Reklama

Reklama

Černé roucho

Trailer

Obsahy(1)

Je rok 1634, děj začíná v Quebecu v Severní Americe. Toto území je postupně zaplavováno francouzskými kolonialisty a misionáři. Jedni touží po moci a bohatství, druzí by rádi převrátili původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru ve snaze o své vlastní spasení. Tento film vypráví, zřejmě podle dochovalých zápisů, o střetu dvou zcela odlišných civilizací a tedy i odlišném pohledu na podstatu života a jeho chápání. Zpočátku pouze lehce dobrodružný příběh postupně graduje do drsných a krutých praktik zacházení indiánských kmenů s misionáři, tedy s nežádoucími vetřelci. (Kimon)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (48)

ledzepfan 

všetky recenzie používateľa

Tývole to byla sračka.. Jedna stár za krásnou přírodu a druhá za příběh který se rámcově asi stát mohl.. Jinak je to ale pathetická šuldovina, která se sice snaží nabízet jakýsi nezromantizovaný a naturalistický pohled, ale ve své křečovité snaze je naivnější a plytčejší než všichni tančící vlci světa. Dementní casting je už prvotní chyba, kdy jsou charaktery obsazeny tak zcestně a klišoidně, že to snad ani blběji nešlo. Titulní black robe vypadá jak M.Palin (a já každou chvilku očekával nějáké úchylné muzikálové číslo). Dobrý indián musí vypadat jako taková ta čistá, dobrácká, trochu hnutá verze Bena Kingsleyho. Zlej indián musí vypadat jako prznič nemluvňat. Zamilovanej smíšenej pár musí být jako z obrázku(hezounek a pocahontas). No prostě už takhle blbě rozdané karty hlásí, že je něco v nepořádku. Klišé, šablona, pathos, naprosto nefunkční akce, mimoidní dialogy..... Chápu o čem to mělo být a jaký byl asi záměr, ale nepovedlo se. ()

Narciska 

všetky recenzie používateľa

Od mala mám ráda indiány. Zde jsou nahlíženi skrze perspektivu misionáře. Kamera krouží, chvíli se dívame na kněze, chvíli na indiány, někdy takřka nevidíme přes sněhové vločky, atmosféra je velmi hutná. Misionář ve mě vyvolával silný soucit. Hledět na svět jeho očima pro mě znamenalo vzdát se romantizujících představ a pohlížet na původní obyvatele Severní Ameriky jako na necivilizované a animální, s krásnými zvyky sdílení a přirozeností žít v přítomném okamžiku. Snad nespravedlivě hroziví jsou Irokézové. U ostatních kmenů (Huroni, Algonquini) barevné líčení, náhrdelníky a ozdoby ve vlasech dodávají jejich příslušníkům na vznešenosti, Irokézové jsou zpodobněni bez osobnosti, posedlí krvelačností. Není spravedlivé vynášet do nebes indiány a zatracovat všechny bělochy, kterým kdy čelili, a je tak škoda, že filmaři nepřekročili rámec nespravedlivě se opakujících klišé beze zbytku a nevěnovali více prostoru též lidské stránce Irokézů. A poznámka na závěr: ve spojitosti s indiány miluji snad nejvíce a sama sebe si tak též představuji, kterak na koni s větrem ve vlasech uháním po nekonečných prériích. Indiáni, symbol svobody. Teprve před pár lety jsem zjistila, že původní obyvatelé Ameriky do příchodu bílých tváří koně vůbec neznali… ()

Reklama

JohnCZ 

všetky recenzie používateľa

Cesta skupiny indiánů a dvou misionářů skrze neprobádanou a drsnou panenskou přírodu Severní Ameriky. Vizuálním pojetím je to hodně raw a co do výpravy úsporné, ale poctivé. Z psychologického hlediska ale nejsou postavy zas až tak propracované a film působí ve vztahu k jejich charakterům celkem odtažitě a samotném závěru se mi to zdálo poněkud nedořečené. Závěrečná slova o osudu kmenu Huronů ale skrývají jednu zajímavou myšlenku a to, že snahy o asimilaci cizích kultur, byť třeba někdy v dobré víře, nemusí vždycky z různých netušených důvodů dopadnout jen výhradně dobře. Líbilo se mi i to, že tu nejsou indiáni vykreslováni, tak jak je v severoamerických filmech sebemrskačsky zvykem, jen jako oběti kolonizátorů, ale i jako docela krvelačná cháska. ()

italka63 

všetky recenzie používateľa

Něco málo ke čtyřem hvězdám z mého pohledu tam chybělo, ale uznávám, že život jezuitů ve vytvořených misíich na indiánských územích nebyl žádný med a přinášel samé strasti. Dostane se nám sondy do života indiánů žijících v sepětí s přírodou a nepotřebujících k tomu Boha, ani jeho syna Ježíše. A nastávají střety, i když někdy vedené snahou o vzájemné porozumění.Kanadská příroda je překrásná....ale dost studená.-)) ()

Maynard. 

všetky recenzie používateľa

Já tyhle pánbíčkáře nikdy v životě nepochopím. Ty jo, proč se uplně zbytečně cpali do hlav indiánů, kteří si do tý doby v klidu žili svoje spokojený a bohem nerušený životy. Měli toho svýho Manitů a žádnej frajírek v černým rouše jim necpal do hlavy "špiritus sankti", brr. Na film sem narazil z "tagu" lodě, takže sem neměl jediný tušení, že to nebude až tak uplně vodáckej film, nýbrž misionářskej :o). Při všem, co vypustil hlavní hrdina z úst, se mi otvírala kudla v kapse, nic příjemnýho. Poprvé sem viděl ve filmu indiány, který měli místo obyčejných vigvamů opevnění. Netuším, jestli to bylo ve skutečnosti takle, ale něco mi říká, že si to někdo vymyslel, aby to ve filmu líp vypadalo. Po filmu REVENANT už mi nikdy podobný béčka nebudou uplně sedět a budu to vždycky srovnávat :o). Tohle byl slabší průměr. ()

Galéria (8)

Reklama

Reklama