Trishtimi i zonjës Shnajder
Sadness of Mrs. Snajdrova, The
Réžia:
Piro MilkaniHudba:
Milan KymličkaHrajú:
Aňa Geislerová, Nik Xhelilaj, Bára Štěpánová, Tomáš Töpfer, Kamil Kollárik, Paolo Buglioni, Michele Placido, Arta Dobroshi, Bohumír Starý, Hana Baroňová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Děj filmu se odehrává v roce 1961, kdy partička studentů FAMU (Čech, Slovák, Albánec) natáčí na Českém Šternberku absolventský film o továrně na motorky. Konfrontace bohémství a vnímavosti mladých filmařů s českým venkovem, setkání s celou škálou postav (hrabě, šéf policejní stanice, ředitelka hotelu, předák ve fabrice ad.) tvoří jednu dějovou vrstvu příběhu. Další pak představuje osobní drama albánského studenta Lekeho, pocházejícího ze země zcela izolované od zbytku Evropy, rozpolceného pocitem sounáležitosti se svou vlastní a rodinou, zejména vazbou na matku, a okouzlením životním stylem, erotickou nevázaností a bezstarostností české "zlaté mládeže". Hrdinovo milostné vzplanutím ke zralé ženě, manželce policejního šéfa (Anna Geislerová), je další nosnou rovinou vyprávění, jehož epilog nás přenese do současnosti. Tehdy se Leke Seriani vrací do Čech už jako renomovaný albánský filmař a vydává se po stopách svých vzpomínek i osudové lásky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (41)
Měl jsem možnost vidět předpremiéru filmu, který se dle oficiálního textu distributora snaží působit sofistikovaně co do vyprávěcí struktury, ale poslední věta ("Tehdy se Leke Seriani vrací do Čech už jako renomovaný albánský filmař a vydává se po stopách svých vzpomínek i osudové lásky.") je lež a nic banálnějšího a hloupějšího byste těžko pohledali._____ Těšil jsem se na autotématický film, přičemž by se toho dalo vytěžit z námětu tolik - hlavní hrdinové filmaři natáčející dokument o výrobě silného socialistického stroje motorky ukazují strojovost a umělost systému a tím i filmu a jeho výroby jako takového. Jenže SMUTEK PANÍ ŠNAJDROVÉ natočil jako svou autobiografii albánský filmař, v 60. letech student FAMU, který je "albánským Menzelem" - váženým, staromilským a bohužel žijícím._____ Problém je, že klasický styl a celková čistota vyprávění i stylu působí jako vzpomínka na krásnou tvář socializmu. Neustálé mentorování a deklamativnost dialogů, otravnost hudby jak z červené knihovny či německého fekálního porna, televizní záběrování a střih s výkony ve zcela jiných polohách a KATASTROFÁLNĚ nezvládnutými post-synchrony dávají upomenout na zlo formátu OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE._____ Zaslouží si film, na kterém je nejlepší Bára "oceňuji, že nestrká kozy do kamery" Štepánová jednu hvězdičku, když je to na 10%? Ne, a vyhněte se tomu ZLU velkým obloukem. Zvlášť když jde do kin povedená žanrovka (nečekal jsem, že to kdy řeknu u Hřebejkova filmu!) U MĚ DOBRÝ. ()
Čech, Slovák, Albánec + Aňa, Bára a FAMU = ? Aneb další promarněná šance, aneb příběh koprodukčního filmu, který se do širšího povědomí nedostal. Nicméně sledovat zákulisí natáčení studentského filmu Eso (1961) je samo o sobě atraktivní, a o to více, že je vyprávěno zpětně tehdejším kameramanem filmu. Nicméně chybí výraznější herecké obsazení, v malých rolích máme jen Štěpánovou a Töpfera a samotná Geislerka to v hlavní roli má s amatéry velmi těžké. Zprvu jsem nebyla nadšena dalším příběhem ze zlatých šedesátých, teď oceňuji námět, který se bohužel nepodařilo realizovat tak, aby se film vymanil z šedi nostalgického vzpomínání, jakých tu míváme tucet do roka. A skutečnost, že na DVD chybí titulky ve scénách, ve kterých se nemluví česky, je jen malým hřebíčkem do rakve. Větším hřebíčkem je pak marné očekávání, že spolu se Smutkem paní Šnajderové uvidíme také onen studentský film... :( ()
Jo aha, Albánie je jako Bourec morušový. Přesně tohle jsem potřeboval vědět. Můj život je zase o něco plnější... ()
,, To budou mít soudruzi v Albánii radost! '' - Ehm. Smutek paní Šnajdrové je takový správný albánský shishqebab. Prostě karbanátek ze všeho a navíc s českým knedlíkem a italským protlakem z rajčat... Težko zážitek z něj popisovat. V jednotlivých kouscích by mohl být o dobrým filmem, ale jako celek je to přeplácané. Leckdo tu ohrnuje nos nad zpracovánám šedesátých let. Nebyl bych tak přísný, tu dobu a prostředí jsem z filmu cítil mnohem více než z nekonečného seriálu Vyprávěj nebo Renčových syntetických Rebelů.. Navíc vše se odehrává na mých oblíbených místech u řeky Sázavy, takže tu možná svoji roli hrála i nostalgie a vzpomínky... Méně už byl byl uvěřitelný soudruh Töpfer a hlavně úvodní trio filmařů s albánským kameramanem v čele (tomu ještě navíc nebylo ani pořádně rozumnět). V hotelu mne iritovala Štěpánová, ale ta nepřekvapila, protože její neherectví je už standardem. Krásná a smutná Aňa (krásná jako vždy) filmem zvolna proplula a měla dostat mnohem větší prostor. I tu trochu využila k tomu aby i bez rozsáhlých dialogů diváka přesvědčila o svém smutku ze zbabraného života s příslušníkem VB. Hraběte Šternberka si střihl sám Korádo Katány - Michele Placido! Chápu, že režisér chtěl filmem něco říci a dokonce i to, že se snažil vypořádat se svými niternými pocity a vzpomínkymi na dobu studiií na FAMU. Nasazení herců, dialogy, hlavní zápletka.. to vše drží pohromadě jen ta kupa nostalgie. Věřím, že v určitém rozpoložení může film i více zaujmout. Pro běžného diváka bude ale asi hůře stravitelný. Dávám dvě cíky negativu. * * ()
Nudné, vleklé, herecky tragické. ()
Na české (alžírské, řecké?) poměry zvláštní film. Aňa Geislerová se ve filmu mihne jako duch (přestože hraje důležitou roli), spíše z toho mám takový pocit.. Úplně špatné to není, ale scéna, kdy se hlavní hrdina vydá za správcem zámku pro radu je příšerná..možná nejhorší scéna posledních let. :P ()
Malý, nenápadný, snadno zapomenutelný film. Působil na mne dojmem, jakoby Piro Milkani od roku 1961, kdy absolvoval pražskou FAMU, nic nenatočil a tohle byl jeho debut (což je daleko od pravdy). První česko-albánská koprodukce tedy opravdu zaujme jen tímto faktem, jakkoli Aňa Geislerová hrála výborně i tady (50%). ()
Rebelove na chmelu po albánsku a vůbec ne tak špatně, jak se zdá z místního hodnocení. Politické pozadí je velmi důležité, romantická linka nakonec důležitější. Žánrová roztříštěnost je značná, začínáme letním filmem o studentech na břehu Sázavy, soudružsky pokračujeme v kanceláři ředitele továrny, dáme si tam sauničku s pěticí Rychlých šípek jak v remaku tichých jiter a pak už přesouváme pozornost na nešťastnou policajtskou paničku. Tentokrát mě ale ani Aňa moc neštvala, Bára Štěpánová vyloženě v milé roli, a Nik Xhelilaj jako velký sympaťák, který by Jana Revaie s klidem strčil do kapsy a Zuzku utáhl na nudli. Léto, Sázava, studenti, Corrado Cattani nadabovaný Kanyzou, pěkné spolužačky, já byl spokojen. ()
43rd KVIFF 2008 - CZECH FILMS 2007-2008 - České filmy 2007-2008, AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - 1.48/239 ()
Průměrný film, jehož největší vadou jsou ochotnické výkony některých herců a polopatizmy týkající se hlavně věcí, které dobře známe z jiných filmů odehrávajících se v šedesátých letech. Přece jen je ale lepší než hodnocení v tabulce nahoře. SPŠ atmosférou ze všeho nejvíc připomíná Rebely, u mě ovšem vyhrává opus Filipa Renče - přinejmenším v něm uslyšíme víc dobových hitů než jeden. Včera neděle byla... ()
Filmařům se podařilo vytvořit atmosféru 60. let, děj je zasazen do krásného prostředí, i tak ale film působí spíš jako studentský a některé dialogy jak z besídky. Herecky to táhne především Nik Xhelilaj, který působí přirozeně a je prostě takovej sympaťák, že by mu prošel i sebevětší průser. Nedá se říct, že by byl konec smutný, tehdejší doba prostě byla taková. ()
Zpravidla ceskym vecem odpad! nedavam... v tomto pripade to ale jinak opravdu nejde. Koupit si na tohle lupen do kina, podavam uz v polovine promitani zadost o vraceni penez. ()
Taková obyčejná letní romance. Velmi průměrná televizní zábava. 55% ()
Srpem setnuli. Byly ohnivé, pod borůvkovým nebem, malinové polibky. Mezi rudými šátky. ()
Poněkud přeslazená letní limonáda..., ale takové už vzpomínky na letní lásky bývají... přišlo mi, že hlavní hrdinové příšerně hrají, především ten týpek co hrál mladýho režiséra na mě působil, jako by scénář zrovna četl z nějakého čtecího zařízení... nejlepší je tam Tomáš Töpfer a potom Bára Štěpánová s Aňou Geislerovou. Film je to ehm, no takový typicky "hezký český", romanticky založeným lidem a těm, kteří své mládí prožily v 60. letech minulého století se bude líbit. Pěkná kamera a spousta hezkejch mladejch holek... A to je asi vše... ()
Je to hrozně hrozně hrozně moc hloupé a trapné a strnulé a křečovité. A to i v momentech, kdy žádná z postav nemluví, a to už je co říct :) ()
17. 03. 2010 (84.); v době končících 50. let a začátkem 60. let se slečny s největší pravděpodobností nevyholovaly, film postupně ztrácel ()
Mám rada Albáncov (nepýtajte sa ma prečo, beztak to netuším), a mám rada i Čechov, nehovoriac o českých filmoch, ktoré vyslovene zbožňujem (vo väčšine prípadoch), ale tento počin som veľmi nepochopila. No áno, je tu nejaká tá letná láska, i keď jej počiatky a priebeh pôsobia viac než naivne, pár iných, tiež skôr zvláštnych románikov, nejaké tie sympatické, v mnohých ohľadoch azda až priveľmi ideálne postavy, a voľba medzi láskou k cudzej žene a láskou k svojej vlasti, ktorá by azda v inom prípade (inej réžií ?) vyznela omnoho dramatickejšie, ale v takomto pôsobí rozpačito a neosobne: koniec koncov, ako celý film. Napriek jeho silnému symbolickému a spomienkovému náboju. ()
Sejde se ve Šternberku komisař Cattani (nadabovaný Kanyzou) a nejnovější Vinetou, kterého se snaží dostat do postele Geislerová ... to není začátek vtipu, ale český dobový film pod taktovkou albánského režiséra, který zfilmoval své vzpomínky, když jako student FAMU natáčel film Eso (studentský film) (1961). Léto 61, sluníčko, Sázava, pár nahých děvčat, pár soudruhů a hlavně minimálně do poloviny totální nuda. Výsledek bez šťávy, navíc nepřirozené herecké výkony. Od poloviny trochu něco, co může místy sahat na tři hvězdy, ale spíše promarněný potenciál. ()