Kvílenie vlkolakov

Jeden z těch povedenějších filmů o vlkodlacích. Překvapivě se tu nevykytuje jeden, ale hned celá komunita vlkodlaků. Příběh začíná jako detektivka a zhruba do poloviny filmu téměř nic nenaznačuje tomu, že by mělo jít o horor. Napětí je tu gradováno, v několika vlnách se objevují atmosférické scény, které jsou ale před vyvrcholením utnuty. Tahle roztříštěná stavba ale dodává perfektní základ pro druhou polovinu filmu, která je neuvěřitelně našlapaná – jednak se tu prolínají lidové pověry (stříbrné kulky) a pak se o zábavu stará celá vlkodlačí komunita, kdy se spád děje až do konce filmu nezastaví. Hlavně efekty jsou výborné – maska a proměna na vlkodlaka vypadá neuvěřitelně dobře (hlavně obličejová část – čenich a tlama). Jen ty uši vypadají moc špičatě a místy až komicky. Nevím, jestli je to nějaké nevyřčené pravidlo, že se v každém filmu o vlkodlacích musí objevit nějaký odkaz na původní film The Wolf Man, ale tady je jich hned několik – jednak se tu vyskytuje postava dr. George Waggnera (Waggner byl režisérem Wolf Mana) a úplně na závěr se na televizní obrazovce objeví přímo sekvence z tohoto filmu. Narozdíl od svých pokračování je The Howling skvělou podívanou. (12.12.2005)

THE HOWLING jsem už prostě nemohl nadále ignorovat. Spokojen jsem ale tak napůl. Především bych viděl problém v pomalém rozjezdu, dále pak v nevyužití trumfů, které Dantemu poskytly hluboké lesy a vůbec odlehlost celého místa, kde se odehrává hlavní část filmu (mohlo to mít atmosféru jako řemen). A do třetice jeden z nejhorších závěrů, jaký jsem kdy v horroru viděl. Všechny výše zmíněné nedostatky ale s přehledem gumují skvělé masky a triky. Především bych vyzdvihl detailní studiji proměny Eddieho Quista ve vlkodlaka. Výše zmíněný pomalý rozjezd zase vyspravuje druhá polovina, která je opravdu strhující a vlkodlaky se to v ní jenom hemží. V tom ostatně taky vidím veliké plus, že se Dante nespokojil jenom s jedním vlkodlakem. Určitě jeden z nejlepších vlkodlačích horrorů, jaké jsem kdy viděl, ale v rámci všech horrorů mnou viděných znamená až druhou ligu. (12.07.2006)

Nejlepší díl celé série s přibaleným dárečkem v podobě skvělé Dee Wallace. Filmy o vlkodlacích jsou většinou otřesné a jen málo který z nich má na lepší než průměrné hodnocení. Najdou se mezi nimi samozřejmě i vyjimky, ale mnohdy jde spíše jen o trapnou přehlídku nepříliš vábivých speciálních efektů. Tentokrát mě film potěšil nejen svým příběhem, ale i docela zdařilou přeměnou. Lze zde samozřejmě vidět i kýčovité scény a momenty, ale i tak jsem se u toho docela bavil. (14.02.2011)

Nevím čím si Kvílení vysloužilo tolik pokračování, protože jde o zcela průměrný béčkový horror, u kterého se člověk téměř ukouše nudou než se konečně začne něco dít, a to to něco není navíc nic úžasného. Jen vlkodlačí rutina, která navíc jakoby si nebyla jistá zda krev, sex a solidní masky stačí, a tak se to všechno pokouší ještě pojistit snahou o humor. Podobně to ve stejném roce zkusil také Landis, a nutno uznat, že jeho Americkému vlkodlakovi v Londýně to vyšlo, po všech stránkách, mnohem lépe. (20.03.2012)

Po technickej stránke solídne odvedené remeslo s dobrou atmosférou. K tomu feeling 80. rokov a krehká Dee Wallace čo viac si priať. Predovšetkým kvalitnejší scenár ktorý nebude obsahovať otrepané žánrové klišé. Vlkodlačie premeny boli doslova trápne. Prvá polovica filmu OK, druhá pre mňa znamenala stratu záujmu čo sa u Danteho stáva pravidlom + ten príšerný koniec v priamom prenose bŕrrrrrrrr. 50% (10.06.2008)