Mlčanie

Dokonale neosobně osobní film, který mě vůbec emočně nevtáhnul... bohužel utrpení Jezuitských knězů zmítaných věčných dilematem, jestli věřit či nevěřit, je mi cizí. Na druhou stranu sledovat Scorseseho filmy včetně Silence je jako sledovat mistra malíře při práci se štětcem. Tři hodiny dokonalé režie, kamery a střihu. Vždycky ocením střih, který si je vědom, jak důležité je, nechat scénu dýchat. Několik scén je skutečně dechberoucích zvláště ve spojení se zvukem, který tak důmyslně pracuje s tichem. Adam Driver and Andrew Garfield byli výborní. Ačkoli Garfieldův otec Rodrigues leze tou svou oddaností víře občas až na nervy. Tenhle film nefunguje jako zábava na dlouhé odpoledne, je to spíš jako jít na výtvarnou exhibici a tři hodiny se učit a kochat. Bohužel tahle neschopnost dívka strhnout je to, co Silence podlamuje nohy. "Pray, Father Rodrigues. But pray with your eyes open." (10.01.2017)

Těžko jsem si mohl nechat ujít nejnavštěvovanější film v Saudské Arábii. První část filmu je záměrně nudná nebo spíš děsivě vlekoucí se, aby v kině oddělila zrno od plev a nevěřící psi, ztratící víru v dobrý film vyštvala ze sálu. Samozřejmě při jejich odchodu si člověk užije dostatečné oživení v podobě bouchání sedečak, vrzání dveří, světla v sále, ale k projekci v kině Lucerna hluk patří, protože spolu se sledováním filmu, můžeš zároveň poslouchat metalový koncert s dolejšího hudebního klubu, prskání potrubí nebo kapající vodu. Prostě ideální kino pro předpremiéry, festivaly, atd. Takže nějakou tu hoďku víry v boha na plátně hravě přežiješ.Zejména pokud je obrazová složka filmu vysloveně profesionální mazlík, ať už díky celkovému výběru exteriérů, záběrům kamery, kostýmům nebo dokonale zvolenými kulisy. Dobře se poslouchali dialogy hlavních postav (Rodrigues versus inkvizitor a Rodrigues versus Ferreira), věčná škoda, že příběh zejména v první polovině nenabízí nic co by dokázalo připoutat divákovu pozornost a zajímat se. Nicméně filmový fajnšmekři si i v této části můžou vychutnávat Martyho filmařský a vypravěčský styl. (03.02.2017)

Představte si klidnou lesní tůň, v níž se (docela jako v nějakém Bašóově haiku) odráží stříbrný úplněk. Představte si, jak v její blízkosti střídavě skřehotají a umlkají žáby a v rákosí na břehu nesměle šelestí vítr - každé stéblo jako chvějící se struna aiolské harfy. A nyní si představte list, který se v lehkém poryvu větru (se sotva slyšitelným šramotem) uvolní z větve přečnívající nad vodní hladinu a v širokých obloucích se začne snášet k zemi. Představte si, jak na onu mlčenlivou hladinu v tichosti dosedá a na okamžik ji – a s ní i zrcadlový obraz Měsíce – rozvlní. Svět kolem náhle umlkne, čas se téměř zastaví. A pak – jako by se vůbec nic nestalo, jako by sama noc byla od počátků věků stále táž – se temná, neproniknutelně tajemná hladina tůňky opět uklidní, zarovná, vyhladí a kdesi v houštinách se jako malé polekané božstvo rozeštká osamělý cvrček... (13.02.2017)

FILM, ktorý nie je pre každého, takto by som chcel na úvod charakterizovať tento výnimočný snímok. Dal som si extra načas, pretože naposledy som bol na filme velikána Scorseseho, pred viac, ako 10. rokmi, keď premietali : THE DEPARTED, čo bol jednak úspešný oscarový film, pri ktorom sa konečne MARTY dočkal, aj keď mal v minulosti účinnejšie zárezy do análov kinematografie ( napríklad Zúriaci býk ), ale najmä to bol pomerne komerčný snímok, určený pre široké masy. TICHO - také nie je, je to atypický film, ktorý sa v súčastnosti, už málokedy nakrúca, je to pomerne veľmi zriedkavé, treba si uvedomiť, že je to vysnený PROJEKT Martina Scorseseho, ktorý túžil nakrútiť viac, ako dve dekády. Povedzte mi, koho dnes zaujímajú osudy dvoch portugalských jezuitov v Japonsku, v 17. storočí, keď sa snažili rozšíriť KRESŤANSTVO, do krajiny vychádzajúceho slnka, pričom zo začiatku mali úspech u prostého ľudu, ale zakrátko o sebe dala vedieť japonská inkvizícia, ktorá pekne systematicky potlačovala tieto návyky. A k tomu si ešte pripočítajte : Trvanie 3. hodín... De - facto, otec Rodrigues a otec Garupe, títo dvaja odhodlaní, nebojácni BORCI, mieria do Japonska, aj kvôli tomu, aby zistili, čo sa stalo s ich MENTOROM, otcom Ferreirom, ktorý podľahol nátlaku, ZRIEKOL sa svojej VIERY, a vôbec ho to netrápi... Pokiaľ sa s ním Rodrigues stretne, tak sa udejú čudesné, nebezpečné veci, keď sa Rodrigues s Garupeom rozdelia, kvôli bezpečnosti, ale následne prichádzajúce udalosti, dávajú vedieť, že ten húževnatý otec Rodrigues, podľahne tomu, čomu nechcel, za čo bojoval. Bacha, toto je SPOILER ! Garfield je excelentný, nechápem, čo všetci, voči nemu majú ? Driver mu sekunduje, ale toto je HLAVNE FILM - ANDREWA GARFIELDA ! Neeson sa tu objaví na chvíľku, ale aj tak to stačí, aby totálne zaujal. Vynikajúca kamera Rodriga Prieta ! Parádny strih, Martinovej dvornej strihačky Thelmy Schoonmaker. Ja som totálne nadšený, lebo to sa nenakrúcalo pre PRACHY ! Minimálny, ak nie žiadny honorár pre herecké obsadenie ! Sú tu veľmi dynamické brilantné scény, ktoré mi nedovolili zaspať ! Týkajú sa najmä nelichotivých negatívnych hodnôt, ale tie rezonujú najviac ! Prestaňte to láskavo zrovnávať s japonskou verziou, z roku 1971, fakt, nepatrí sa to !!! (20.02.2017)

Místama se budete smát vhodně, místama úplně nemístně, místama rozumíte a soucitíte, místama kroutíte hlavou. Film, který nabízí spoustu možností čtení, ale v každé je jaksi nepřesný. Blbounstvím trpí ale poslední záběr z každé strany, zejména esteticky. /...u jedné vlastne nejschodnejší a nejpřirozenejší varianty čtení se zdá, jakoby byl film určen divákovi z doby dávno minulé, kdy kinematograf ješte neexistoval. (Tŕeba za dob Rak-Uh. u nás? :) ) Tedy vubec ne dětem postmoderny. V téhle cestě čtení by diváka mělo okouzlit prozřeníí, že víra se dá prožívat i čistě vnitřne, v pokoření a v mlčení o ní. Bez magických rituálú, sošek, obrázkú a jiných fetišú./ ...Ježíšovy Voice-overy absurdne splošťují široce interpretovatelné situace a vubec celé vyprávění... A myslí tu otevřenost filmu Scorsese vážně, nebo jenom naoko poctivě ( vzhledem na závěrečný záběr a věnování)? ...Ješte poznámka k začátkum práce dvojice knežích s místnimi "křesťanmi" v Japonsku. Buď je to jejich zápalem (posíleným euforií po nebezpečné ceste do Japonska, indoktrinacíí, nebo silou zvyku nic neproblematizovat) nebo to Scorssese záměrné vynechává a okomentuje jenom v pár kratičkých scénách - Skutočne je evangelizátorúm jedno, jestli vubec japonští "křesťani" tuší pro co obětují své životy? Tuto otázku a i vhled do japonské kultury nabízí v krátkosti až příchod postavy Liama Neesona. Ale to je ukrutně pozdě. Což dodává mladým jezuitúm bestiální sebestředný rozměr. Ale ruku na srdce, kterému evangelizátorovi záleží na porozumění víře a ne na počtech oveček...? (Dokonce mrtvých "mučednických" oveček?) (07.03.2017)