Pevné puto

Další z řady snímků, které pod laciným pozlátkem neskrývají vůbec nic. I když se Jackson snaží diváka sebevíc okouzlit a vtáhnout do svého infantilního a vizuálně přepláceného světa, nenabízí mu nakonec nic jiného, než emocionálně vyprahlý příběh bez sebemenšího náznaku hlubší myšlenky, postavený navíc na milionkrát použitých a už dost prohnilých základech. Všemu ve finále nasazuje korunu jeden z nejdebilnějších závěrů, co jsem měla tu čest kdy vidět. Jackson chtěl vyprávět křehký a hluboký příběh, který se do diváka zahryzne a nepustí. Nezadařilo se... (04.01.2010)

Pevné puto je jeden z filmov, ktoré sa vám vryjú do pamäte. Krásny film, v ktorom Jackson narába s ťažkou témou tak, aby tento film zvládol skutočne každý. Je to zaujímavý mix kvalitných hereckých výkonov ( Stanley Tucci rulez! a Wahlberg s Weiszovou tiež super), dramatického a silného príbehu, ktorý môže postihnúť kohokoľvek a kedykoľvek, a zaujímavej fantastiky v podobe sveta mŕtvych a neba. V tomto bode sa Jackson neskutočne vyhral s obrazom, najmä farbami a využitím svetla, a tak občas je to síce riadny gýč, niekedy pred nami otvorí úžasné, na pohľad nádherné nezabudnuteľné scenérie a obrazy. A bonus v podobe úspešnej a talentovanej mladej Saoirse Ronan je už len čerešničkou na torte. (05.07.2013)

Guilty pleasure a opíjení rohlíkem, které si jako jedno z mála nechám líbit. (15.02.2010)

Slabší příběh, ale bez ohledu na něj, vynikající film. Skvělá hudba a výborná atmosféra. Hodně citově založený film, u kterého se chce chvilkou brečet. Peter Jackson nezklamal a naplnil mé očekávání. Mark Wahlberg je pro mě i přes všechny námitky vynikající herec. Každý z herců mi do role sedl skvělým způsobem a hlavně Stanley Tucci, který opravdu nahání hrůzu. A při pohledu na plakající Rachel Weisz se mi vlévaly slzy do očí. Závěr mi přišel také výborný nemám žádné námitky. Bohužel po druhém zhlédnutí už není takový zážitek... 8/10 = 80% (06.01.2010)

Pevné pouto aneb Duch pro náctileté. Jackson se dostal od úchylných hororů přes velkolepou fantasy po kýčovitě barevný průjem. 3/4 scénáře mlátí prázdnou slámu, barvičky v jiném světě jsou jak z reklamy na Fa, příběh je od podlahy divný - ani krimi, ani drama. Vyšetřování chabé, vraždy a motivy sotva naznačené, odkoukané vsuvky z Ducha, podezření otce na souseda nabyto šestým smyslem - zkrátka po mnoha stránkách jasně nedomyšlená konstrukce, jen slovní maškaráda. Takže jediné, čeho si fakt užijeme nad míru, je kýčovitý záhrobní monolog. Vůbec jsem nepobral účast Susan Sarandon, ta tam krom jednoho hypertrapného pokusu o odlehčení, hodícího se spíš do pubertálních komedií s Lindsay Lohan, byla úplně na nic, stejně jako černovláska se schopností vidět duchy...co ta tam robila?? Aspoň mops táhnoucí vozík leccos zachránil :-) Od Jacksona obrovské zklamání. Tuny citů mé zkamenělé srdce holt nepobralo...... (29.03.2010)

Tak od tohohle jsem čekala něco jinýho a upřímně řečeno i něco lepšího, místy jsem se nudila a výsledná délka mi připadala dost přetažená, osobně bych některé scény úplně vystřihla a pak by to možná mohlo fungovat. Ty "záhrobní" scény tam mohli být omezeny na minimum, nebo tam nebýt vůbec, skutečný příběh její rodiny mi přišel zajímavější. Nakonec 3* Peter Jackson umí dělat lepší filmy. (07.05.2011)

Blu-ray/// Obsazení 8/10 Děj 9/10 Hudba 9/10 Prostředí 9/10/// PLUS: perfektní, modrooká Saoirse Ronan, obrovské napětí, emoce, drama, k tomu jedna krásná a vtipná scéna, trochu romantika, osudovost, a především pak krásné snové scény. kde se naplno projevila fantasie tvůrců MÍNUS: měl jsem za to, že to bude i mysteriózní ve smyslu, že dcera aktivně bude pomáhat svému otci v pátrání po vrahovy a dopomůže mu k jeho polapení, nic takového se nestalo, téměř vůbec do děje nezasáhla ač to distributor v popisu sliboval./// Shrnutí: Pevné pouto je velice silný, emotivní, drsný, ale i krásný film. V tomto směru na vás bude i takto působit. Některé scény a momenty bych natočil asi jinak. Jiné jsou pochopitelné jen když popustíte uzdu své fantasii, ale jinak nemám co vytknout. Mladá talentovaná herečka opět předvedla, že skvěle umí a je radost ji sledovat./// Celkem 88%/// (18.02.2015)

Pán hobitů se se ctí popral i s duchařinou. Některé barvotiskové obrázky si sice mohl odpustit, protože ten film chvílema vypadá jako reklama na Nebe, ale parádní záporák Stanley Tucci hraje jak o život a jeho postava lovce dorostenek je parádně vykolejená. Konec dobrý, všechno dobré? (22.03.2010)

Nejlepší Jacksonův film vůbec. Tohle se nemusí rozebírat. Dokonale tesknivé fantasy. Tenhle film sem propadl ze sedmdesátých let - a tím opravdu nemyslím dobou, kdy se odehrává. (23.02.2010)

Na "Pevné pouto" jsem se těšila od chvíle, kdy jsem poprvé zahlédla sugestivní trailer. Film má vysoká očekávání sice nenaplnil, pořád se ale jedná o "strašné" drama a jistou sílu chtě-nechtě má. Zároveň jsem nadšená z hereckého obsazení a některé scény jsou vážně dobré, viz uvědomění si vlastní smrti, odhalení vrahovy minulosti nebo zbavování se trezoru. (26.03.2010)

Camus, Eunuška, This Mortal Coil... (07.01.2010)

U Lovely Bones je zcela evidentně vidět jak skvělý je Jackson režisér a dokáže vydupat neskutečně hutnou atmosféru i skvělý vtip skoro z ničeho... a jak strašně se tady seknul při výběru scénáře. Nevím jaká je kniha, ale ve filmu to vyprávění každopádně brutálně nefunguje. KarelR tady doufá v dvakrát delší Directors Cut na DVD, ale to to tomu nepomůže... Lovely Bones není sračka, ale k tomu aby byl vyloženě dobrým filmem mu stejně nepomůže vůbec nic. Leda rychle zapomenout a co nejdřív se moci podívat na nějaký nový film od Jacksona - mnohem přízemnější, normálnější... a lepší. 6/10 (07.01.2010)

Petříčku! Kdyby ses radši vysral na Jima a nekoukal mu přes rameno u Avatara a držel se komorního příběhu, mohlo to dopadnout mnohem líp. Ony originálně pojaté fantasy vsuvky měly být zlatým hřebem celého filmu, ale jsou tu spíš na obtíž a hrozně brzdí celý, velmi dobře našláplý děj. Ten je v "reálu" sice "klasický", ale díky perfektní kameře/střihu a Tucciho herectví dostává ten správný drajv a atmosféru pořádného retro krimi thrilleru. Žádný z oněch "výjevů" se mi nelíbil a řadím ho do zbytečného kýče (stejně dobře mě nasral i Aronofsky s jeho přepálenou Fontánou). Už se to tu psalo a já nemůžu jinak než opakovat: méně znamená více. Klidně ať se v Kongovi pere 30 dinosaurů a zbourá se celý NYC, tento námět si však zasloužil střídmější myšlení a větší důraz na hledání vraha. I tak by to s občasnými náznaky z jiného světa (stín kola, odrazy v okně) a voice-overem zavražděné hlavní hrdinky nebylo žádné klišé. O 20 minut a 50 milionů míň a totální spokojenost. (03.01.2010)

Kniha mě svého času dosti poničila svou -snad až- su(y)rovostí. Film si z ní bere hodně (rozklad rodiny, osudy vraha) a přece málo (časové rozpětí, osudy vedlejších postav, rozvahy a komentáře Susie). Peter Jackson si ji nehorázně přivlastnil a přetavil do vytříbeného, atmosférického -místy až jímavě kýčovitého- audio-vizuálního konceptu. Přesto mu dokáži mnohé odpustit, neb celkové vyznění a myšlenky jsou téměř netknuty, jen slova nahradily prostředky jiné. Hudba od Ena je úžasná, herecké obsazení dospělých postav velmi překvapivé, byť ne rušivé, ve výsledku je to však hra dvou perfektně provedých rolí - Susie a Harveyho. Mimochodem, evokace na starší dílko Nebeská stvoření není tak úplně od věci, možná právě pro ty nedospělé hrdinky konfrontované s brutalitou (ať už vlastní či cizí) si Jackson vybírá takové předlohy pro své filmy. 85% (30.01.2010)

Příběh se odehrává v 70 letech a je vyprávěn z pohledu 14 leté dívky Susie (Saoirse Ronan), kterou zabije její soused (přesvědčivě odpudivý Stanley Tucci suverénně svou postavu odehrál nejlépe) a ona se následně dostane do jakéhosi očistce, kde se setká s dalšími zavražděnými dívkami, protože ona nebyla zdaleka jedinou jeho obětí. A mezitím na Zemi vrah uniká spravedlnosti, rodina dívenky je z její ztráty zoufalá, a tak tatínek, a posléze i sestřička (Rose McIver), pokračují na vlastní pěst v pátrání, když policie pátrání už dávno vzdala. Při sledování tohoto nekonzistentního mixu hororu, thrilleru, i tak trochu romantického dojáčku (ten ze všech tří žánrů fungoval nejméně) mně vytanuly na mysli filmy "Jak přicházejí sny" a "Ozvěny mrtvých", které se kvalitativně a obsahově dají přiřadit k Jacksonově snímku. Ten se mohl opřít nejen o velmi silné herecké obsazení (Wahlberg, Weiszová nebo Sarandonová), ale také o propracovanou a působivou vizuální stránku, která je podbarvena jímavým hudebním doprovodem. Zajímavý snímek, ale přece jen o chloupek se slabším vyzněním oproti výše jmenovaným dílům. 60% (05.08.2010)

Nadrbali tam toľko efektov, že to vyznelo ako jedna zmätená gíčovitá sračka okomentovávaná filozofickými žvástami 14 ročného decka ! Srdce bolí, uši bolí ! (04.03.2010)

Skvely start, byla jsem zvedava, co se z toho slibneho zacatku vyvine... ale postupem casu pribyvalo nudnych pasazi a vyobrazeni sveta mezi Nebem a Zemi me nazaujalo vubec. Je to cele prilis roztahane a mam vyhrady i k zakonceni. Musim ale vyzdvihnout uzasne herecke vykony, zvlast hlavni predstavitelka si me ziskala tim, jak dokonale nas provazela celym filmem. Za zminku stoji i Susan Sarandon, zbytecna postava, ovsem skvele zahrana. Ale proste jsem od tohoto napadu cekala vic. (08.05.2010)

Na Lovely Bones mi nejvíce vadila režijní stránka Petera Jacksona. Ano, filmařinu zvládá dobře, jeho preciznost s detaily a vyhlazeným obrazem je mu vlastní. Jenže Peter selhává právě v těch dramatických momentech, kdy mají záběry skoro podobnou strukturu jako ty nedramatické. Až na režii jsem si vychutnal záživný příběh a sympatický scénář. Rachel Weisz toho předvedla jen minimum a Marku Wahlbergovi jsem roli otce bohužel nevěřil. Mezi hercema bych pochválil snad jen neznámou Saoirse Ronan spolu s vrahem Stanley Tuccim. [6/10] ♫7/10♫ (07.01.2010)

Peter Jackson si po epické fantasy trilogii Pána prstenů a neméně epickém King Kongovi vybral výrazně intimnější látku, která se nejvíce podobá jeho dramatu Nebeská stvoření, přičemž v Pevném poutu se zrcadlí praktiky z více snímků jeho filmografie - precizně vykreslená 70. léta s velkým důrazem na detail si s ničím nezadají s 30. lety z King Konga, existence posmrtných životů tvoří hlavní složku příběhu nejen v tomto filmu, ale i v Jacksonových Přízracích, přičemž vizualizace světa, ve kterém se po své smrti ocitne hlavní postava, je ovlivněna její fantazií, což platí i pro snové sekvence obou hrdinek z již zmíněných Nebeských stvoření. Hororové prvky jsou nedílnou součástí všech Jacksonových filmů (u Bad Taste, Braindead a Přízraků není nutné vysvětlovat, u King Konga se jedná o scénu s hmyzem v rokli a u Pána prstenů převážně u scény s Odulou, Zapomenuté stříbro jsem neviděl a Meet The Feebles je mišmaš všeho) a ani u tohoto filmu není o hororové scény nouze. Bohužel se ale i zde projevilo Jacksonovo megalomanství propuknuvší s Pánem prstenů, konkrétně u scén z nebe, které jsou sice pastvou pro oči a přetékají nápady, bohužel působí poněkud samoúčelně a příběh obohacují jen minimálně...jako čistě náladotvorný prostředek ale slouží dobře (avšak povrchně). Líbilo se mi užití roztěkané digitální kamery (převážně makrozáběry) v přítomnosti vraha, které scénám přidávaly na naléhavosti a syrovosti, přičemž Jackson jako velmi zručný řemeslník zkul dohromady takovéto záběry s těmi klasickými a "nebesky" stylizovanými tak, že to jako celek působí konzistentně. Vedle vizuálu se vyjímají i samotní herci v čele s psychopatickým Staney Tuccim, který klade důraz na detaily místo toho, aby přehrával, i když zrovna jeho role k tomu svádí. Saoirse Ronan po roli v Pokání povrtdila svůj nemalý talent a svou vypjatou roli ztvárnila jako ostřílený profesionál. Mark Wahlberg zase dokázal, že hrát rozhodně umí, pokud nedostane do ruky pitomý scénář a má k dispozici zajímavější postavu...tady po všech těch akčních poloháchz poslední doby působil příjemně přírozeně. Pokud jde o Rachel Weisz a Susan Sarandon, tak obě dámy ve filmu nedostaly moc prostoru, když ale na ně dojde, rozhodně nedělají ostudu. Suma sumárum je Pevné pouto pouze nadprůměrně dobrým filmem, který je rozhodně osobitější než takový Pán prstenů a střídmější než King Kong (avšak vzhledem k tématu se zde o velké střídmosti zase mluvit nedá), vzhledem k poněkud nevyváženému scénáři, větší míře kýče a zbytešnému symbolismu v závěru si ale od diváka žádá nemalou míru tolerance. Fakt, že film o ztrátě v rodině a zabití malého dítěte působí na diváka hřejivým dojmem a opíjí ho samoúčelnými digitálními výjevy, naznačuje, že se něco pokazilo. 70% (14.01.2010)

Většina záběrů i scén by se dala použít jako ideální slovníková definice spojení ohavný kýč... (17.01.2010)