Black Robe
Black Robe
Réžia:
Bruce BeresfordScenár:
Brian MooreKamera:
Peter JamesHudba:
Georges DelerueHrajú:
Lothaire Bluteau, Aden Young, August Schellenberg, Tantoo Cardinal, Frank Wilson, Raoul Max Trujillo, Gordon Tootoosis, Alison Reid, Sandrine Holt (viac)Obsahy(1)
Je rok 1634, děj začíná v Quebecu v Severní Americe. Toto území je postupně zaplavováno francouzskými kolonialisty a misionáři. Jedni touží po moci a bohatství, druzí by rádi převrátili původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru ve snaze o své vlastní spasení. Tento film vypráví, zřejmě podle dochovalých zápisů, o střetu dvou zcela odlišných civilizací a tedy i odlišném pohledu na podstatu života a jeho chápání. Zpočátku pouze lehce dobrodružný příběh postupně graduje do drsných a krutých praktik zacházení indiánských kmenů s misionáři, tedy s nežádoucími vetřelci. (Kimon)
(viac)Videá (1)
Recenzie (48)
Otec Laforgue vyrazil mezi rudé divochy šířit křesťanskou pravdu, lásku a příslib posmrtného života v Ráji, kde bude každý na obláčku meditovat ve společnosti nejvyššího Šéfa. Žádný sex, proto ubohý jezuita naráží na bariéru nepochopení, odmítání, všechny kolem sebe akorát mate nebo přímo sere - tak by se ve zkratce dal film shrnout. Povětšinou neprofláknuté ksichty (až na dvě-tři známější indiánské výjimky) herců příjemně překvapily sympatickými výkony, záběry krajiny v doprovodu hezké hudby byly svým způsobem povznášející a hlavně tenhle film není hloupý. Působilo na mě věrohodně jak nevypočitatelné až kruté chování indiánů (žádní krotcí beránci v podání surfujícího blonďáka Costnera), tak fanatismus svatého válečka a jeho střety s realitou. "Black Robe" nemá zrovna strhující tempo, přesto jsem se nenudila a byla zvědavá, kam až bude tvrdohlavý otec Laforgue osudem dokutálen, kolik posměchu, ústrků a mučeníčka bude muset snášet. Trošku mě štvalo, že Francouzi mluvili anglicky, boje byly divně sestříhané + trikově naprd a Huroni mě lehce zklamali, ovšem jinak uznale smekám svou špínozář ve tvaru kosočtverce. Taková stručnější a méně slzopudná "Misie". 80% ()
Príjemne ponurá dráma z čias kolonizácie a misionárstva Severnej Ameriky s takmer až mysterióznou atmosférou. Miestami zaujímavo naturálny snímok, ktorý sa snaží verne zachytiť stret dvoch tak rozdielnych kultúr. A v podstate sa mu to aj darí. Hlavne indiáni sú veľmi dobre spracovaní. A zápletka - misia, ktorá sa zvrtne proti misionárovi - je originálna a dostatočne pútavá. Možno flashbacky by som ale z filmu vystrihol. Hodnotenie: 75% ()
Jezuitské snahy v Kanadě byly dalekosáhlé, i když ne tak jako v Paraguayi. Huronská mise, na které se podíleli Noël Chabanel, Jean de Brébeuf a další, byla ukončena vpádem Irokézů, kteří vyrazili na válečnou stezku v nevídané síle (přes tisíc válečníků). Opakuje se tak historie všech dřívějších kontinentálních misí: kdo se jako první dá na křesťanství, stane se mučedníkem a světcem, následovníci pak už jen těží svůj prospěch. (Byl někdo svatý mezi Horony?) Rád se dívám na filmy, které objasňují nějaý aspekt ze života Indiánů, zvláště po invazi bělochů. I z toho pohledu je pro mě Černé Roucho cenným "uměleckým dokumentem". A Indiány mám rád, i přes jejich nesporné gaunerství. Obraz Tantanky Jotanky mi visí hned vedle krbu. A jeho konstatování po rozdělení Velké Siouxské rezervace (na dotaz, co tomu říkají Indiáni): "Vidíte tady kromě mě ještě nějakého jiného Indiána?" (parafráze), je velkým mementem. ()
Od mala mám ráda indiány. Zde jsou nahlíženi skrze perspektivu misionáře. Kamera krouží, chvíli se dívame na kněze, chvíli na indiány, někdy takřka nevidíme přes sněhové vločky, atmosféra je velmi hutná. Misionář ve mě vyvolával silný soucit. Hledět na svět jeho očima pro mě znamenalo vzdát se romantizujících představ a pohlížet na původní obyvatele Severní Ameriky jako na necivilizované a animální, s krásnými zvyky sdílení a přirozeností žít v přítomném okamžiku. Snad nespravedlivě hroziví jsou Irokézové. U ostatních kmenů (Huroni, Algonquini) barevné líčení, náhrdelníky a ozdoby ve vlasech dodávají jejich příslušníkům na vznešenosti, Irokézové jsou zpodobněni bez osobnosti, posedlí krvelačností. Není spravedlivé vynášet do nebes indiány a zatracovat všechny bělochy, kterým kdy čelili, a je tak škoda, že filmaři nepřekročili rámec nespravedlivě se opakujících klišé beze zbytku a nevěnovali více prostoru též lidské stránce Irokézů. A poznámka na závěr: ve spojitosti s indiány miluji snad nejvíce a sama sebe si tak též představuji, kterak na koni s větrem ve vlasech uháním po nekonečných prériích. Indiáni, symbol svobody. Teprve před pár lety jsem zjistila, že původní obyvatelé Ameriky do příchodu bílých tváří koně vůbec neznali… ()
Francouzský jezuita (Lothaire Bluteau) se v 17. století vydává do neprobádaných území, aby tu šířil mezi indiány světlo víry. Jeho mise ztroskotá, ale vzájemné setkání bylo však pro obě kultury velmi poučné. Krásný ,,misionářský film" Bruce Beresforda se snaží konfrontovat a přiblížit nám tak dva úplně rozdílné pohledy na svět, přičemž z tohoto srovnání vychází mnohdy vítězně právě ten nadhled indiánů, jejichž filozofie získala v 80. a 90. letech minulého století a to sice v západních průmyslových zemích mnoho svých stoupenců. ()
Reklama