Goyove prízraky

Já si tento film parádně užil. A to doslova od prvního záběru, ze kterého jsem pocítil sílu parádní kamery a tento pocit vydržel celý film. A nejen díky kameře. Nadchnul mě i příběh, který velice zajímavým způsobem skloubil život významného člověka s řadou důležitých událostí doby, kdy žil. Člověk dostal příležitost si uvědomit, kolik se toho během jednoho života v lidské společnosti událo, což beru jako nečekanou přidanou hodnotu tohoto filmu. Za mě jasných pět hvězd. (08.01.2015)

Obžalovaný je vinen tím, že za pomoci temných sil a Černé magie, scházel se za noci s veleknížetem pekla zvaným Lucifer a s jeho pomocí se snažil snížit význam učení Církve Svaté. A proto se odsuzuje k trestu smrti upálením……………………..Jsem nevinen…………..To vím… [úryvek z textu blackmetalové kapely Root] .......... Film bych především doporučoval všem těm věřitelům pohádky, která převládá už přes 2000 let a kupodivu má stále svou sílu a jejich příznivce. Kdybych musel s úctou líbat otylému černoprdelníkovi ruce, tak raději zabořím hlavu do škarpy a zvolám – Sláva Satan!!! A když už jsem u toho, tak bych prosil vysvětlení od nějakého chorého mozku z naší milé a dobrosrdečné vlády, aby mi vysvětlil význam Církevních restitucí. Je hezké vracet majetek “chudým“ obyvatelům kostelů, kteří si jej poctivě vydobyli hledáním nevěřících, které podrobili spravedlivým trestům... Dle mého názoru je náboženství největší zločinecká organizace na světě. (06.02.2016)

Když vezmu v úvahu, že Forman natočil takový briliant, jakým je Přelet nad kukaččím hnízdem a zároveň i Amadea, kterého jsem měl rozkoukaného dvakrát a nikdy jsem u něho nevydržel do konce, Goyovy přízraky jsou někde mezi. Vydržet až do konce mně nečinilo žádný problém, ale nadšení, jaké jsem zažíval po Přeletu, to se tedy v případě Goy nekonalo. (15.12.2016)

Podle mě jeden z nedoceněných filmů Miloše Formana. I když se odehrává v době španělské inkvizice, je to spíše všeobecná studie totality, kde divák (tedy předevšém ten východoevropský) cítí analogii s tou komunistickou více než zřetelně. Celý příběh, se skvělou Natalií Portman v hlavní dvojroli, se vlastně odvíjí od invizičního axiómu, že příznání je důkazem viny, bez ohledu na to jakými prostředky bylo dosaženo. Nelze nevzpomenout, že toto téma je ztvárněno i ve vynikajícím českém filmu „Kladivo na čarodejnice“. Narozdíl od „Kladiva na čarodejnice“ jsou však „Goyovy přízraky“ zároveň i jakýmsi zrcadlem ironie dějinných převratů, kdy ze zločinců se stávají hrdinové a z hrdinů zločinci, a tato absurdita graduje až k závěrečné scéně, kdy prostitutka Alice i její matka Inés sledují popravu otce Lorenza, ale ani jedna o tom neví: Alice neví, že to je její otec, a Inés neví, že to je poprava... (25.08.2018)

Výborný Skaarsgard a fenomenálny Bardem. Mňa to bavilo perfektne..... vykreslenie inkvizície je mrazivé. Forman 👍 (30.03.2020)

Nebýt úkolu který zahrnoval shlédnutí tohoto snímku, film bych nikdy neviděla. Ani by mi to nejspíše nevadilo, i když je to přesné zobrazení toho, co se dělo v období upevňování moci Španělské inkvizice. Dost drsné. PS: Největším plusem tohoto filmu je herecké obsazení. (18.08.2020)

Formanová paralela okupace osvobozenecké armády Garnde Armee ve Španělsku s Krasnoj Armijou v roce 1968 ČSSR. Sám uvedl že toto téma Ve španělské koinemtografii nikdo neotevřel. Film je výpravný dobře zahraný zmarněný osud lidí díky dogmatům a fanatismu, jak nadčasové. Nejvíce mě zaujal dobře zahraný byť se jen mihl Josef Bonaparte který byl paradoxně liberální republikán a žil dlouhou dobu po konci Bonapartistické éry v USA (25.07.2021)

Sice se na to dalo koukat ale tyhle náměty mě moc neberou, nehledě na to že Bardema nemusím jelikož mi ten jeho ksicht připomíná krávu - nikoliv veselou. A že španělská inkvize byla na piču vím dávno i bez tohohle filmu. (09.02.2022)

Pokud jde o hodnocení filmu, v zásadě souhlasím se Sportovcem https://www.csfd.cz/film/220918-goyovy-prizraky/recenze/?comment=520462 . Za sebe bych dodal, že nápad vyzkoušet útrpné právo vůči jeho prosazovateli za účelem změny jeho názoru, jsem měl u každého filmu, kde se mučilo, ale zde jsem se poprvé setkal se scénářem, který to zrealizoval. Předpokládám, že sám Forman by se postaral o to, aby se i takto průzračný pokus setkal s neúspěchem. Následný děj už je jen vkusnou variací na protiválečnou feérii typu Zemanovy Bláznovy kroniky. Fascinující je zobrazení klidného, mírumilovného života v době mezi změnami vládce, přičemž následujícího "osvoboditele" zase značná část obyvatel vítá. (02.05.2022)

Nejvíc mi na Goyovi vadí jeho vykalkulovaná a umělá vypočítavost. Má to své produkční values a storytelling je odvedený opět mistrovsky, tedy Formanovsky. Scénář ale v půli hrozně moc drhne a ten přechod o 15 let je až obtížně neuvěřitelný a jeho atmosféra kolísá z temnoty do absurdna. Pomocníkem není ani výprava, která působí jako navoněná bída. Kdyby to byla jen bída, tak by to bylo o dost lepší. Takhle se tam leští šaty, tvářičky a make-upy i u vězňů inkvizice a to ubírá na autentičnosti ještě více.  Polemizování nad úmysly autora můžou být nekonečné, protože film nabízí několik filosofií. Od nechutné aristokratické vlády, přes geniální a klidnou mysl Francisca, či velký zákulisní pohled na počátek Francouzské revoluce. Konečný problém je ten, že dostanete jen od každého trochu a z filmu se stane průměrný historický film s citem pro vyprávění, které ani tu trochu smysluplnosti nezachrání. (14.07.2023)

Stejně jako Amadeus sestává i tento film z řady spojených historek vynikajících nejen dokonalým řemeslným provedením, ale i hutností děje a velkou výpovědní hodnotou. Studie charakteru, obraz doby, a především nesmírné utrpení Ines, vyřčené i nevyřčené, ve mě zanechaly hlubokou stopu. Spekulovalo se o tom, zda je film nějakou alegorií totalitního režimu, ze kterého režisér vzešel, ale já jsem přesvědčen, že tomu tak není. Neexistuje totiž nic z činů komunistů, co by dávno před nimi a o mnoho stovek let déle neprováděla církev svatá. Ať hoří v pekle!!! (23.10.2023)