ninon

Kenneth Branagh nedokázal dát srdce ani do svého nejosobnějšího filmu. Když opisoval od A. Cuaróna a jeho Romy, tak nepochopil vůbec nic. Belfast působí hrozně chladně a vykalkulovaně. Jedna z mála fungujících scén (Everlasting Love) je bohužel jak z jiného a o hodně lepšího filmu.

Když vám přijde, že místo na film koukáte na pestrobarevný patchwork šitý horkou jehlou člověkem s ADD závislým na instagramu a klipech.

Učíme se žít nebo žijeme od začátku jen podle cizích pravidel? Jaké by to bylo všechno zapomenout a začít znovu? Nad tím vším, ztrátou blízkého a samotou můžete přemýšlet u filmu Apples debutujícího režiséra Christose Nikou, který obkoukal to nejlepší během natáčení filmu The Lobster, aniž by sklouzl k vykrádání. Chladnosti a absurdních situací, tak typických pro Greek New Wave, dostane divák víc než dost. Stejně jako jednu povedenou taneční kreaci, podivnou costume party, kde otázka "Kdo je Batman?" nabývá zcela jiný rozměr a chuť na jablka.

Po velmi intenzivním a emotivním snímku Tranzit nechává bohužel Christian Petzold svou sladěnou hereckou dvojici (Paula Beer a Franz Rogowski) v lehce telenovelovém zpracování německé pohádky místy šlapat vodu.

Konverzační drama, ve kterém mě víc zajímalo co se na stole jí, než co se nad stolem přetřásá.

Až na toho nadabovaného Kellyho, propocené košile a texty písniček, které zněly jako když se někdo snaží zpívat jazykolamy a ještě u toho jede na káře po polní cestě nebo se snaží zpívat černou kroniku z novin (čehož se v tomhle filmu opravdu dočkáme).

Lokace, hudba, lokace, hudba. Zbytek je navíc.

Zajímavý nápad, ale podobné nešvary jako ve filmu Pan Nikdo. Kopie scény z filmu Cashback jako facka. Z filmu vypadl zákon č. 2238 - Krásná žena musí v tomto filmu skončit s neambiciozním neatraktivním o generaci starším moulou.

Tak teď už chápu jak mohl získat film Crash od Paula Haggise Oscara.

Tihle sourozenci by dokonale zapadli do rodiny Pfeffermanů ze seriálu Transparent.