Medzi riadkami

Kdysi jsem byla na filmu Nebezpečné myšlenky a děj tohoto snímku je, dá se říct, na úplně stejné téma. Mezi řádky je ale natočen o skutečných studentech, kteří díky snaživé učitelce obětující vlastní zázemí, chtějí sami sebe změnit. V průběhu filmu jsem si říkala, jestli to v televizi nepouštějí schválně zrovna dnes (nebo je to jen náhoda), jelikož dnes slaví své stopáté narozeniny Sir Nicholas Winton, zachránce 669 židovských dětí před vyhlazovacími tábory. Proč to píšu ... v tomto příběhu Erin zjistí čím vším v životě už museli studenti v její třídě projít a začala je učit o holocaustu. Díky její snaze se začnou tyto děti různých národností vzájemně respektovat a sami chtějí svým velkým málem přispět, zabojovat sami se sebou a udělat v daný okamžik správnou věc. Vymanit se z prostředí gangů, lží a násilí. (19.05.2014)

Kdo chce, uvidí v tom víc. Kdo nechce, neuvidí v tom nic. Film naráží na spoustu hlubších myšlenek, není to jen o dětech z ulice, násilí, každodenní přežití nebo o rasových odlišnostech, ale také o světovém holocaustu. Emoční náboj člověka zasáhne v případě, pokud ho tyto témata něčím dokážou oslovit. Možná někomu změnil celkový pohled ten až sentimentální závěrečný happy-end (já bych spíš uvítala nějakou tragédii - např. smrt někoho ze studentů - a následně happy-end), ale takto to na člověka zapůsobí o dost méně. Avšak některé chvíle jsou až "pěkně" depresivní, což také udělá s divákem své. (21.03.2011)

No, nakonec musím uznat, že se mi snímek líbil, příběh obsahuje samozřejmě klišé, ale naštěstí převažuje dramatická, vážná a naléhavější linka. Snímek mohl být útok na slzopudné kanálky a dojímání se, jenže jím není, samozřejmě podobné scény obsahuje, ale nejsou to podpásovky a je čistě na vás, jak je přimete. Propojení s holocaust je výstižné. A práce s postavami, které se časem posupně vyvíjí různým směrem patří ke kladu, stejně jako Hilary Swank, jež dobře ztvárnila houževnatou profesorku. (30.11.2014)

MAXimální zklamání!! „Nakopu ti prdel, negře!“ Průhledné, nezáživné drama o dětech, které sužuje etnický původ, násilí, drogy i nízká sebedůvěra, se vám brzy ztratí z hlavy. Patos by se tady mohl rozdávat po lopatách a doposud relativně uznávaný Richard LaGravenese si ode mě získal jen rozpačité kroucení hlavou. Nebylo tu prakticky nic, čeho bych se mohl chytit. LaGravenese jakoby jen plnil žánrový stereotyp, nic nového nenabízí. Práci se sentimentálně laděnou tématikou (sic dle skutečných událostí) viditelně nezvládá; široký úsměv zarputilé učitelky, Holocaust, čárová hra a Anne Frank pospojují partu nesourodých spolužáků, barva pleti jde záhy stranou a když se na scéně objeví jistá Miep Gies („Dosud jsem neměl svého hrdinu. A teď jste vy mým hrdinou.“), začnou divákům vstávat vlasy na hlavě. Uff.. Scénárista mnohdy opravdu neví, o čem chce vyprávět. I písemné výpovědi žáků (mimochodem viditelně nesedí jejich věk) jsou roubované na efekt, nejsou nikterak ucelené, chtějí pouze šokovat x dojímat. Což se jim trestuhodně nedaří. Další dějové linie nemají opěrné body k zaujmutí nebo jsou doslova vyumělkované (odpor ke změnám ze strany ředitelky školy, hrdinčino krachující manželství atp.), chybí zachycení atmosféry doby, naopak vhod by přišla recyklace klišé a jiné, než bezkrevné dialogy. Idealistka Hilary Swank je typově přesná, i když má rozhodně na víc – v druhé polovině snímku si naštěstí urve několik scén pro sebe a v klíčových momentech odvádí, co se od její postavy čeká. Jinak je mi líto.. (30.06.2008)

Mam rad tento typ filmov v ktorych sa ucitel snazi primäť problemovu mladez k tomu, aby sa vdaka vzdelaniu dostala z mizerneho prostredia v ktorom vyrastaju. Najviac ma vzdy fascinuje prave spôsob akym sa mu podari mladez zaujat, aby ho konecne nacuvali. Tentoraz na to ide neskusena ucitelka na prvy pohlad totalne citovo vydieracskym spôsobom, ked totalne zabednenu mladez zoznami s holokaustom. Ale kedze si mladez zaziva podobne peklo behom neustalej vojny gangov a rasovej neznasanlivost, tak to rozhodne dava zmysel. Tym jak postupne zjednoti vsetkych studentov, ktory predtym nedokzali spolu vydrzat bez nevrazivosti medzi sebou, mi to zase pripomenulo dalsi môj oblubeny typ filmov v ktorych su donuteny spolupracovat dve znepriatelene strany a nasledne sa zblizia pretoze zistia, ze medzi nimi nie je ziadny rozdiel. Zaciatok filmu je taky pomalsi. Postava Hillary Swank pôsobi az prilis bezradne, ale postupne jak si nachadza cestu k studentom, tak si ziskava aj mna ako divaka. Zaujimave su aj pribehy studentov. Dokonca aj tych uplne vedlajsich. A potesilo ma aj to ako vyustia manzelske problemy Swankovej postavy. Z postavy jej manzela by sa vo väcsine filmov vyklul klisovity parchant. Tu to vyriesili tak ludsky. Napriek smutnej teme film na mna pôsobi strasne pozitivne. To neustale prirovnavanie k priemernym Nebezpečnym myšlenkam je zbytocne. Takychto filmov vzniklo vela aj pred nimi, aj po nich. 8/10. (13.01.2019)