Činmoku
Silence
Obsahy(1)
V Japonsku 16. století jako křesťanský misionář pobýval mj. Španěl František Xaverský, jeden ze zakladatelů jezuitského řádu. Vznikaly misie, stavěly se kostely a počet katolíků dosáhl půl milionu. Avšak soupeření mezi španělskými a portugalskými misionáři, především však obava japonských vládců z přílišného vlivu Evropanů vedly k zákazu křesťanství a opětovnému uzavření se Japonska vůči cizině. Navzdory tomu mnoho let křesťanství přežívalo a tamější věřící byli podporováni portugalskými misionáři, kteří tam tajně připlouvali. Ve filmu Ticho je vidíme, jak se snaží navázat spojení s japonskými katolíky a utvrzovat je ve víře. Hlavní postavou je mladý jezuita Rodríguez, který přichází do Japonska rozluštit záhadu kolem zmizení kněze Perreiry, svého vychovatele a horlivého misionáře. Do Říma se totiž dostala zvěst, že Perreira nezahynul mučednickou smrtí, ale že zůstal v Japonsku a zřekl se víry. Ticho však není jen příspěvkem k historii křesťanství v Japonsku, ale také reflexí současné, hospodářsky rozvinuté země, která dodnes nedosáhla duchovní rovnováhy a nedovedla harmonicky spojit svou bohatou tradici s výdobytky moderního života. (NFA)
(viac)Recenzie (17)
Román jsem nečetl, ale to co jsem viděl na filmovém plátně působilo hodně rozpačitě. Nevyvážený příběh, který zpočátku klouže po povrchu, aby ke konci zabřednul do vleklých, herci přehraváných filozofických úvah. Zajímavé myšlenky, kterých film obsahuje několik (zrada, odpuštění, víra, láska k bližnímu) nejsou dotažené. Což se týká i vývoje postavy hlavního hrdiny a jeho radikální přeměny během posledních 15min filmu. 45% ()
Zvláštní film - bohužel především svou velkou nevyrovnaností. Chvílemi člověk sleduje nádherné Japonské scenérie a doléhá na něj hloubka silné knižní předlohy (román "Mlčení" od Šúsaku Endó), ovšem na druhou stranu chvílemi je snímek spíše směšný - jeho kvalitu v mých očích sráží především téměř neustálé přehrávání (či chcete-li podivné "nemístné" hraní) představitele hlavního hrdiny kněze Rodrigueze. A vlastně ani jeho filmová postava mi nebyla zrovna moc po chuti - v knize je Rodriguez vylíčen jako klidný, rozumný a rozvážný člověk, kdežto zde se mi zdál poněkud hysterický a afektovaný. Velká škoda, že tvůrci nevybrali někoho vhodnějšího, kdo by mě svým projevem tolik neodpoutával od obsahu. Ale abych vše nesváděla jen na něj (těch herců by se našlo víc) - občas snímek sám o sobě působí tak nějak směšně naivně, nebo až příliš okatě, na efekt (holt asijský expresivní styl hraní se zde nezapřel - a ten mi bohužel málokdy sedne) - chvílemi dokonce i poněkud "prázdně" - ano, dokonce se v závěru nedočkáme žádného "rozhřešení", jak je tomu v knize. Předlohu jsem četla a mohu říct, že snímek bohužel ani přes těch pár známých záchvěvů její atmosféry nedosahuje celkově snad ani čtvrtiny síly úžasného Mlčení - přesto jsem ráda, že jsem ho měla možnost vidět a kupodivu bych se někdy v budoucnu možná ani nebránila dalšímu zhlédnutí - neboť i přes všechny ty zmíněné zápory jde o docela zajímavý počin... (3,5*) ()
Příběh jesuitského misionáře Rodriguéze v protikřesťanském Japonsku 17. století. Muž odhodlaný položit svůj život jako mučedník je brzy postaven před těžká rozhodnutí, kdy je nucen volit mezi vírou a blíženskou láskou. Smí člověk svou víru z lásky pošlapat? Může být odpadlík světcem? To jsou jen jedny z řady otázek, které klade Šinodův film - natočený podle výtečného románu "Mlčení" (Vyšehrad, Praha, 1987) Šúsaka Endóa. Další se týkají například osudu slabých v časech pronásledování: ti silní se možná vzdávají víry pro lásku, ale co ti, kteří odpadají ze slabosti, kteří zapřou Krista pokaždé, kdy je jim položen nůž na krk, a přesto vždy znovu hledají odpuštění? Jsou křesťany? Jsou Jidáši, anebo Petry? A další otázky se týkají univerzality křesťanství: jak úspěšná byla jeho inkulturace do tak odlišného světa, jakým je Japonsko? Zůstalo stále stejným náboženstvím? Ticho je snímkem, který se v hloubavé mysli může stát rozbuškou nekončících úvah. Mnoho se ptá a neservíruje skoro žádné odpovědi. Je dokonce ještě tišší než román, který mu byl předlohou. Nad detaily převedení příběhu na plátno by se sice dalo polemizovat, ale celek je bezesporu úspěchem. ()
Zajímavý příběh o počátcích a tvrdém potlačování křesťanství v Japonsku (16. stol.), podle i u nás vydané knihy Mlčení. Kromě atraktivní historické roviny se dočkáme několika nosných filozofických otázek, na které (narozdíl od mnoha jiných snímků o křesťanství) naštěstí nedostáváme ploché odpovědi, dostáváme-li vůbec nějaké. Místy až úchvatná kamera, minimalisticky přirozená hudební kulisa a dobré rozhodnutí ponechat anglicky mluvené pasáže v angličtině a japonské v japonštině (k angl. pasážím jedou jap. titulky a naopak), to vše navozuje velmi přirozený dojem. O něco lépe se mohli domluvit scénárista se střihačem - dynamika je místy poněkud "cukavá", což je zvláště znát na silném, ale až příliš zkratkovitém konci. David Lampson je v hlavní roli dosti prkenný, přesto je jeho postava poměrně životná, Shima Iwashita se skvěle vypořádala s pro sebe značně netypickou (přeci jen - její postavy bývají obvykle různé vampoidní femme fatale, ženy gangsterů apod.) rolí křesťanky a naprostý "šok" v dobrém slova smyslu přivodí Tetsuro Tamba v roli zmizelého portugalského misionáře Ferreiry(!). Těm, kteří jsou zainteresováni v tématu, lze taktéž doporučit: http://www.csfd.cz/film/37319-amakusa-shiro-tokisada/ ()
Celý film všemi neduhy knižní ilustrace, která kvůli předloze nedokáže dýchat. Občas se objeví nějaký hezký pohyb kamerou nebo zoom, ale nevím... bylo to pořád moc literární (což vede v důsledku zhušťování i k tezovitosti) a nebavilo mě čekat na očividnou pointu, která může být velmi silná v knize a velmi silná ve víc filmové adaptaci, ale tady jsem jen čekal, až si nakonec řeknou, co si říct musí. Vracím se sem ale po Scorsesem, abych hodnocení zvýšil, protože mnoho z toho, co se podařilo tady (pocit stísněnosti, plnohodnotnost obou střetávajících se kultur) Marty nezvládl tak dobře. ()
Galéria (29)
Fotka © Toho Company
Reklama