Réžia:
Miloš FormanKamera:
Javier AguirresarobeHudba:
Varhan Orchestrovič BauerHrajú:
Javier Bardem, Natalie Portman, Stellan Skarsgård, Randy Quaid, José Luis Gómez, Michael Lonsdale, Blanca Portillo, Mabel Rivera, Unax Ugalde (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
V roce 1792 přichází Goya na španělský královský dvůr jako dvorní malíř. Katolická církev v té době upevňuje svoji moc obnovením inkvizice a Goyova múza Inés je vinou přítele Lorenza po vykonstruovaném procesu odsouzena za kacířství. Po mnoha letech se Goya seznamuje s mladičkou prostitutkou Alicií, díky níž se dozvídá celou pravdu o Inés a otci Lorenzovi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (640)
Forman ukazuje španělskou inkvizici v celé své "kráse", kam se hrabe Kladivo na čarodějnice a jemu podobné. Úžasné herecké obsazení, tomu odpovídají i výkony. I když je herců nepřeberné množství, v daných rolích bych si nedokázala představit jiné, jsou to role přímo šité na míru. ()
Já si tento film parádně užil. A to doslova od prvního záběru, ze kterého jsem pocítil sílu parádní kamery a tento pocit vydržel celý film. A nejen díky kameře. Nadchnul mě i příběh, který velice zajímavým způsobem skloubil život významného člověka s řadou důležitých událostí doby, kdy žil. Člověk dostal příležitost si uvědomit, kolik se toho během jednoho života v lidské společnosti událo, což beru jako nečekanou přidanou hodnotu tohoto filmu. Za mě jasných pět hvězd. ()
Když vezmu v úvahu, že Forman natočil takový briliant, jakým je Přelet nad kukaččím hnízdem a zároveň i Amadea, kterého jsem měl rozkoukaného dvakrát a nikdy jsem u něho nevydržel do konce, Goyovy přízraky jsou někde mezi. Vydržet až do konce mně nečinilo žádný problém, ale nadšení, jaké jsem zažíval po Přeletu, to se tedy v případě Goy nekonalo. ()
Podle mě jeden z nedoceněných filmů Miloše Formana. I když se odehrává v době španělské inkvizice, je to spíše všeobecná studie totality, kde divák (tedy předevšém ten východoevropský) cítí analogii s tou komunistickou více než zřetelně. Celý příběh, se skvělou Natalií Portman v hlavní dvojroli, se vlastně odvíjí od invizičního axiómu, že příznání je důkazem viny, bez ohledu na to jakými prostředky bylo dosaženo. Nelze nevzpomenout, že toto téma je ztvárněno i ve vynikajícím českém filmu „Kladivo na čarodejnice“. Narozdíl od „Kladiva na čarodejnice“ jsou však „Goyovy přízraky“ zároveň i jakýmsi zrcadlem ironie dějinných převratů, kdy ze zločinců se stávají hrdinové a z hrdinů zločinci, a tato absurdita graduje až k závěrečné scéně, kdy prostitutka Alice i její matka Inés sledují popravu otce Lorenza, ale ani jedna o tom neví: Alice neví, že to je její otec, a Inés neví, že to je poprava... ()
Výborný Skaarsgard a fenomenálny Bardem. Mňa to bavilo perfektne..... vykreslenie inkvizície je mrazivé. Forman 👍 ()
Nebýt úkolu který zahrnoval shlédnutí tohoto snímku, film bych nikdy neviděla. Ani by mi to nejspíše nevadilo, i když je to přesné zobrazení toho, co se dělo v období upevňování moci Španělské inkvizice. Dost drsné. PS: Největším plusem tohoto filmu je herecké obsazení. ()
Formanová paralela okupace osvobozenecké armády Garnde Armee ve Španělsku s Krasnoj Armijou v roce 1968 ČSSR. Sám uvedl že toto téma Ve španělské koinemtografii nikdo neotevřel. Film je výpravný dobře zahraný zmarněný osud lidí díky dogmatům a fanatismu, jak nadčasové. Nejvíce mě zaujal dobře zahraný byť se jen mihl Josef Bonaparte který byl paradoxně liberální republikán a žil dlouhou dobu po konci Bonapartistické éry v USA ()
Sice se na to dalo koukat ale tyhle náměty mě moc neberou, nehledě na to že Bardema nemusím jelikož mi ten jeho ksicht připomíná krávu - nikoliv veselou. A že španělská inkvize byla na piču vím dávno i bez tohohle filmu. ()
Pokud jde o hodnocení filmu, v zásadě souhlasím se Sportovcem https://www.csfd.cz/film/220918-goyovy-prizraky/recenze/?comment=520462 . Za sebe bych dodal, že nápad vyzkoušet útrpné právo vůči jeho prosazovateli za účelem změny jeho názoru, jsem měl u každého filmu, kde se mučilo, ale zde jsem se poprvé setkal se scénářem, který to zrealizoval. Předpokládám, že sám Forman by se postaral o to, aby se i takto průzračný pokus setkal s neúspěchem. Následný děj už je jen vkusnou variací na protiválečnou feérii typu Zemanovy Bláznovy kroniky. Fascinující je zobrazení klidného, mírumilovného života v době mezi změnami vládce, přičemž následujícího "osvoboditele" zase značná část obyvatel vítá. ()
Nejvíc mi na Goyovi vadí jeho vykalkulovaná a umělá vypočítavost. Má to své produkční values a storytelling je odvedený opět mistrovsky, tedy Formanovsky. Scénář ale v půli hrozně moc drhne a ten přechod o 15 let je až obtížně neuvěřitelný a jeho atmosféra kolísá z temnoty do absurdna. Pomocníkem není ani výprava, která působí jako navoněná bída. Kdyby to byla jen bída, tak by to bylo o dost lepší. Takhle se tam leští šaty, tvářičky a make-upy i u vězňů inkvizice a to ubírá na autentičnosti ještě více. Polemizování nad úmysly autora můžou být nekonečné, protože film nabízí několik filosofií. Od nechutné aristokratické vlády, přes geniální a klidnou mysl Francisca, či velký zákulisní pohled na počátek Francouzské revoluce. Konečný problém je ten, že dostanete jen od každého trochu a z filmu se stane průměrný historický film s citem pro vyprávění, které ani tu trochu smysluplnosti nezachrání. ()
Stejně jako Amadeus sestává i tento film z řady spojených historek vynikajících nejen dokonalým řemeslným provedením, ale i hutností děje a velkou výpovědní hodnotou. Studie charakteru, obraz doby, a především nesmírné utrpení Ines, vyřčené i nevyřčené, ve mě zanechaly hlubokou stopu. Spekulovalo se o tom, zda je film nějakou alegorií totalitního režimu, ze kterého režisér vzešel, ale já jsem přesvědčen, že tomu tak není. Neexistuje totiž nic z činů komunistů, co by dávno před nimi a o mnoho stovek let déle neprováděla církev svatá. Ať hoří v pekle!!! ()