Švábovo zmařené dostaveníčko
Obsahy(1)
Před mlýnem rozvine Josef Šváb-Malostranský plakát s nápisem ČESKÝ KINEMATOGRAF. Kolem něho se shromáždí všichni aktéři filmu. Starý záletník si dá před mlýnem schůzku s mlynářkou. Sotva ji stačí obejmout, objeví se manžel. Záletník dostane výprask. (ČSFD)
Recenzie (49)
Tohle se snad ani nedá objektivně hodnotit. Pět hvězdiček z úcty k prvnímu českému filmaři. ()
První český film, navíc zábavný, víc netřeba dodávat. ()
Tohle má jenom historický význam, jinak to nefunguje, není to vtipné a je to úplně to samé jako Výstavní párkař a lepič plakátů. Oba ty filmy hodnotím stejně, tudíž 2*. ()
Na to, že se jedná o jeden z našich nejstarších filmů a má pár vteřin, tak jsem se i trochu zasmál, ačkoliv to připomíná spíš pár fotek za sebou. ()
Výrazné emócie a spontánnosť dokážu byť celkom vtipné. ()
Z průkopnického hlediska zajímavé, ovšem nabývám pocitu, že naše filmy byly už od začátku (s výjimkou šedesátých let) předurčeny stát se Popelkou světové kinematografie. Zatímco v zahraničí krátce po vzniku filmu již vznikala kvalitní díla (příkladem budiž "Un homme de tetes" ze stejného roku), tyto Kříženeckého pokusy nejsou pozoruhodné především z hlediska příběhu, ale ani díky kvalitě natočení - myslím si, že takoví Lumiérové točili daleko profesionálněji. ()
Sice krátké a jednoduché, ale já se nesmírně bavila! ()
Dobrá groteska, která předčí i některé rané "Chaplinovky". ()
1. český film v historii... je totálně nezajímavý. Ale má vysokou hisorickou hodnotu a jak vidno, téma, které přetrvá věčně. Dvacet vteřin, které psaly dějiny. ()
Možná kdyby bylo první dílo české kinematografie jen trochu lepší, byla by o trochu lepší i teď. Hyperaktivní pán se v žudru líbá s distinguovanou dámou, vyběhnou na ně lidé a začnou je mlátit. V závěru se dokonce dočkáte quasišermířské scény pometlo vs. vycházková hůl. I v době, kdy se natáčel každý debilní výjev, u kterého hraje menší roli pohyb, je Dostaveníčko těžký podprůměr. ||| Mimochodem, Dostaveníčko je po obsahové stránce prakticky remakem amerického snímku Vyrušený milenec z roku 1896. Změnilo se jen prostředí (u nás byl tehdy ještě v módě vesnický realismus) a děj byl mírně zjednodušen - to by se dalo vysvětlit tím, že Kříženecký nevycházel z původního filmu, ale pouze ze synopse. Co z toho plyne? Že už první český film je vlastně neoriginální nápodobou amerických vzorů přenesených do českého prostředí. What you will. ()
Nejkratší a nejzábavnější z Kříženeckého velkofilmů! ()
Je vidět, že pánové víc mlátí do země, aby se někomu něco nedejbože nestalo, ale stejně je to takové... milé. :-) ()
Skvělý nápad zaznamenat nejenom to jací bychom měli být, ale i to jací jsme byli a díky tomuto srovnání můžeme také říct, že jsme stále stejní. Chybující lidé, kteří se nepoučí, ale to je na tom to kouzelné. ()
Námět měl určitě na víc. ()
Pokus o jakousi grotesku. Jedná se vesměs o záběr velké mely, s tím, že se občas někdo koukne do kamery. Úsměvné začátky českého filmu. [50%] ()
Režie nic moc, ale vydržel jsem to až do konce. Zdeněk Troška se asi inspiroval, vidím v tom i jeho pozdější rukopis. ()
PRVNÍ ČESKÝ FILM ... už v roce 1898. https://www.youtube.com/watch?v=HJPjzMDYXOc ()
Tak toto je naozaj minimalizmus. Rozohrať milostnú drámu s veľkou záverečnou mastenicou na ploche do dvadsiatich sekúnd je určite majstrovský ťah a zaslúžil by si najvyššie hodnotenie, ale chýba výraznejšie rozpracovanie postáv a obraz nie je práve najlepší ... a dosť bolo srandy- proste a jasne historický kúsok a každý si ho môže pozrieť sám, pretože pri jeho minutáži je to fakt sekundovka. Zaujímavosť : na IMDb je uvádzaná minutáž 17 min- správne je 17 sec. ()
Příjemný filmeček s akční scénou na takové úrovni, že dnešní čeští filmaři mohou jen tiše závidět. ()
V prípade krátkej grotesky Dostaveníčko ve mlýnici, ktorá zároveň patrí medzi prvé české filmy, môžeme na rozdiel od iných diel patriacich medzi prvotiny Jana Kříženeckého, vidieť výraznejší námet a náznaky zmysluplnejšieho príbehu. Jednoduchá pointa o stretnutí záletníka (Josef Šváb-Malostranský) a mlynárky (Marie Kříženecká) sa síce postupne pretvára a končí ako mela filmových protagonistov, ale najmä v úvode a v prostrednej časti tohto krátkeho diela sú jasne badateľné snahy o prácu s postavami a príbehom, ktorý dokáže byť zmysluplný a čitateľný. Dostaveníčko ve mlýnici je síce jednoduchou záležitosťou, ale okrem demonštrácie novej technológie, ktorou kamera a film v roku 1898 boli, dokáže rozpovedať aj krátky a logický príbeh. A práve vďaka tomu je pre diváka zaujímavý. ()