Obsluhoval som anglického kráľa

Nemám nic proti, knihy se alespoň přidržuje, výborně zahrané, dobová hudba.. a závěrečná scéna volá vyloženě po návštěvě obdobného zařízení :-) (06.03.2007)

Hořká komedie o zvratech života ve 20. století. 1) Tak nevím...Knihu jsem nečetl, Hrabal mezi mé oblíbence vlastně ani nepatří, vždycky se mi více líbila menzlovská filmová ztvárnění (Postřižiny, Slavnosti sněženek, Ostře sledované vlaky. Skřivánci na niti) než původní předlohy. Zmíněné filmy nesou typické Menzlovy znaky, jeho poetiku, jeho vidění světa, snad bych i řekl, že je to více Menzel než Hrabal._____ 2) Příběh číšníka Jana Dítěte se dá interpretovat mnoha různými způsoby od popisného autobiografického vidění našich dějin až po presentaci mravního relativismu. Nejlepším výkladem snad bude nepokoušet se o žádný výklad._____ 3) Film vyvolává různé pocity. dotýká se českých historických událostí i všeobecně lidských archetypálních situací. Divákovy reakce přirozeně závisí na míře jeho životních zkušeností v tomto i minulých životech; tak si vysvětluji protichůdná hodnocení od nesporně kultivovaných komentátorů._____ 4) Pomalé vyprávěcí tempo a nenápadné herectví si asi vychutnají spíše diváci s většími životními zkušenostmi, které stejně jako Hrabala a Menzela život prostě už něco naučil. Není to film na jedno pokoukání. (12.12.2009)

Menzel vždy dobře točil Hrabala. V tomto případě mu však Mistr provedl dvě nepěkné věci. Za prvé umřel. Takže nemohl být při psaní scénáře. Za druhé napsal dílo, které je sice stále nezaměnitelně hrabalovské, ale zároveň velmi odlišné. --- Anglický král má na rozdíl od ostatních Hrabalových próz epickou strukturu. Scénárista je postaven před nutnost řadu epizod vynechat, jiné zkrátit, ale zachovat celek. V tomto ohledu si Menzel věřil, ale mně se výsledek nelíbí. Škrty a zjednodušení způsobily, že filmový Dítě je postavou nezanedbatelně odlišnou od své předlohy. --- Je tu však ještě jedna, zásadnější potíž. Všechny postavy všech Hrabalových děl něco konaly a vstupovaly do vztahů s lidmi. Jejich víceméně ulítlé činnosti a dialogy lze poskládat dohromady tak, že vzniknou krásné filmy. To Menzel vždycky uměl. Ale tady před ním stála docela jiná osobnost. --- Podle mého cítění je celý děj novely zhruba do roku 1950 pouhou předehrou. Dítě vzpomíná, jak se až do středního věku pošetile hemžil, a s přispěním dějinných turbulencí prošel hodně dramatickou katarzí. Podstatné přichází až potom. Hrabalova próza dosahuje své nejsilnější a nejzávažnější polohy v bodě, kdy se Dítě konečně zastavuje a mlčí. Doslova mlčí. --- Hrabal napsal Anglického krále z dobrých důvodů v první osobě, ale jistě si musel uvědomovat rozpor: jeho dospělý Dítě je člověk do té míry smířený, že pokud by reálně existoval, ani by ho nenapadlo někomu něco vykládat, natož svůj životní příběh sepisovat. Když muži dojde ješitnost, nemá důvod mluvit. --- Takovou postavu podle mé skromné představivosti žádný film nikdy doopravdy ukázat nemůže. Vy, co jste Anglického krále viděli, ale nečetli, přiznejte, že jste o její existenci dosud neměli tušení. Menzel ji vůbec neukázal, a k tomu mi vůbec nesedí obsazení Oldřicha Kaisera do role, která měla něco z ní alespoň naznačit. --- Uzavřu to smířlivě: myslím, že Menzel si na tomto díle vylámal zuby, ale někdo to zřejmě zkusit musel. Zasloužil si, aby se této bolestivé cti dostalo právě jemu, a jistě si to užil mírou vrchovatou. (01.09.2010)

"Člověk se nejlíp, třeba i proti své vůli polidští, když začíná ztroskotávat, když je vykolejen, zbaven řádu a pořádku." I přes všechny špatné recenze a odrazování od filmu jsem se na toto Menzelovo dílo podíval. Děj je vcelku zajímavý a má co dát. Byl zajímavý svou retrospektivou a kombinací humoru a vážných momentů, ale co mi na něm asi nejvíc nesedlo byla zbytečná odvážnost a intimita filmu. Herci byli taky dobře vybraní a Ivan Barnev zahrál Jana Dítě dost dobře. Celkově i ostatní herci, co hráli ty všemožné zbohatlíky své role přijali taky dobře. Na filmu mě, ale nejvíc asi upoutala lidskost a normální (místy i vcelku optimistický) náhled lidí na situaci, i když nebyla nijak zvlášť dobrá. Podle mě film stojí za shlédnutí. Hrabalova předloha by možná stála za přečtení. Přece jen, už nějakou dobu se mi na ni práší na poličce. 73% (14.03.2013)

Opět se projevilo jak nesnadné je natočit film podle knihy od Hrabala. Ten film je nudná vyprávěnka bez duše. (20.05.2014)

Prvotřídní výprava a geniální hrabalovská poetika. Oproti knize je příběh ochuzen o drsnější pasáže, ale filmu to nijak zvláště nevadí. Výborný Oldřich Kaiser v roli Jana Dítěte provází filmem přímo kouzelně. Nechápu zdejší hodnocení, v záplavě novodobých filmových pokusů je film Obsluhoval jsem anglického krále vzdálen mílovými kroky!!! Tohle je dokonalá filmařina!! (10.11.2016)

Menzel dokázal, že má hrabalovskou poetiku dobře "načtenou" a ví, jak s ní v hledáčku kamery naložit. Atmosféra občas dýchne Postřižinami (hlavně v první hodince), ale tomuhle majstrštyku se Anglický král podle mě nevyrovná. Příčinou je zejména nevýrazný herec v hlavní roli. Nemám na mysli poměrně dobrého Oldřicha Kaizra, který hraje zestárlého, vyprávějícího muže, ale bulharského herce Ivana Barneva, jenž podává mladá číšníkova léta. Je divný a nemá skoro žádné charisma, neuchvátí, není na něm nic zvláštního. Za uši mě navíc tahal přímo strašlivý český postsynchron, hlas tvrďáka se k tomu blonďatému tintítku vůbec nehodil. A jakmile se neztotožníte s hlavním hrdinou, je to nedobré. Jeho osud je vám totiž šumák :-) To už se pak zasmějete jen některým pointám, potěší vás zajímavá kamera a dobří herci (líbili se mi například Němka Julia Jentsch, Martin Huba nebo Marián Labuda), ale příběh už běží spíš kolem vás, jako tramvaj, kterou nepotřebujete. Víte o ní, že jede kolem, ale je vám to jedno. A to je škoda. (18.12.2006)

Vůbec mě to nebavilo. Asi jsem to nějak nepochopil. (11.12.2008)

Druhá polovina "Anglického krále" už zaváněla průšvihem - Menzel evidentně netušil, co chce sdělit. Filmu nic nepřidají ani laciné efekty a samoúčelně nadužívaná nahota. 5/10 (18.10.2010)

Hrabalovu knihu jsem dosud nečetl, nevím, je-li to dobře, či špatně, každopádně srovnávat nemohu a nebudu. Sama o sobě mne Menzelova adaptace téměř nadchla. Zda vděčí za to namnoze zoufale slepému zbytku české kinematografie, mezi nímž je pan Dítě jednookým anglickým králem, nebo si stojí znamenitě i sama o sobě, to nedokáži posoudit, nejsa dostatečně zběhlý v umění filmové kritiky. Leč narozdíl od povětšinou nevalných zástupců upadlé české školy posledních dvaceti let, jež se bázlivě drží v bezpečných mělčinách mozaikovitých mezilidských vztahů současnosti, odvážil se Jiří Menzel na palubě legendární předlohy do vod hlubších a světovějších. Jeho poslední výtvor pohříchu není dokonalý, lyricko-poetické pasáže jsou sice mistrovské, leč tu a tam poněkud rozvláčné, a také střihači si zřejmě chtěli svou mzdu zasloužit víc, než by bylo zdrávo, ovšem ruka režisérova za čas uplynuvší od dob Ostře sledovaných vlaků, Rozmarného léta či Slavností sněženek ztěžkla jen zlehka a většině svých kolegů může ještě stále s klidným svědomím ukázat, s odpuštěním, vztyčený prostředníček. Obsluhoval jsem anglického krále je film ne-li světových kvalit, pak jistě alespoň světového formátu, a to v dnešní neutěšené situaci, v níž se česká kinematografie želbohu nachází, bohatě stačí na jedno z předních míst. (07.08.2008)

Hudba: Aleš Březina (01.09.2010)

Úžasná Hrabalova poetika. Menzel stále umí - to je bez debat - avšak chvílemi zapomíná, že točí film a nikoliv jen ilustruje Hrabalovu předlohu. Absence Hrabalovy přítomnosti u tvorby výsledného díla je zde bohužel dosti značná. Svým způsobem se trochu pokrytecky domnívám, že "Král" měl být natočen o dvě dekády dříve; nejlépe v polovině 80. let, na vrcholu Menzelovy a Hrabalovy tvůrčí spolupráce. Pořád je to však film nadmíru povedený. Obsluhoval jsem anglického krále je oproti jiným Hrabalovým dílům značně dějově rozsáhlejší, což má za následek to, že se film posouvá do příliš estrádního tónu. Obrazová poetika kameramana Jaromíra Šofra ovšem vykouzlí nejeden úsměv, rovněž jako vynikající herecké výkony Oldřicha Kaisera a Martina Huby. 70%. Čtyři zasloužené české lvy za nejlepší kameru, vedlejšího herce pro Martina Hubu, režii a film. (07.03.2017)

Obsluhoval jsem anglického krále je takový český Vlk z Wall Street, kdy máme možnost pohlédnout na vrchol elitářské společnosti, která je jen o penězích, kurvách a hromadě jídla. Jan Dítě se ze zakomplexované nuly stává někým, byť jej mezi sebe nepřijímají a nakonec nachází klid v prostém životě. Hrabalova satira tu jde opravdu vidět, některé obrazové výjevy ji pak dávají až do extrému. Škoda, že se do filmu nedostalo z knihy více, to by muselo dílo zřejmě vyjít jako minisérie nebo být alespoň o půlhodinu delší. Příhodu se soškou, retardovaného synka i šílenosti v táboru pro milionáře bych totiž rád viděl. Jsou tu i slabší místa, kdybych nečetl hned před filmem knihu, hodnotil bych asi níže. 75% (23.02.2021)

Film, který ve mně vzbudil jen dva pocity - zpruzenost a nudu. (22.02.2007)

Mam rád Menzela a vadilo mi odsuzování filmu od některých jedinců, takže sem mu fandil už předem. A musim říct, že mě nezklamal, neni to špička, ale moc příjemnej film s dobrou náladou. Je pozitivní jako Hrabalovo pábitelství a zároveň docela závažnej (válka, sudety, germánství, češství atd.), rozhodně nehraje Čechům na jejich nacionalistickou strunku, na druhou stranu nepodporuje opak, občasný malý sebevědomí . Dobrá je výtvarná stránka filmu i hudební doprovod, velice půvabný dámy a vynikající herci ve vedlejších rolích. Barnev mi vůbec nevadil, postsynchron trochu ano, Kaiser je výbornej. Menzel prostě nemůže natočit odpad! Myslim, že takový hodnocení svědčí spíš o nedostatku pokory hodnotitelů. (11.10.2007)

Četl jsem knižní předlohu, která patří ke skvostům české literatury. Ke skvostům české kinematografie se ale tento film nepřiřadí. Bohužel. I když režíroval režisér nejhrabalovštější, nepodařilo se mu tentokrát to, co v dřívějších Hrabalových adaptacích. Tenhle film byl tak nějak bez duše, neperlily perličky na dně, kterých bylo v knize mnoho. Ač se různé motivy, tak krásně napsané, ve filmu objevily, nedokázaly zapůsobit, tak jako v předchozích Menzelových filmech. Největší tragédií filmu je obsazení Ivana Barneva a jeho příšerné nadabování. Z Jana Dítěte je díky němu vyložený idiot, který akorát tak leze na nervy. Když pominu hlavního hrdinu, sešla se zde spousta dobrých herců, kteří hráli své role velmi dobře, takže je z toho nakonec přeci jen víc než průměrný film a rozhodně žádný propadák. Nevím, kde se stala chyba, proč to tentokrát nevyšlo, a musím říct, že je mi to upřímně líto. (10.11.2007)

A bylo ti to k ničemu... Jediné, co mi tenhle film přinesl, je fakt, že musím vždy stát po pravici vlivnějšího člověka, než jsem já sama. Prostě to vynese víc... No a to je vlastně tak všechno. Až si přečtu knížku, třeba změním názor. A hlavního herce začínám nemít ráda/nesnášet.... (02.04.2011)

Po porovnání s knihou musím říct, že mě mrzí některé vynechané skutečnosti (hlavně syn hlavního hrdiny). Jinak je ale film lepší, víc mě bavil, jenže Menzel prostě umí i lepší věci. (14.08.2011)

Menzelovy filmy mě nikdy nedokázaly úplně nadchnout (snad Na samotě u lesa je výjimka, ale tady se mi to líbilo převážně díky výrazné práci Smoljaka a Svěráka), nikdy jsem jim nedokázala přijít na chuť a pochopit, proč jsou mnohdy tak kultovní a oceňované. Bohužel, tak nějak jsem to čekala, ale ani tento film není výjimkou. Film je sice hezky vykreslen, dobrý, co se týče kostýmů a výpravy, ale když vás to nudí dvě hodiny, nic tomu nepomůže. Film zčásti poetický, avšak pro mě nemá hlubší význam. Asi to bude i tím, že ani Hrabal jako spisovatel mě nikdy nedokázal zaujmout... Škoda, takhle jsem si splnila další položku na seznamu českých filmů, leč nedokázala jsem si z dívání se odnést něco více. (16.06.2013)

Tuhle Hrabalovu předlohu jsem jako jednu z mála nečetla a vyhýbala jsem se i filmu (on taky z ukázek vypadal dost podivně a moc se z nich vyčíst nedalo), nicméně nakonec jsem stejně neodolala a ta Hrabalovská poetika na mě dýchla hned v prvních vteřinách filmu. Kašlu vám na výtky - Menzel prostě umí. Propojení komediálních nebo přinejmenším lehce poetických prvků s dramatem, to je přesně to, co umí oba dva, jak Hrabal, tak Menzel a ty dva do sebe prostě a jednoduše zapadají jako dvě ozubená kolečka. Proč ta kritika? Nechápu.Ostatně nemyslela si spousta lidí, že Obsluhoval jsem Anglického krále je kniha nezfilmovatelná?! A tady to máte, Menzel ji zfilmoval, velmi slušně, jak se na něj sluší a dostává se mu za to samých kousavých poznámek?! To mě osobně tedy mnohem víc zklamal Formanův návrat. S Menzlem jsem spokojená a jdu si doplnit mezery ve vzdělání (za které se opravdu stydím) - tedy přečíst si knížku, abych si potvrdila, že mám pravdu. (05.02.2007)