). Po skončení filmu som sa musel dlho spamätávať, tak ma psychicky a citovo zdevastoval. (16.08.2021)

Som šťastný, že nie som žena. Mrazivé, napínavejšie ako mnohé thrillery, drsne realistické a predsa úchvatné. (16.09.2008)

Hodně krutý...Ten záběr v koupelně...bez komentáře... (16.09.2009)

Áno, aj v Rumunsku vedia točiť filmy. Aj napriek hnusnému režimu, v ktorom sa dej odohráva, sa dá vrátiť do čias a vyobraziť, že nie všetko bolo oukej s kostolným poriadkom. Nazval by som to až psychofilmom, ktorý určite odporúčam pozrieť. (23.02.2011)

Naturalistický a chvílemi až nudný film, který ale obsahuje překvapivě mnoho námětů k zamyšlení. (06.06.2011)

Rozhodně působivé, ať už tématem, prostředím nebo hereckými výkony, vše funguje a působí velmi depresivně. Během sledování jsem začal černovlasou rodičku až nenávidět, a její kamarádky mi bylo až líto, což asi byl i záměr filmu. (29.06.2012)

Výborně napsáno, výborně zahráno a především výborně zrežírováno! Pronásledující, občas naopak detailní kamera mě opravdu bavila. Díky ní je zdánlivý pozorovatel vtažen do děje, ta realističnost je totiž až zarážející. Samozřejmě k ní přispělo i vynechání jakékoliv hudby... na emocích by nepřidala, naopak by pravděpodobně dění mírně odlehčovala - opravdu mírně. Proč tedy tak "nízké" hodnocení? Hotel, konkrétněji rozhovor s panem Bebem. Tahle scéna řekne vše a to jen prostřednictvím několika slov, vět. Těch několik vět totiž stačilo k naprostému pochopení postav, k souznění s nimi a pocitu naprostého zmaru, který samozřejmě do konce filmu už neodešel. Ač bylo následující dění značně nepříjemné a filmařsky dokonalé, hotel a pocity z něj už nepřekonalo nic. 80% (25.02.2018)