Earl10

Život Adѐle se dá shrnout jako počin s nepravidelně se opakujícími třemi hlavními prvky - prázdná vata, explicitní sex a velmi intenzivní verbální výměny, a řadou doplňujících vedlejších. Pokud vyškrtneme zmíněnou vatu, zkrátí se stopáž o třetinu, i po ponechání stopáže je ovšem zbývající materiál natolik intenzivní, že většina lidí lehce zapomene právě na onu třetinu. Dalším nedostatkem se stává časová roztěkanost, kdy jsou k vidění minimálně dva násilné skoky kupředu, které ve tříhodinové stopáži narušují plynulost. Rozdělení na kapitoly není nutným důvodem, proč tomu tak je. Navíc ve verzi uváděné v kinech toto dělení není jednoznačně zdůrazněno. Zároveň je však problematický vztah Adѐle k ostatním postavám, kdy většina z nich je do filmu nutně implikována, ale jsou charakterově prázdné, s čímž souvisí absence zobrazení, byť zpočátku lehce naznačeného, střetu s okolím. Samozřejmě k několika výměnám, především však mezi hlavní dvojicí, dojde, jenže celkově ponurý příběh nabízí více možností k vyhrocenosti. Co je jednoznačně největší předností snímku, to je bez pochyby herecký koncert ústřední postavy, která doslova nesleze z plátna. Těch několik hádek či slovních ataků je správně nabito emocemi a především prezentovány naprosto přirozeně. Největším diváckým lákadlem, ale zároveň prvkem, který hravě odvádí pozornost od nedostatků, jsou sexuální scény, které jsou však zcela ospravedlněné mentalitou hlavní postavy. V jádru se nejedná vůbec o zbytečný či samoúčelný projekt, ale výrazně by mu pomohlo prostříhání alespoň o tři čtvrtě hodiny, kladení důrazu na vztahy s okolními postavami a větší časová kompaktnost. [viděl v kině] [65%]

[Keystone - Premiéra 9.3.1914] Ačkoli je veřejně dostupná kopie v mizerném stavu, tak nemůže zakrýt vyčpělost a především nedostatek kvalitních gagů. Tři postavy, které na střídačku padají jak přes kopírák a do toho přehrávají otřesení z úderů a zdůrazňování Arbucklovy síly, to člověka už ani nezačne bavit. Navíc i tak je tam těchto scén jen pár, zbytek je absolutně bezúčelná vata. Holt Chaplinovy začátky nebyly zas tak vtipné, proto buďme rádi za to, k jakému progresu došlo. [10%]

[Keystone - Premiéra 2.3.1914] Podivně uspořádaná změť záběrů s lehce dokumentárním, ale o to méně zábavným nádechem. Pouze některé scény vyvolají lehký úsměv, zbytek, především kvůli stereotypnosti, vyšumí do prázdna. Za zmínku však stojí Chaplinova velmi expresivní mimika. [35%]