Late Phases

Nick Damici má sice charisma jako hrom a jeho nevrlý dědek je super, jenže 95 minut zoufalé nudy prostě neutáhne.První útok vlkodlaka je skvělej a já se tešil na pořádnou vlkodlačí řezničinu a on je to dramatický příběh válečného veterána, kde se 80 minut mluví a na konci se objeví skupnka mentálně retardovanejch něčeho, protože to se ani vlkodlakem nazvat nedá.Když už se film vlekl jako dvanáctka po kalbě v práci čekal jsem fakt nějakej nářez a ono přišlo mizerné vystřílení pěti plyšových hraček z Dráčika.Po vlkodlacích z Underworldu a dokonce i z komedie Lobos de Arga nemohl ty vyšklebený hyeny Bogliano snad myslet vážně.Nebudu skrývat obrovské, ale obrovské zklamání!30%. (29.03.2015)

Ambrose je starým veteránom z Vietnamu, ktorý pred pár rokmi prišiel o zrak. Nakoľko potrebuje občasný dohľad, jeho syn William ho presťahuje do uzavretej štvrte pre seniorov. Hneď v prvú noc po nasťahovaní do nového domu je "svedkom" brutálnej vraždy svojej susedy i milovaného psa, bez ktorého neurobil ani krok. Od miestnych ľudí či polície sa následne dozvedá, že jeden krát do mesiaca prichádza za nevysvetliteľných okolností o život nejeden dôchodca. Nakoľko je Ambrose bývalým vojakom, rozhodne sa že danej záhade príde na koreň. V sázke je totiž jeho vlastný život. Bogliano je bez pochýb talentovaným režisérom, ktorý vie spracovať horor v mnoha podobách subžánru. Bohužiaľ, napriek opätovne slušnému nápadu, svoj tieň neprekročil. V mojich očiach aj naďalej ostáva tvorcom priemerných snímkov, kde nie všetko funguje ako má. Po úvodnej, "polovičnej" (to už nám ozaj musia stačiť položené "jaternice" na bruchu?) gore scéne, nastáva doba "temna", kedy divák takmer hodinu čaká na niečo prekvapivé čo by ho mohlo zaujať (aj keď si treba samozrejme uvedomiť, že vtesnať mesiac do 50 minút nie je žiadna sranda ). Napriek tomu, že záverečná dvadsať minútovka vďaka pár zaujímavým gore záberom vynahrádza pomerne dosť, na viac ako 55% to nebude. A to zatváram obe oči pred schopnosťami aj keď zrelého, no predsa slepého 70-tnika. Kto vie či by to takto pekne zvládol aj môj otec, ktorý je "len" po výmene bedrového kĺbu - 55%. (24.11.2014)

Kdybych se pořádně podíval na režisérovo jméno, nejspíš bych do toho nešel, ale neudělal jsem to a nedopadlo to zase tak špatně. Bavil mě zejména hlavní hrdina, nerudný válečný veterán stižený slepotou, který s vyvinutým čichem a mini rýčem odhalí přítomnost vlkodlaka a bez jakýchkoliv pochybností se na něj připraví. Ty přípravy a postoj nesnášenlivého dědka, to mě bavilo. Když pak přišlo na konečné účtování, tak jsem se musel smát. Vlkodlaci vypadají jak yetti křížený s gremlinem a jestli se zprvu zdálo, že Bogliano měl tentokrát k dispozici lepší rozpočet, tak masky to přinejmenším zpochybnily, ale zase tolik mi to celkový dojem nezkazilo. Dobrých vlkodlačích hororů je jako šafránu a tenhle k nim, s menšími výhradami, určitě patří. 60% (22.03.2015)

Prvý sólový film, ktorý šikovný argentínsky režisér A. G. Bogliano natočil v americkej produkcii a opäť bez účasti svojho súpútnika, staršieho brata Ramira. Bogliano opäť nesklamal, ono do werewolf horroru sa nepustí hocikto - je to svojský subžáner, v ktorom môže filmár veľmi ľahko pohorieť, no on sa s tým popasoval skvele a potvrdil svoju remeselnú zručnosť. Podobne ako mnoho iných užívateľov csfd mám určité výhrady k maskám - trochu mi pripomínali tie z The Howling, hoci tam boli "veľkouchí" vlkodlaci predsa len desivejší než tí z Late Phases, ktorí miestami pôsobili až humorne. Fakt neviem posúdiť či v tom bol alebo nebol zámer tvorcov a istý pokus o odľahčenie, koniec koncom ak je niekto stará, vyšklebená držka v ľudskej podobe, prečo by mal vyzerať inak po premene na vlkodlaka? (22.04.2017)

Moje hodnocení pramení hlavně z upřímné radosti, že už dlouho tu nebyl lepší "vlkodlačí" horor, minimálně od dob Dog Soldiers. Navíc pojatý takhle zajímavě a seriozně. Lehká spojitost by se tu však našla se Stříbrnou kulkou - s tím rozdílem, že klučinu na vozíku vystřídal slepý veterán. Tady však veškerá podobnost končí. Poté, co nevidomý hrdina přežije úvodní (imho parádně natočený) útok lykantropa, celý měsíc se připravuje na jeho návrat: v domě si propočítává kroky, klade pasti, nakupuje stříbrné náboje a brousí svůj rýč, který mu účinně nahrazuje slepeckou hůl. Skoro celou hodinu se tak divák musí obejít bez vlkodlaka, což sice jde na úkor akce, ale rozhodně ne napětí. Závěrečná patnáctiminutovka vám toto čekání ráda vykompenzuje, možná až měrou nečekanou. Pěkná hudba, skvěle zahráno, a co je nejdůležitější: masky a samotná transformace téměř fantastické. Jak jinak. Bogliano snad ani nedokáže zklamat. (23.11.2014)