Obsluhoval jsem anglického krále
Ich habe den englischen König bedient
Őfelsége pincére voltam
I Served the King of England
Réžia:
Jiří MenzelScenár:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Aleš BřezinaHrajú:
Ivan Barnev, Oldřich Kaiser, Julia Jentsch, Zuzana Fialová, Milan Lasica, Marián Labuda st., Martin Huba, Josef Abrhám, Jiří Lábus, Jaromír Dulava (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Ústrednou témou filmovej adaptácie slávneho Hrabalovho románu je životná cesta čašníka, neskôr hoteliera a nakoniec cestára v čase politických zvratov v prvej polovici dvadsiateho storočia. Jan Dítě (od 18 do 38 rokov Ivan Barnev, potom Oldřich Kaiser), lebo o ňom je reč, niekoľkokrát v živote pocíti, ako ním druhí opovrhujú - nielen pre malý vzrast a to, že vyrastal ako odložené dieťa, ale tiež pre sympatie k Nemcom a pre svojskú životnú filozofiu. Nikdy však nezatrpkol, neživil v sebe nenávisť a nechcel sa pomstiť. Má totiž svoje sny! Túži po bohatstve, uznaní vo svojej profesii, po milujúcej žene... A hoci sa mu všetkého dostáva, je to len nakrátko - nie je totiž uznaný ani ako árijec, ani ako milionár... (TV Doma)
(viac)Recenzie (831)
Odporný film. Najlepší film 2006 ? to sa museli zblázniť. ()
Rozhodně lepší film, než Příliš hlučná samota režisérky Véry Caïs. Buďme rádi, že nedostala novou chuť natočit Hrabala. ()
Vcelku dobrý film, s lepšími a horšími okamžiky, a bohužel Barnevem v hlavní roli. Není to takový průšvih jak se hojně deklaruje, ale starý dobrý Menzel už také ne. ()
Tak předně se musím přiznat, že jsem barbar (nikoli něžný) a předlohu jsem nečetl. Nevím, zda je to v případě tohoto filmu špatně nebo naopak - sice nemám srovnání, nicméně mohu se na film na druhou stranu dívat poměrně nezaujatě. Zaprvé nechápu (za což zřejmě může právě to, že jsem nečetl knihu), co mají všichni proti mladému Dítětovi (tedy Barnevovi) - přišlo mi, že se svojí role zhostil opravdu s lehkostí, přičemž výběr pana Kaisera jakožto postaršího Dítěte je také skvělou volbou. Z hlediska kamery či střihu nemám filmu co vytknout, naopak. Jen na mě tento film ve finále zapůsobil tak nějak... průměrně. Až si jednou přečtu knihu, tak zřejmě změním názor, ale zatím tak činit nehodlám. ()
Tak, jak je mi nesympatická knižní předloha (odložila jsem ji v okamžiku, kdy Jan Dítě nastoupí do hotelu Tichota poprvé - takže jsem se daleko nedočetla:-), tak stejně nesympaticky na mě působil film. Nebylo to ale proto, podle čeho byl natočen, ale jak byl natočen... Bylo to pro mě celkem nezáživných 120 minut o neskutečném přežírání a o sexu. Je sice fakt, že se tam objevilo pár světlých okamžiků - výuka francouzštiny ("Putain." "No vidíš a tohle ti jde." - coby velký frankofil jsem se u téhle scény dobře bavila - putain je česky "kurva":-), nástup fašismu je též dobře zpracován a ocenění řádem habešského císaře je taky kouzelná scéna. Ale tím bych výčet dobrých okamžiků ukončila. Taky mi celkem vadila přehnaná artikulace Ivana Barneva, který byl pak předabovaný Kaiserem - vím, že je to tím, že není Čech, ale mě to fakt vadilo:-) a byla i celkem škoda, že Zuzana Fialová nerozprávala po Slovensky, ale musela mluvit tvrdou češtinou s hodně nepěkným československým ř a ž. Nevím - pan Menzel prohlásil, že je s filmem spokojen - tak to asi nemá moc vysoké nároky. ()
Jako jo no. K maturitě se mi to bude hodit, takže jsem se podíval, ale že bych z toho byl na větvi, to asi ne. Nebudu dávat spoustu hvězdiček filmu jenom proto, že ho režíruje MENZEL podle HRABALOVI předlohy. Když JÁ natočím stejně nezáživný živný film Sedmikráska podle knižní předlohy spisovatele DURYCHA, taky mi přeci nedáte 5 bodů. ()
Jiří Menzel patří mezi největší osobnosti českého filmu a především jeho filmové zpracování Hrabalových knih(především pak Postřižin a Slavností sněženek) patří mezi to absolutně nejlepší,co v české filmografii vůbec bylo natočeno.Bohužel,pan Menzel už asi ztratil tu jiskru a zpracování další hrabalovské knihy mu z mého pohledu dost nevyšlo.Vlastně to jen prohloubilo můj dojem z celé porevoluční české tvorby,která jde až na pár světlých záblesků totálně ke dnu.Obsluhoval jsem anglického krále nedrží vůbec pohromadě,sled epizodek z Dítětova života mě nedokázal vůbec zaujmout.Snímek neměl atmosféru,vtip a co mě chybělo nejvíc,ona Hrabalovská poetika,ten neopakovatelný styl tu zmizel úplně.Ani herci nebyli nijak přesvědčivý,většina z českých hereckých hvězd měla jen malý štěk a Ivan Barnev na mě působil tak nějak lhostějně a tak snad jediný Oldřich Kaiser dokázal zaujmout mou pozornost.Obsluhoval jsem anglického krále je prostě film,který mě vůbec ničím nezaujal a ani nebavil.Možná že tato kniha skutečně byla nezfilmovatelná,neboť kdo jiný by to měl natočit lépe,než Jiří Menzel. ()
Obsluhoval jsem anglického krále mě provází téměř celým dosavadním životem. Jako malý dítě jsem to viděl v divadle, pak jsem to četl a nakonec jsem viděl film. Tohle dílo se mi líbí, je to o životě, takhle nějak to podle mě funguje a průměr 63% moc nechápu. Prachy otevírají člověku spoustu dveří a hláška o tom, že jako číšník nesmí hlavní hrdina nic vidět ani slyšet a zároveň musí vidět a slyšet všechno, nemá chybu. A moje druhá věta v tomto komentáři může být dvojsmyslná, ale tenhle dvojsmysl jsem uviděl až po napsání toho spojení "malý dítě." :-D Čistých ***** to není, ale 90% tomu dávám s klidným srdcem. ()
Šílená nuda! Zklamání veliké!!! 20% - 1* ()
Celkem zábavné a zajímavé, ale bohužel jenom průměrné. ()
Vetsi curamedanovinu jsem nevidel hezkych par mesicu. ()
Menzel to dokázal, sice se filmu dá vytknout lecos, ale i tak je to na současnou českou tvorbu vyjmečný počin. Hrabalovská poetika dýchá z plátna a úpravy oproti předloze zase tolik bolesti nepřináší (pro uctívače, mezi něž se řadím). Herecké obsazení je přesné, oba představitelé hlavních rolí jsou dobří, určité námitky lze mít k mladému Janu Dítěti v podání Barneva a Kaiserovu dabingu - to není uplně ono, Kaiser jako starý Jan D. a vypravěč je skvělý - nabízí se otázka, jakou škodou je že film nevznikl od 10-15let dříve, to by Kaiser zvládl sám i mladého Dítěte. Není to sice Menzelův vrchol, kdo by ho také dnes již čekal, ovšem i tak je tato adaptace Hrabalova hořko-sladkého románu důstojná a co důstojná, hlavně zábavná, mírně mrazivá, vtipná a sentimentální zároveň. Rozhodně český film roku a důkaz toho že Menzel stále patří k tomu nej co český film má. pných 5* je to ale s přivřenýma očima a to se přiznám že mírně nadržuji :) ()
Skoro se mi chtělo dát za dvě a bylo by to hlavně za výkon Ivana Barneva, který své roli nepropůjčil vůbec nic. Asi je opravdu lepší když neherec hraje než když herec hraje neherce. Jinak film docela slušně šlapal (ale nudnějším pasážím se Menzel nevyhnul), výprava nebyla špatná, jen mě zarazila nelogičnost Dítětova posunu od vylízaného nechtěného kolaboranta k šumavskému filozofovi. Ale možná to bylo tím neuvěřitelným kontrastem mezi Barnevem a Kaiserem (ten hrál dobře). OJAK pro mě asi navždy budou symbolizovat ňadra ;) ()
Vážení přátelé...tenhle film se bohužel opravdu nepovedl. Kdo nechápe proč, nechť si pustí Ostře sledované vlaky, Skřivánky na niti, Rozmarné léto, Postřižiny, Slavnosti sněženek a poté Anglického krále...Aby bylo jasno:miluju filmy J.Menzela i knihy B.Hrabala. A právě proto jsem neskutečně zklamán. Film v této podobě neměl raději vůbec vzniknout. Hrabalův Král je podle mě, společně s Hlučnou samotou to nejlepší, co tu ve 20 stol. v literatuře vzniklo. Je paradoxní, že právě tyhle dvě knihy potkal osud mizerné filmové podoby. Hlavní problém Anglického krále je už především ve výběru hlavního představitele. Barnev je totiž naprosto hrozný-horší už to být asi opravdu nemohlo. Normální herecké jelito...Kaiser sice ujde, ale typově mi na tuto roli přece jen moc nesedí - myslím si, že třeba právě Abrhám, by se v této roli blýskl určitě lépe. Nebo J. Pecha, který starého Dítěte hrál už v Divadle na provázku a skvěle.Jinak film celý je takový jakýsi nemastný, neslaný - prostě nemá koule...Tváří se sice jako by je měl, a divák by tomu rád věřil, rád by viděl nové "Vlaky", jenže zázrak se prostě nekoná...Narozdíl od předešlých Menzelových filmů má Král také problém s dobovou stylizací...Mě osobně dělalo opravdu velký problém uvěřit, že se nacházím v době, ve které se film momentálně měl nacházet. Další problém je fakt, že Menzel spoustu důležitých momentů z filmu prostě odstřihl - například Dítětův syn, zatloukající hřebíky... A vlastně vůbec celá poválečná éra ve filmu normálně chybí. Tedy část v knize zdaleka nejpodstatnější...Vlastně mi vůbec připadá, že Menzel vybral s knihy především to nedůležité - tedy děj...a to důležité - tedy filosofické poselství a rozjímání úplně pominul...Což je ovšem stejný problém jako ve filmové Hlučné samotě. Jenže tyto dvě knihy nejsou vůbec o ději ale především o filosofickém pohledu Hrabalově. No a závěr filmu na mě působí, jakoby Menzel už neměl čas a potřeboval to nějak rychle zapíchnout. Celý Král má pouze dva zajímavé momenty: prostřih Barneva, běžícího za vlakem, ujíždějícím s Labudou-poprvé s drobnými nazpět za platbu párků a podruhé, když Labudu odvážejí do koncentráku. A druhý moment: Barnev vychází z vyhořelého hotelu Tichota s kufrem plným známek, ukradeným zabitým židům. Společně s hudbou - velmi silná scéna. Bohužel celý film tahle světlá místa neutáhnou. Vzhledem k předchozím jmenovaným Menzelovým filmům a geniální knižní předloze nechci tenhle zpackaný film už nikdy podruhé vidět...Ve srovnání s ostatními "obyčejnými" filmy posledních let je to možná lepší průměr, jenže Menzel není obyčejný režisér a Hrabal není obyčejný spisovatel...Proto je nelze s "obyčejnými" srovnávat...A výsledek nutno posuzovat poněkud jiným metrem...Z toho, co vzniklo spojením práce těchto dvou titánů literatury a filmu, je Anglický král jednoznačně nejméně vydařený... PS: Fakt, že tento film dostal Českého lva za "nejlepší film" považuji za tragický bod naší kinematografie a vzhledem k tomu, že tu v loňském roce možná opravdu ani nic lepšího nevzniklo, to jen svědčí o tom, v jakém že stavu se to naše filmaření nachází... () (menej) (viac)
O knižní předloze jsem se dozvěděl zhruba jen něco ve škole, ale nečetl jsem. Tudíž nemohu srovnávat. Ovšem nečekal jsem tak ztřeštěný a komediální přístup k filmu. Nevím jestli byl záměr použít tolik grotesky, ale na dojmu to spíše shazovalo. Občas to chtělo přibrat na vážnějším tempu. Některé pasáže se dokola opakovali a vtipnost se vytrácela. Atmosfera na mě ale dýchala plným dojmem a výtvarnost snímku pěkně lahodila očím... ()
Ve škole jsme měli na výběr - jet do kina v Brně, či nejet.Teď jen lituji vyhozených peněz. (Taky koho napadlo, vézt na tenhle film 50 14ti letých dětí.) A i když nemám stejný vkus, jako většina lidí kolem mě, tak tohle mě ani trochu nezaujalo. V kině jsem dřímala a už se těšila na zpáteční cestu. Takový hit. Ale moc se Menzelovi nevydařil - dle mého názoru. ()
Takhle ne, můj šálek rozhodně nejsou vytříbené neživé obrazy naleštěné dokonalosti. Hrabalova kniha rozhodně neplýtvá tolika barvami. Celé promítání jsem tak pouze klouzal po sklěneném povrchu, místy se pousmál. Barnev by si "kulku do týla" vyloženě nezasloužil, ale kaiserův typický hlas zvrácený do fistule ho sráží velmi hluboko, za což paradoxně může rozhodnutí tvůrců. Socialistické vězení může s člověkem udělat hodně, ale přerodu barnevského idiota v kaisrovského filozofa lze věřit skutečně těžce. Huba na minimálním prostoru osvědčil své minimalistické herectví. Finálová trojice nominovaných na nejlepší český film roku 2006 potvrzuje bezpochyby stagnující kvality českých luhů a hájů, svěží vítr v podobě Roku ďábla nebo Nudy v Brně už dlouho fouká kdesi jinde. Místy křečovitý Grandhotel mě bavil, Kráska podtrhla Schmitzerovy kvality, ale přeroubovaná kauza "barák" a závěr, který morálně neberu ... to vše ukazuje prstem směrem k anglickému králi, bohužel. Smutné. ()
Velmi příjemný a dobře zpracovaný film. Hrabal, to je třída, jeho knihu se moc nedá s tímto dílem srovnávat, nicméně dokázal napsat "námět", ketrý byl na české poměry ještě docela slušně "schroustán" do filmové podoby. Co se týče hereckého obsazení, Kaiser by ušel, ale nepříliš zdařile dabovaný Barnev byl jedním z větších mínusů tohoto snímku. Zbytek herců by ušel, líbil se mi zvláště akademik Lasica. Přesto mohl Menzel Hrabalovo dílo natočit lépe, tu a tam to byla trochu nuda... Ale z úcty za necelé 4* ()
Ta jedna hvězdička patří Martinu Hubovi a Milanu Lasicovi. Jinak odpad! ()
Súvisiace novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (viac)
Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi
Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (viac)
Zemřel Milan Lasica
Ve věku 81 let včera večer zemřel slovenský herec, režisér, textař a humorista Milan Lasica. Rodák ze Zvolenu má k dnešnímu dni na svém kontě přes stovku filmových a televizních rolí. Umění se… (viac)
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (viac)
Dlouho očekávaný návrat Jiřího Menzela na filmové plátno se zdařil. Zfilmovat Hrabalův nejlepší román chce jistě notný vkus odvahy, zvláště, když je třeba v něm zachytit veškerou poetiku jeho předchozích knih. Ne vždy se tak zadařilo, nejvíce vystupuje na povrch erotický motiv, kterým je kniha i film doslova nabit. Nutno dodat, že Menzel ukazuje všem ostatním filmarům, jak lze erotiku ve filmu zobrazit oduševnělě. Než vášnivé sexuální scény nechává dívkám buď zmoknout šaty, skrze něž prosvítají ňadra, nebo vykouknout ňadrou z noční halenky. A když už má představit pohlavní styk Dítěte a jeho ženy Lízy, statickým záběrem shora na horní polovinu těl souložící dvojice a prostřihy na obraz Adolfa HItlera než sexuální vzrušení pocití divák tragikomičnost situace, v níž Dítě je skutečně jen metaforicky řečeno připuštěným hřebcem ke klisně. I knižní předloha je plna erotických motivů, ale také motivů smrti, sebevraždy a bohatých hostin. Tyto složky jsou však ve filmu poněkud potlačeny, zobrazené hostiny jsou spíš přehlídkou lákavých jídel než očekávanými doslova žranicemi, tak jak jsme jednu mohli vidět ve Slavnostech sněženek. Motiv smrti pak je smrsknut na scénu, v níž zahyne Líza. Z knihy tak zmizel zásadní motiv smrti spojený s retardovaným synem Dítěte a Lízy. Je pochopitelné, že nelze celou knihu zachytit do 120 minut filmu, ale myslím si, že scény s Dítětovým synem neměly být ve scénáři vynechány. Stejně tak mi chyběly scény, které by zvýraznili amorální Dítětův charakter, zejména když se hlásí k němectví. Celá proměna je v podstatě symbolizována Lízinou návštěvou hotelu, kde Dítě pracuje, a konfliktem s tamějším pročesky smýšlejícícm personálem. A i když je naznačeno opovržení Dítěte rasově čistými vojáky Wehrmachtu a SSáky, divák je přesto ochuzen o onen pocit společenské nezařaditelnosti a outsiderství. Právě ty jsou zásadními pocity, jež celý život Dítěte provázejí. Nesporným kladem filmu jsou herecké výkony v hlavních i vedlejších rolích. Barnev je skutečně tím malým pikolíkem, který se kolem hostů jen míhá a skutečně je tím, kdo nic nevidí, neslyší, ale také všechno vidí a slyší. Stejně tak i Kaiser - a přiznám se, že jsem myslel, že bude ve více scénách - který ve své tváři a pohledu představuje krásnou životní trpkou zkušenost a z jeho jednání je stále vidět ona malost pikolíka, ale zároveň životní nadhled. Nezapomenutelným bude jistě i Martin Huba v roli vrchního Skřivánka (zde zásadní výtka Menzelovi - proč Skřivánkovy sázky s Dítětem nejsou o peníze, jak tomu bylo v knižní předloze?), v jehož tváři se také zračí životní zkušenost a nadhled. Když nedopatřením nedostane řád habešského císaře, místo zloby v jeho tváři spatříme úsměvné pochopení pro Dítěte. Výborná je rovněž Julia Jentschová a od Menzele byl výborný tah obsadit do filmu rodilou Němku. Jentschová sice není žádná krasavice, ale má velké charisma a šarm a v kloboučku a bílých podkolenkách je skutečně rozkošná. Představuje onen očekávaný chlad i vášeň, který se skloubil v německých ženách, tak jak byly Třetí říší chápany. Menzelův film je zdařile odvedená práce, byť kvalit literární předlohy nedosahuje. Přesto dávám filmu 4*, protože takových poetických děl je dnes už málo. Poznámka závěrem: Opravdu by mne zajímalo, proč Menzel změnil jméno hrdiny z Jiřího na Jana... () (menej) (viac)