Obávaný bojovník

Tečka ve velkém stylu, která dokazuje, že Jet si pořád drží formu a nebojí se vydat ani na tenký let seriózního herectví. Fearless rozhodně není bez chyb, ale lepší návrat v čase, do dob, kdy hongkongské filmy vládly světu, vám asi v současnosti nikdo nenabídne. Tohle není snímek z rodu Tygra a Draka nebo Hrdiny, Fearless nabízí místo superhrdinů v bambusových pralesech výraznou charakterovou studii velmistra kung-fu. Scénář a především divoce poskakující tempo přesto zřejmě nejvýrazněji snímku ubírají. Ronny Yu naštěstí režíruje jako o život a Yuen Woo-Ping znovu dokazuje, že má v rukávu notných pár es. Povinnost pro každého fanouška filmů s tématikou bojových umění. (06.03.2006)

Laik by si řekl, že se jedná jen o další bezduchou mlátičku, jakých byly natočeny stovky. Dalo by se říct, že opak je pravdou. Souboje hrají až druhé housle (ale i tak jsou naprosto fantasticky zvládnuté – jak choreografie, tak i režie a kamera jsou parádní), na prvním místě je (dnes asi už trochu fádní) příběh o nápravě lehce arogantního a nevyzrálého mistra bojových umění v podání velmi dobrého Jeta (on nejen, že je neskutečný řezník, ale on se snad na "stará kolena“ naučil i celkem dobře hrát!). Děj se příjemně (a hlavně nečekaně!) vyhýbá tradičním klišé žánrově podobných kusů a zároveň příjemně moralizuje o tom, že vlastnosti jako čest, hrdost, poctivost a odpuštění jsou důležitější než touha po pomstě a status nejlepšího bojovníka pod sluncem. Už jen ti Jetovi nejzásadnější soupeři (konkurenční mistr a japonský bojovník z konce filmu) jsou až neuvěřitelně čestní a poctiví (hlavně druhý jmenovaný – z jeho ryze kladného charakteru a hrdosti jsem měl místy až husí kůži). A prostřední (katarzní) část filmu je sice očekávatelná a strašně jednoduchá, ale přesto příjemná. Ta zahřeje u srdce určitě i napotřetí, napočtvrté. Řekl bych, že Ronny Yu toho má ještě hodně před sebou a Jet s Yuenem opět skvěle předvedli, co jim jde ze všeho nejlépe. 90 % (19.06.2006)

Na film jsem se těšil už jen z důvodu, že zde hraje Jet Li, o kterém slyším samou chválu. Ale film si mě naprosto dostal. Úchvatný kontrast první a druhé poloviny, který je poznat i z tak dokonale natočených a uvěřitelných zápasů. Nějakou kýčovitost nebo nevíra v herecký výkon Lia, kterou vyčítám z komentářů, jsem vůbec nezaznamenal a ani nechci, chci, aby ve mě film zanechal takový dojem, jaký zanechal. 90% (11.04.2012)

Je radost vidět výborně natočené soubojové scény, zejména v příběhu, který by byl silný i bez nich. Stejně jako každý kdo dospíval v 36 komnatách Schaolinu a mezi jeho oblíbence patřili Bruce Lee a Jackie Chan, užil jsem si každou vteřinu každého souboje a každého z jejich tradičních prvků. Přesto byly všechny nakonec jen doplňkem, možná líbivě podaného, přesto silného příběhu o aroganci a pýše, o bolesti tak veliké, že zcela vyprázdní duši, o prosté moudrosti a pokoře, které ji pomohou naplnit novým obsahem. Ve zdánlivě tradiční dějové lince je ukryto nejen několik netradičních momentů, kdy je například obvyklý hrdinův trénink bojových umění nahrazen jeho duchovní proměnou, ale také několik krásných miniatur, jako je třeba rozhovor o čaji. Příběh nemá žádnou revoluční myšlenku, jen znovu opakuje dávnou moudrost (ne, nemám na mysli ony vlastnenecké a politické proklamace), a tomu, kdo hledá, třeba něco dá. (04.11.2010)

Kde začať? Asi tam, že som rád, že aj mladšiu generáciu oslovujú martial arts filmy. Preto som celkom rád, že z filmov ako ONG-BAK a Fearles sa stávajú filmy s červeným štvorčekom... Ale ja si nemôžem pomôcť a v tomto filme nevidím nič zázračné. Všetko tu už bolo a kto má aspoň trochu prehľad v tomto žánri, musí zírať koľko obohraného klišé sa do jedného filmu vmestí. Áno, na technickej stránke a prevedení bitiek cítiť, že je rok začínajúci dvojkou, ale zvyšok je hlboko v 70-tych rokoch (36 KOMNÁT ŠAOLINU). Do svojho profilu som kedysi napísal, že som vyrastal na filmoch typu "Moje kung-fu je lepšie ako tvoje" a toto je presne ten druh filmu, len prišiel až po skutočných klasikách. Skeptický som nielen kvôli značnej nude z filmu, ale aj preto, že aj v novej ére sa objavili podobné a podstate lepšie pocty žánru: DRUNKEN MASTER 2, ONCE UPON A TIME IN CHINA 5 či FIST OF LEGEND. Jednoducho povedané, zaznávaná Legenda o červenom drakovi (New Legend of Shaolin) nebola ako celok o nič horšia... (09.06.2008)