karelondatra

Na jednu stranu je to celé o tom, jak to v životě rozhodně nefunguje. Takové totálně naivní od začátku do konce. A na stranu druhou se na to dobře kouká. Když tedy člověk přijme tuto „vlastnost“, udělá si tímhle filmem dobře.

U tohodle filmu jsem prožil jedno z nej filmových zklamání posledních let (řečeno slušně). Podle zdejších recenzí jsem se dobře naladil, a pak už jen přicházela jedna sprcha za druhou. Jednak film vypadá jako natočený o dvacet let dřív než skutečně byl. Netuším, proč, ale je to tak. Druhak je to od prvních okamžiků naprosté Béčko, se vším, co k Bé nechvalně patří. Herecké výkony, ale nejen ty, na úrovni telenovely a horší. Vše totálně povrchní a toporné, takže ať se děje cokoli, působí to naivně a pitomě — dialogy, postavy, mimika, emoce, zápletky, vztahy… A to vše se nese na vlnách jednoho klišé za druhým, díky čemuž to působí ještě o třídu debilněji. Přitom námět není zlý, ale to zpracování je trestuhodně diletantnské. Koukání na to všechno svrbí jako vyrážka, a to svrbění se stále stupňuje, až už to nejde vydržet. Nechci to tu pranýřovat, respekt k tvůrcům, ale… No nic,, život jde dál.

S každým pokračováním Equalizer ubírá na akci (kterou umí) a přidává omáčku (kterou neumí a ještě ji čím dál víc ředí). V posledním dílu trilogie už je akce jen jako šafránu a tak film úspěšně nudí rozvleklými, zbytečnými, prvoplánovými a topornými scénkami. A když konečně dojde na akci, je ajn cvaj po všem. Vše tu působí dost povrchně až odflákle, jako by se nikomu vlastně ani nechtělo něco předvést. Škoda. Mně osobně druhý i třetí díl potvrdily dojem, který jsem si odnesl z toho prvního — že ten film nestál až tak na Denzelu Washingtonovi, ale Martonu Csokasovi, který zahrál roli gangstera s takovou noblesou, že jsem scény s ním hltal vteřinu za vteřinou, slovo za slovem, gesto za gestem, a film pak vnímal především jejich optikou. Když už pak chyběl, celé to stavělo jen na hodně přestřelené ideji prezentovat Denzela Washingtona jako chlápka s kilometrovým nadhledem a neotřesitelným až otráveným klidem, který s prstem v nose odrovná kdykoli kohokoli (třeba knihou) a ještě si pustí stopky, aby si potvrdil, že je pořád sekáč. Naštěstí aspoň stopáž tohoto nekrologu Equalizera není přestřelená, nicméně i tak mě přepadal pocit, že film trvá věčnost.

Po dlouhé době jsem v kině nevydržel ani půl filmu a musel doslova utéct, protože s každou další scénou se jen stupňovalo mé utrpení. Při vší úctě, neoslovilo mě vůbec nic. Tu necelou hodinu, po kterou jsem se vydržel trápit, jsem v podstatě jen odmítal přijmout fakt, že „tahle nuda se nijak nerozjede“. FIlm vše podává s obdivuhodným citem pro absolutní nezáživnost. A teď tu koukám, že má stopáž tři a půl hodiny, tak to jsem utekl hrobníkovi z lopaty.

Sem tam s chutí zarelaxuji u něčeho vyloženě nenáročného, ale až takhle vymýt hlavu úplnou pitomostí, to už je na mě moc silné kafe. U tohodle stylu jsem nevydržel ani deset minut.

V tomto filmu je geniální postava mafiána, kterou hraje Marton Csokas. Kdykoli se objeví na scéně a něco udělá nebo řekne, i zdánlivou drobnost, to je klenot. Parádní role stejně parádně zahraná.

Pro mě docela rozporuplné, na jednu stranu mi hodně seděla výprava, kostýmy, kamera, často i ujetost, naproti tomu mi to příšlo často celkem prázdné a místy už ujeté až moc. A některé z hlavních postav si zasloužily jiné herce. Objektivně bych dal tři hvězdy, ale za ten vizuál jednu přidávám. V podstatě příjemné překvapení, čekal jsem míň.

Film působí dojmem, že se do něj tvůrcům vlastně už ani nechtělo. Nic nového a natočené, odehrané i sestříhané bez jiskry, přirozeného dramatu, chemie a citu pro detail. Vykrádačka předchozích dílů v unylejším kabátě, který prostě nezabírá. Nenudil jsem se, film přes všechny své mouchy odsýpá. Ale při odchodu z kina jsem si neodnášel nic, čím by mě oslovil, naladil, co by stálo za připomenutí. Emočně asi jako když vystupuji z tramvaje.

Vizuálně i dějově předimenzované, víc na efekt než na příběh či hloubku, která ale i tak mnohokrát chytí na chvíli za srdce anebo pobaví. Občas se divák ztrácí, a nejen díky hektickému tempu, ale děj jako takový jako by byl prostříhaný a chyběly spojovníky. Přes to všechno je to ale dobrá podívaná, ze které si lze i leccos inspirativního odnést nebo aspoň připomenout. Film končí jako správný comics stylem "pokračování příště". Proč ne...

Oceňuji, že to není film o boxování, ale o Alim jako člověku.