Až na krev
There Will Be Blood
There Will Be Blood
Réžia:
Paul Thomas AndersonScenár:
Paul Thomas AndersonKamera:
Robert ElswitHudba:
Jonny GreenwoodHrajú:
Daniel Day-Lewis, Paul Dano, Kevin J. O'Connor, Ciarán Hinds, Dillon Freasier, Barry Del Sherman, Paul F. Tompkins, Kevin Breznahan, Jim Meskimen (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Film Až na krev se odehrává v Kalifornii na přelomu století, v období ropného boomu. Příběh dokumentuje vzestup Daniela Plainviewa (Daniel Day-Lewis), osamělého otce, který se z živořícího horníka ve stříbrném dole vypracuje na pozici ropného magnáta. Když Plainview dostane záhadný tip, že směrem na západ leží městečko, ve kterém prýští ze země oceán nafty, vydá se se svým synem H.W. zkusit štěstí v zaprášených ulicích města Little Boston. Plainview a H.W. se v tomto nuzném městě, jehož hlavní atrakcí je kostel s charismatickým kazatelem Elim Sundayem, pokoušejí prolomit dosavadní smůlu. Ale i když se jim začíná dařit, nedokáží uniknout konfliktům, ve kterých jsou veškeré základní hodnoty - láska, naděje, pospolitost, víra, ambice a dokonce i pouto mezi otcem a synem - ohrožovány korupcí, podvody a proudy ropy. (HBO GO)
(viac)Recenzie (1 084)
Pamatuji si, že byly v mém životě doby, kdy jsem měl docela zmatky v Andersonech. Paul Thomas- Paul W.S- Wes, no hrůza. Pak jsem si je ale zapamatoval podle způsobu jejich natáčení: ten s monumentálními filmy- ten co to vůbec neumí a ten co natáčí úplně scestné filmy. A ten první-Paul W.S, teda vlastně ten druhej, Paul Thomas (: - mi utkvěl v paměti asi nejvíc z těch všech maníků. I kdyby There Will Be Blood byla jen snůška historických faktů o ropných vrtech a o tom jak mají být vrty hluboké, už jen kvůli té kameře stojí za to vidět tento opus magnum. A také Paul Dano, který zahrál svou dvojroli nadmíru přesvědčivě a pokud bych byl svědkem jeho kázáním, asi bych se strachy utopil v ropě. Takže Andersone číslo jedna: zvedám ti oba své palce do povětří :) ()
Hned na úvod si odbudu chválu mistrovské formální stránky. Obraz i zvuk jsou zkrátka frajeřina, ojedinělý požitkek. Jinak je tento snímek vrcholnou ukázkou toho, co mám ve filmech snad ze všeho nejraději, tedy dokonalého herce v roli, kterou si netroufám popsat. Přívlastek "kaneovská" se mi docela líbí, ale raději to zatím nechme... Dál mě fascinuje, jak mě There will be blood intenzivně zaměstnávalo, dokonce bych z pohodlnosti uvítala, kdyby bylo ještě delší, ještě epičtější. Zkrátka to zdaleka není přímočará pohádka o tom, že ropa kazí charakter. Během filmu jsem měla silné pochybnosti, především mi nedocházelo, proč tolik prostoru dostává ta trhlá církev třetího zjevení. Ale posledních pár minut mi dalo za vyučenou. Konec je skutečně skvostný a připadám si hrozně malicherně, když si ještě vzpomínám na nějaké vady, jako zbytečný flashback, ne úplně uspokojivé skoky v čase, které narušují plynulost vyprávění, apod. Ještě pár maličkostí by se dalo vytknout, ale ty vážně vem čert, protože jsem na ně byla upozorněna až po filmu. ()
Zmôžem sa len na pár slovných spojení. Opus magnum antických rozmerov! Silná, veľmi čierna káva! Daniel Day-Lewis na hrad! PTA už tam je! ()
Tohle je film pro dospělé! Daniel Day-Lewis ohromující, přesvědčivý a hnusný. Jak sme již zvyklí PTA opět brousil své dílo k dokonalosti a jeho postupy se nedají označit jinak než za neortodoxní a neskutečně originální. Například scéna při které příjde o sluch malý H.W. působí neskutečně. Daniel herecky v dnešním Hollywoodu nemá konkurenci, však také určitě vždy pečlivě zvažuje pracovní nabídky. Bože, ještě teď se chvěju abych jednou nepotkal protivníka jakým byl Daniel Plainview. Na dnešní dobu je There Will Be Blood neuvěřitelným zážitkem. 95% ()
Nebudu sem vypisovat pozitiva, to už tady udělala spousta jiných. Napíšu, proč nesdílím nadšení většiny. A) Hlavní hrdina mě nebetyčně sral, nenašla jsem v sobě ani špetku sympatií či pochopení pro sebestředného, surového magora, co si nadšeně prochlastával játra i mozkové buňky při honbě za svým megalomanským na hovno snem. B) Souvisí s prvním bodem: děj měl pár silných momentů, ale celkově mě kdovíjak nepohltil. C) Jsou filmy, které by bez hudby byly poloviční, jsou filmy, u kterých hudbu nevnímáme a pak jsou filmy, kde nás hudba prudce irituje. "Až na krev" spadá do poslední skupiny, to úděsné vrzání by se dobře vyjímalo v hororu, ale u tohoto dramatu by tahání kocoura za kulky znělo lépe. D) Zbývají maličkosti - takové ty detaily, jako třeba nestárnoucí hrdina a jeho fanatický oponent, nikdo se neobtěžoval přidat jim v závěru vrásky nebo šediny. Další výtkou je například málo prostoru pro vedlejší postavy. Tohle všechno dohromady pro mě indikuje, že netoužím film vidět znovu, přesto mu vzhledem k solidním hereckým výkonům a slušné výpravě i efektům hvízdnu pěkných 65%. ()
Ne nečekané, ale přesto obrovské překvapení. Zpětně nechápu, proč jsem se na tento film nepodíval dřív..! Pořád si dost živě pamatuju ten pocit, že Velká kinematografie je už nenávratně mrtvá, který byl všude cítit až do premiéry Hranic ovládání a především pak Bílé stuhy (2009), a přitom už dva roky existovalo tohle Andersonovo suverénní gesto, které během 158mi minut moji naději, že velké filmy (svým významem srovnatelné s velkými romány) budou přece jen znovu vznikat, proměnil skoro v jistotu. V tomhle smyslu (minimálně pro mě jako pro filmaře) velmi důležitý film, paradoxně přicházející z "toho debilního Hollywoodu". Jinak (pro mě jako diváka), skvěle plastická a díky své rafinované dramaturgii velmi hluboká až nevyčerpatelná studie mentality americky snové, individualistické a narcistní "západní civilizace". - - - - - - - - - podruhé: ..jiné a snad ještě lepší, v dojmu svižnější. Divák se už zcela zaměří na Plainviewovu psychologii a medituje nad jeho životem, v kontextu tří jiných postav - falešného proroka, pokorně odevzdaného zničeného loosera a hluchého sirotka, který zkusí štěstí v lásce. Opravdu počin srovnatelný s největšími mistry. ()
Bravurně řemeslně zvládnutý majstrštyk, kterému dominují především výkon nadpozemsky dokonalého Daniela Day-Lewise, úžasná kamera Roberta Elswita a fantastická hudba Jonnyho Greenwooda z Radiohead. Drsný příběh schopného manipulátora a bezohledného ropného magnáta Daniela Plainviewa skvěle zobrazuje odvěký konflikt lidské morálky a chamtivosti. V ryze mužském prostředí, kde ženský prvek působí jaksi nepatřičně (proto se s ním takřka nesetkáme), se rozehrává boj o černé zlato, opepřený střetem hlavní postavy s jiným mocným manipulátorem - náboženským fanatikem a kazatelem církve Třetího zjevení Elim Sundayem; boj, jehož výsledkem v každém případě, bez výjimky a s naprostou samozřejmostí musí býti, že po vyschlých kamenitých pláních kalifornského Malého Bostonu poteče krev... A tato bezchybná metafora se postupem času mění v doslovný proud lidského utrpení, jehož vyvrcholením je Danielovo naprosté odcizení vůči vnějšímu světu. Teď více než kdykoli jindy jsem ochotný uznat už tolikrát zmiňovanou podobnost s Občanem Kanem, ke které bych dodal, že ještě výraznější je zjevná inspirace s Pokladem na Sierra Madre! A ještě k té hudbě...: Přece jen se Americká filmová akademie letos vyznamenala: Když už odmítla spekulace o způsobilosti nominace Falling Slowly za nejlepší píseň, která Oscara nakonec získala, Jonny Greenwood takové štěstí neměl a jeho famózní hudba byla pro Oscary diskvalifikována...fuj... Jinak celkové hodnocení filmu - 4 a 1/5 * ()
There Will Be Blood je jako čerstvě zavražděná mrtvola - ve svém průběhu postupně chladne, začíná zapáchat a odhalovat uvnitř skryté nechutnosti, přičemž jde pochopitelně o jev naprosto přirozený. V titulní roli se představuje nevýslovný, navenek neviditelný hnus a bohužel příkladná ukázka odvěkého faktu, že prosperitě a rostoucí moci je často vlastní absolutní nelidskost. Démon nezvladatelnosti sebe sama (konečný produkt antitolerance) finálně zahubí i poslední zbytky naděje na jakékoliv rozhřešení a každé setkání fanatického mladého kněze s Plainviewem se stává nezapomenutelným momentem. Krásně nasnímané a prazvláštně ohudebněné prostředí západu USA v průběhu naftařské horečky se ukázalo být příhodnými kulisami. Nepopsatelný Daniel Day-Lewis... nepopsatelné zlo... a rozhodně nic pro dobrou náladu. ()
Až na krev jsem si okusoval ruce, jaka to byla nuda! Prvni polovina byla pomerne zajimava, tezba ropy byla v plenkach a Daniel se snazil prorazit, ale ta druha byla silne nezazivna a zdlouhava, takze nejdelsich 80 minut meho zivota jsem travil u hloupouckeho filmu, ktery k memu udivu dostal tolik nominaci. Pokladam si jednuduchou otazku - "Proc jsem se sakra dival?" Odpovim si sam - Abych mohl rict, ze Az na krev je hodne blbej film! 4/10 ()
Otázka zní, zda-li je hlavní hrdina vrcholným egoistou nebo altruistou. ()
Bohužel má There will be blood spoustu atributů perfektního filmu, ale k dokonalosti mu něco chybí. A to smysluplmý závěr. Kdyby film skončil například o třicet minut dříve, kdy Daniel vezme zpět syna, dalo by se to považovat z důrazné zakončení. Ale děj bohužel běží dál, až zmizí do ztracena. Je více filmů. které jakoby nekončí, ovšem ty nechávají dívákovi prostor k přemýšlení. There will be blood řekne vše a žádný prostor k vlastním představám nenechává. Jinak samozřejmě nejde nepocvhálit herecké výkony, střih a kameru a kapitolou samou o sobě je geniální hudební doprovod. Tato hudba sice nemůže fungovat svébytně, ale jako hudební kulisa ke naprosto dokonalá, protože působí stejnou razancí jako obraz. ()
Životní role pana Lewise, naprosto přesvědčivý výkon, úžasné a ten konec... výborný film z dějin USA. ()
Konec milého Eliho byl dlouho očekávaný, provedení mě ale stejně zaskočilo:-))) Takové filmy můžu ()
Zajímavý, nenápadně epický film, ve kterém se ani tak moc neděje, ale uchvacuje scénami, které mnohdy berou dech. Daniel Day-Lewis podává výkon, který je absolutně bez debat- dokonalé vtělení do Daniela Plainviewa, dokonalý herecký part který bych přiřadila jako jeden z nejpůsobivějších za poslední léta. Oscar pro nejlepšího herce v hlavní roli je více než zasloužený. Paul Dano v roli fanatického kněze mu zdatně sekunduje, velká naděje do budoucna. ()
There Will Be Blood je rovnako ako väčšina Andersonových filmov depresívny zážitok, ktorý si opäť zvolil zaujímavú a ťažko uchopiteľnú tému, ktorá má v sebe viac podtextových vrstiev ako by sa mohlo zdať a predvádza niekoľko silných momentov, ktoré ukazujú, že hlavný ''hrdina'' v sebe možno niečo má. Zo samotného záveru snímky potom síce mrazí a Day-Lewis tu len utvrdil svoj totálne majstrovský herecký koncert, napriek tomu ma ale možno v ľahkom ohľade sklamal. Na druhú stranu si ale vlastne ani lepšie zakončenie nemôžem predstaviť. Day-Lewis ukazuje v každej sekunde, za čo dostal Oscara. Jeho hrdina, ktorý sa z baníka vypracuje v mocného ťažiara, vyžaruje úžasný dar kolotočiara a vizionára zároveň. Rodený vodca a manipulátor má k anjelovi sakramentsky ďaleko. Napriek tomu mu nemožno nefandiť, keď narazí na rovnocenného soka v podobe kazateľa, ktorého skvele hrá Paul Dano a majstra manipulácie, ktorý bráni proti votrelcovi svoju sféru vplyvu. ()
Krev, pot, slzy, a hlavně pořádná porce ropy.... to vše a nejen to ve vrcholné tříhodinové kronice o chamtivosti a kapitalismu pod precizní režijní taktovkou Paula Thomase Andersona. Daniel Day-Lewis je démon. ()
S obtížemi lze plnohodnotně definovat charakter filmové výpravy tohoto až na dřeň osobitého kinematografického skvostu. Anderson nám nezprostředkovává pouhý příběh coby soustavu zvratů, jejich příčin a důsledků, on se zvládá nenápadně infiltrovat až hluboko do mozkových závitů diváka, kterého zásluhou drtivé psychologické formy a nejosobnějšího představitelného přístupu k hlavnímu hrdinovi přiměje dění pouze nesledovat, ale prožívat ho a aktivně se na něm coby tvor s vlastním názorem a emocemi podílet. Hutná a skličující atmosféra, navozená již od úvodních vteřin nepříjemně znějícím minimalistickým soundtrackem, dlouhými statickými záběry a šokujícím vizuálním naturalismem, patří k těm vůbec nejsilnějším ve filmových dějinách, stejně jako neuvěřitelný chameleonský výkon Daniela Day Lewise, jehož charakterní proměna je sama o sobě fenomenální... Úžasné vizionářské dílo, dech beroucím propojením všech základních filmařských postupů a jejich důmyslnou aplikací do obsáhlého emocionálního spektra takřka na úrovni toho nejlepšího od Stanleyho Kubricka. 100% ()
Hlásím shodu se třemi zdejšími názory. A) dokonalá filmařina, která má jen tu smůlu, že natrefila na výjimečně silný rok. Jinak by těch Oscarů mohlo být víc. B) výborný výkon Day-Lewise, kterého role musela stát mnoho sil. Pak je tu ovšem ještě c) jak pravil UncleG; nádherný film vlastně o ničem. Mrzí mě to, ale příběh nebyl natolik silný, aby mě dostal... ()
Přiznávám, že jsem byl vzhledem k vysokým očekáváním zklamán. Všechno šlape jako hodinky, Day-Lewis neumí hrát jinak než geniálně, Anderson režíruje až na krev, pastva pro oči i uší a celý je to prostě dokonalý....ale nevtáhlo mě to! ()
Súvisiace novinky
Ridleyho Gucci boduje mezi dramaty
Kriminální drama Klan Gucci režiséra Ridleyho Scotta (Gladiátor, Poslední souboj) má za sebou první víkend v kinech, a byť prozatímních 21,8 milionů dolarů v rámci prvních pěti dní z USA není ve… (viac)
Poslední film Daniela Day-Lewise je za dveřmi
Možná jste zaznamenali, že držitel tří Oscarů Daniel Day-Lewis končí s herectvím. Jeho poslední film jde do kin už 25. prosince a konečně bylo potvrzeno, že se bude jmenovat Phantom Thread. Příběh… (viac)
Daniel Day-Lewis ohlásil herecký důchod
Kdyby se dával dohromady seznam nejlepších žijících herců, stoprocentně by na něm nechyběl Daniel Day-Lewis. Šedesátiletý držitel tří Oscarů je legendou, která do svých rolí dává úplně všechno, a… (viac)
Daniel Day-Lewis se vrací před kamery?
Jen málo hereckých persón má tak fascinující kariéru jako Daniel Day-Lewis. Britský rodák jednou za pár let vyskočí na velké plátno, sehraje brilantní postavu a sesbírá kupu hereckých cen, jen aby se… (viac)
Osobně dělím prozatímní filmografii Paula Thomase Andersona na dvě etapy- Ta první startuje Gamblerem a končí Opilí láskou, ta druhá poté (zatím) končí Nití z přízraků a začíná snímkem Až na krev. Proč jí vlastně takto dělím? Paul Thomas Anderson je totiž pro mně filmař ke kterému jsem si musel dlouho hledat cestu a už jsem asi pochopil proč. Paula Thomase Andersona totiž vnímám jako režiséra, který krom Skryté vady vyloženě nenatočil špatný film a zjistil jsem, že mám téměř vždy Andersonův rukopis a především scénář rád. Krom Gamblera, který je za mně jen slušným režijním debutem ale vnímám první etapu jako veskrze úspěšnou, protože v ní vznikli pro mně totální filmové klenoty jako Hříšné noci, Magnolia nebo Opilí láskou. Po Opilí láskou ale pro mně začíná druhá etapa filmografie PTA o které se nedá říct, že by PTA najednou začal točit špatné filmy, přesto ale já osobně vnímám menší úpadek. Nutno ale zmínit, že se pořád bavíme o úpadku z pětikvaltu na čtverec. Až na krev za mně prostě nedosahuje mistrovských kvalit předchozích Andersonových pecek a dodnes vlastně kroutím nad názory či články, kteří Až na krev dokonce označují za prozatím nejlepší film 21. století (které je už teď za mně naplněné výraznějšími a důležitějšími snímky). V tomhle ohledu jsme si s filmem Až na krev nesedli a nemyslím si, že se na tom něco změní. Zároveň jde ale o film, který je pořád na vrcholné možné filmařské úrovni a když už se neshodnu na názoru, že jde o jeden z nejlepších filmů 21. století, můžu říct aspoň, že jde o jeden z nejlépe vypadajících filmů prozatímního století. Tenhle film především stojí a padá na hlavním hereckém výkonu Daniela Day-Lewise, který se na roli Daniela Plainviewa připravoval rok. Velmi výrazně piloval práci se svým hlasem a doslova se převtělil v jednom z nejlepších hereckých výkonů všech dob. Osobně mám s filmy jako Až na krev problém takový, že se mi těžko sympatizuje s totálními parchanti i přesto jak dokonale zahraní jsou a i přesto jak skvěle napsaní jsou. I v tomhle ohledu mám v rámci filmů mnoha výjimek, ohledně Dana Plainviewa ale tato výjimka neplatí. Andersonovi se ale postupně prodává postavu Plainviewa prodávat více a více skrz dialogy. Od začátku je jasné, že je s tímhle charakterem něco v nepořádku a že nepůjde o pohádkového hrdinu. To čeho je ale Plainview schopný diváka nemůže napadnout v žádném případě a začne mít postupně z Day-Lewisova výkonu vyložený strach. Až tak výborný je a právem si za tento výkon došel pro Oscara a dokázal, že v současnosti kdy už Day-Lewis tráví nějaký ten pátek v hereckém důchodu tu prostě jeden herecký velikán chybí. Do role Plainviewova protivníka byl skvěle zvolen Paul Dano, který se až 4 dny před začátkem natáčení dozvěděl, že se z jeho Paula Sundaye role stala role dvojčat a on tak v roli druhého dvojčata Eliho Sundaye dostane výrazně větší prostor. I přesto, že měl na přípravu druhé a větší role Dano pouhé čtyři dny tak je proti Day-Lewisovi velmi dobrým hereckým společníkem a v roli tohoto fanatického a tak trochu podvodného pastora je jednoduše parádní. Až na krev sice značnou část svých nominací neproměnilo a za rok 2007 se stal v rámci Oscarovek vítězem Tahle země není pro starý bratrů Coenů (pro mně je z těchto dvou vítězem Až na krev), Oscara ale alespoň dostal Robert Elswit, dvorní kameraman PTA, který opravdu udělal z Až na krev jeden z vizuálně nejzajímavějších zážitků posledních let. Až na krev je stejně jako většina Andersonových filmů depresivní zážitek, který si opět zvolil zajímavé a těžce uchopitelné téma, která má v sobě více podtextových vrstev než by se mohlo zdát a předvádí několik silných momentů, které ukazují, že hlavní ´´ hrdina´´ v sobě možná něco má. Přesto mě to ale nikdy nedonutilo si k němu skutečně najít cestu. Ze samotného závěru snímku poté sice mrazí a Day-Lewis zde jen utvrdil svůj totálně mistrovský herecký koncert, přesto mě ale možná v lehkém ohledu zklamal. Na druhou stranu si ale vlastně ani lepší zakončení něčeho jako Až na krev nemůžu představit. Na rozdíl od lepších Andersonovek má podle mě Až na krev občas možná přece jen lehká dramaturgicky bolavé chvíle a jedná se pokles v Andersonově tvorbě, přesto je ale Až na krev silný filmový zážitek, který se vlastně ve finále přece jen popisuje až velmi těžko. Je to intenzivní, velkolepé, děsivé a skutečně pochmurné. Zároveň ale dost možná na můj vkus až příliš chladné. Přes všechny výtky ale rozhodně doporučená záležitost, která geniality Andersonových pecek vlastně nedosahuje jen velmi těsně. A i kdyby se Paul Thomas Anderson po zbytek své filmové kariéry držel jen úrovně Až na krev, tak vlastně budu pořád velmi spokojen...... () (menej) (viac)