Dobrú noc a veľa šťastia

Bravo!!! David Strathairn hraje neskutečným způsobem, fascinující výkon. (27.06.2022)

Škoda že to nebyl víc dokument než hraný film. (09.03.2007)

je to tak trochu reklama na cigarety, ale hlavný problém- priam fanatický boj McCarthyho s komunistami pripomínajúci boj s triednym nepriateľom v tej istej dobe v bývalom československu, pojal clooney veľmi pútavo. filmu svedčí najmä skutočnosť, že je čiernobiely, vyzdvihol by som tiež kameru a samozrejme scenár. tak dobrú noc a veľa šťastia! (01.09.2008)

Povedená Clooneyho režisérská práce a skvělý David Strathairn... (30.01.2009)

Film s pomalým tempem, kde na Vás opravdu dýchnu duch 50. let, vracející se k neslavné historii USA. Moc mi neseděl tak náhlý zlom v boji se senátorem. Clooney ukázal světu, že se s ním musí do budoucna počítat. (24.01.2012)

Překvapivě dobře udělaný, mj. se skvěle vytváří dojem interiority, když se film odehrává skoro výlučně v televizi, a to nejen ve smyslu televizního studia a zákulisí natáčení, ale kdy je i to, co se odehrává venku, reprezentovaný dobovým televizním vysíláním. (16.03.2014)

Skomírající hudba a atmosféra kouře jdou ruku v ruce s černobílou. Clooney nám k tomu ještě přidal skvěle pasující herce (David Strathairn mě přímo fascinoval svým výkonem). Přesto se v této době neorientuju a v politice už vůbec ne a tak pro mě některé části byly trochu utrpením a vlastně ony byly jen "útrpným žvaněním". Opět ale Clooney dokazuje, proč je tak v Holywoodu opěvován, podal opět mimořadný výkon. A nakonec snad už jen popřeju - Dobrou noc a hodně štěstí. (78%) (01.06.2014)

Prezicní & solidní. (13.08.2020)

Elegantní, precizní film, který nejenže skrze historickou analogii kritizuje aktuální dění, ale především oživuje onu zapeklitost, zvanou „historická paměť“. To cosi, co má tendenci už po dvaceti letech chcípat hlady. (08.03.2006)

zvlastne sestrihane, znacne narocene (se spatnymi titulky), ale zajimave a chytre (25.03.2006)

Vynikající snímek, pokoušející se navázat na dílo člověka, o kterém pojednává. Pravda, je poněkud nepřehledný kvůli velkému počtu jmen, povědomých snad jenom pamětníkům a znalcům Ameriky padestátých let. Nicméně vše je podpořeno kvalitními hereckým výkony, především Davida Strathairna v hlavní roli. Musím ocenit především etický apel tohoto filmu, který popisuje nelehký zápas a autoritářskými tendencemi v USA v době, kdy i naše země procházela obdobím bezzuzdného potlačování práv a svobod, které by v civilizované společnosti měly být plně respetovány. Nikde, ani v USA, není svoboda samozřejmostí, stejně jako odvaha o ni bojovat. (04.12.2006)

jako laik sem spadl no velmi složitého prostředí velké novinařiny a než sem se rozkoukal bylo půl filmu fuč, pozitivní však bylo, že můj zájem o dané téma behěm filmu narůstal, tak snad jednou po další projekci a strávení celé kauzy přidám hvězdu...režije i přirozené herectví by si to zasloužili:Dve shrnutí dávám tři, potenciál je větší jak tři... (08.12.2007)

Strhující boj party reportérů za... za co vlastně? To popravdě řečeno vůbec netuším, protože politické historii USA nerozumím a ani nechci. Hlavní ovšem je, že jsem se hodinu a půl dobře bavil tím, jak je to celé krásně natočené, napsané a zahrané. Vlastně jsem si možná odnesl z filmu stejný dojem, jaký si z původního pořadu odnesl každý politicky nesmýšlející americký občan - vím, že pan McCarthy je hajzl, ale nedovedu vysvětlit proč. (19.05.2008)

Stylová jednohubka, která stojí převážně na Strathairnovi a komorní atmosféře (viděl jsem to dvakrát a nevzpomínám si na žádný exteriér). S odstupem deseti let jsem míň nadšený než tehdy, přesto mi Clooney jako režisér vyhovuje. (21.07.2008)

Výborná Clooneyho rekonstrukce. Mistrně natočené dílko, které sice dramatické zvraty neobsahuje, ovšem atmosféra je hustá a to néjen díky neustále přítomnému cigaretovému oparu. Nevím nakolik byli na kouření závislí tehdejší reportéři mající nervy neustále napnuté, ovšem současný herec nekuřák by si v tomhle snímku asi ani neškrtl, nebo by si jako pasivní kuřák uhnal minimálně nějaký ten nádorek. To je můj hlavní poznatek o kterém se v komentářích ještě nepsalo:))). Jinak odkazuji na výborný komentář Limy. (05.02.2009)

Vzhledem k tomu, že nejsem Američan a 50. léta nemám osobně moc v lásce, tak jde tenhle film úplně mimo mě. Nepopírám, že určitý kvality to nejspíš má, ale já se tak příšerně nudil, že už víckrát ten film vidět nechci. (03.03.2009)

Náročná, ale výtečná podívaná a další plusové body pro George Clooneyho, který ještě nedávno patřil k mým nejneoblíbenějším hollywoodským hvězdám...a momentálně nemá daleko mezi mé nejoblíbenější. (21.03.2009)

Jak má člověk občas ten svůj vlastní pohled zvláštně pokřivený. Takže nezbývá mi než přiznat, že film a George Clooney v roli režiséra pro mě jedno velké překvapení. (31.07.2009)

Black & white komorná politická dráma z obdobia „mccarthyzmu“ – zbesilého honu po komunistoch v americkej spoločnosti. Tomuto bezprecedentnému ukrižovaniu sa snažila zabrániť skupinka investigatívnych televíznych redaktorov (áno, aj takí sa nájdu) zo CBS, na čele s komentátorom spravodajstva Edwardom R. Murrowom (v strhujúcom podaní Davida Strathairna) a práve pohľadu do zákulisia tejto partie redaktorov, sa venuje tento všeobecne oceňovaný film. Jeho dej síce plynie niekedy až príliš pozvoľna, no táto skutočnosť sa vyrovnáva (našťastie) neúmornou stopážou a výbornými (veľmi decentnými a príjemne civilnými) hereckými výkonmi celej hereckej osádky, spomenúc aj Jeffa Danielsa, Roberta Downeyho Jr., Franka Langellu, Raya Wisea, Patriciu Clarkson, či samotného rejžu v úlohe Friendlyho. George Clooney týmto snímkom jednoznačne dokázal všetkým svojím neprajníkom, že ho netreba brať len ako „toho hezouna z Pohotovosti a Dannyho parťákov“, ale aj ako talentovaného filmára, ktorý si neváha k spracovaniu vybrať aj takúto, nie veľmi zlatonosnú látku, a za to mu treba vystrúhať obdivnú poklonu....Na záver by som si dovolil odcitovať veľavýznamný Murrowov príhovor : „Začal som tým, že som povedal : „My sami sme strojcami našich dejín“. Ak to takto pôjde ďalej, dejiny sa nám pomstia a my neunikneme trestu. Dovoľme si, pre tentokrát, vyzdvihnúť význam myšlienok a informácií. Predstavme si, že jedného nedeľného večera bude čas, bežne okupovaný Edom Sullivanom, venovaný zhodnoteniu stavu amerického školstva. A o týždeň alebo dva, bude čas, ktorý bežne zaberá Steve Allen, zasvätený rozboru americkej politiky na Strednom východe. Bola by tým nejako poškodená povesť sponzorov týchto programov? Počuli by sme sťažnosti rozhnevaných akcionárov? Stalo by sa niečo iného, než že by sa pár miliónom ľudí dostalo poučenia o veciach, ktoré môžu ovplyvniť budúcnosť tejto krajiny a teda aj budúcnosť spomínaných obchodných spoločností? Tým, ktorí hovoria, že ľudia by sa nepozerali, nemali by záujem, sú príliš pohodlní, ľahostajní, odrezaní, môžem namietať jedine to, že podľa názoru jedného novinára existuje proti tomuto tvrdeniu značné množstvo dôkazov. Ale keby aj mali pravdu, čo môžu stratiť? Pretože, ak majú pravdu, ak televízia skutočne slúži len zábave a odvádzaniu pozornosti, potom už je možno neskoro, a my náhle zistíme, že tento boj je stratený. Televízia môže vzdelávať. Môže vnášať do vecí jasno a môže dokonca aj inšpirovať. Ale to všetko môže len v prípade, že sa ľudia rozhodnú používať ju k tomuto účelu. Inak je to len krabica plná drôtov a žiaroviek. Dobrú noc. A veľa šťastia.“ (21.12.2009)

krátké, ale spravedlivé! (15.06.2010)