Late Phases

Slepý veterán sa po nasťahovaní do domova dôchodcov stane svedkom zvieracieho útoku, pri ktorom umiera jeho pes i suseda. Na rozdiel od ostatných obyvateľov si myslí, že je v tom niečo viac a keď sa dozvedá, že útoky údajných psov sa dejú raz za mesiac, rozhodne sa nečakať bezmocne kým príde na rad a na najbližší spln sa pripraviť... Bogliano je frajer. Až mám chuť napísať to, čím som ho chválil pred necelým rokom pri "Here Comes the Devil"; že sa mu kvalitatívne darí realizovať v rôznorodých subžánroch hororu a to sa mi "Late Phases" páčil ešte o trošku viac než jeho minulý počin. Takže bez dlhších obkecov – silné postavy, fajn príbeh, temná atmosféra, chytľavá gradácia, pôsobivé spracovanie, obstojné efekty a úspešná (v tomto subžánri nevyhnutná) werewolf transformácia sa Boglianovi vydarili, bez toho, aby pri tom stratil svoj štýl. Takže pre mňa je to jeden z najlepších novodobých vlkodlačích filmov a zároveň aj jeden z najpríjemnejších hororov roku 2014. (22.11.2014)

Slepá zuřivost 2: Soumrak vlkodlaků.. Fanoušci hororů z toho asi nebudou výt na měsíc, ale to bude možná tím, že Late Phases zase až tak hororem úplně nejsou. Spíše černohumorné drama o vyděděnosti stáří (potažmo válečných veteránů), co si cílevědomě chystá půdu pro závěrečných dvacet minut poctivého oldschoolového gore. Navíc, esem v rukávu Bogliana je charisma Nicka Damiciho. Jakýsi kompilát Newmana, Krobota a zestárlého Toma Hardyho, co si svou vlídnou tvář nechal zalehnout zápasníkem sumo jménem Zahořklost a po okolí chodí s rýčem místo slepecké hole. Jeho postava dodává lykantropímu Od úplňku do úplňku parádní lidský rozměr.. (08.04.2015)

Kdybych se pořádně podíval na režisérovo jméno, nejspíš bych do toho nešel, ale neudělal jsem to a nedopadlo to zase tak špatně. Bavil mě zejména hlavní hrdina, nerudný válečný veterán stižený slepotou, který s vyvinutým čichem a mini rýčem odhalí přítomnost vlkodlaka a bez jakýchkoliv pochybností se na něj připraví. Ty přípravy a postoj nesnášenlivého dědka, to mě bavilo. Když pak přišlo na konečné účtování, tak jsem se musel smát. Vlkodlaci vypadají jak yetti křížený s gremlinem a jestli se zprvu zdálo, že Bogliano měl tentokrát k dispozici lepší rozpočet, tak masky to přinejmenším zpochybnily, ale zase tolik mi to celkový dojem nezkazilo. Dobrých vlkodlačích hororů je jako šafránu a tenhle k nim, s menšími výhradami, určitě patří. 60% (22.03.2015)

Bogliano vždy točil i točí nanajvýš priemerne filmy, keď nie podpriemerne. A tento patrí do tých priemerných vlkodlačích filmov. Je tu slepí veterán a dej sa točí hlavne okolo neho a susedsko rodinných sporov. Takže je zaplnený s nudnou vatou, ktorá sa stratí až pri konci. Tam sa to troška oživí smečkov vlkolakov a jedným akčným hrdinom. Masky vlkodlakov boli trocha vtipné, aspoň, že tam prebehla i premena na vlkodlaka, ta to trocha oživila. (27.11.2020)

Moje hodnocení pramení hlavně z upřímné radosti, že už dlouho tu nebyl lepší "vlkodlačí" horor, minimálně od dob Dog Soldiers. Navíc pojatý takhle zajímavě a seriozně. Lehká spojitost by se tu však našla se Stříbrnou kulkou - s tím rozdílem, že klučinu na vozíku vystřídal slepý veterán. Tady však veškerá podobnost končí. Poté, co nevidomý hrdina přežije úvodní (imho parádně natočený) útok lykantropa, celý měsíc se připravuje na jeho návrat: v domě si propočítává kroky, klade pasti, nakupuje stříbrné náboje a brousí svůj rýč, který mu účinně nahrazuje slepeckou hůl. Skoro celou hodinu se tak divák musí obejít bez vlkodlaka, což sice jde na úkor akce, ale rozhodně ne napětí. Závěrečná patnáctiminutovka vám toto čekání ráda vykompenzuje, možná až měrou nečekanou. Pěkná hudba, skvěle zahráno, a co je nejdůležitější: masky a samotná transformace téměř fantastické. Jak jinak. Bogliano snad ani nedokáže zklamat. (23.11.2014)