9. rota

Tohle není blbost na kvadrát, proto sázím čtyři, což zajisté ruští tvůrci přijmou s jásotem a s radostí mi vystaví vedle Hradčana sochu, až se zase na pár let staví. Než však obrátí první stakany v hrdla a nahodí motory i rotory, fláknu jim též kritiku. Ta lidská dimenze filmu jim pořád nějak nejde. Hlubší náhled do nitra postav obsahuje informace typu: Voloďa má výraz jako debil, protože je debil, Ivan chlastá a hodlá v tom pokračovat, Aljuša je učitel a má strach, který dokáže i překonat za heroického vypouštění močového měchýře. Člověku pak nejde se s chcípajícím bohatýrem dostatečně ztotožnit. Tu přemíru hvězd dávám především recipročně, neboť když může kdejaký vymaštěnec žrát propagandistické ,,válečné" filmové svitky Amíků, netuším, proč by si i Rus nemohl říci své řízné urá! (01.07.2012)

Afghán je pro Rusy to, co pro Amíky Vietnam. I na Rusech tento konflikt zanechal stopy. Film je natočen na motivy skutečných událostí (9. rota existovala). Na začátku filmu jsme seznamováni od náborového střediska po výcvik s jednotlivými členy jednotky a s jejich povahovými rysy. Druhá polovina filmu se věnuje jejich nasazení v Afghánistánu. Je to taková ruská obdoba Full metal Jacket. I já potvrzuji, že zpracování je nadprůměrné a celkové vyznění filmu se rovná americkým produkcím a je skutečně na úrovni. Mně osobně výcvik nevadil, trochu mně vadila poslední bitva, kde to trochu vypadalo jako v Rambovi. Myslím si, že zakopaná a těžkými kulomety ozbrojená rota by nabíhající mudžahedýny na volném prostranství zkosila jak kuželky... Závěr filmu však stojí za to a dopadl na mně. Za zmínku stojí i atraktivní záběry na nádhernou scenérii hor a perfektní soundtrack. Pro milovníky techniky SSSR je zde možno vidět v akci Hindy, BRDM, BMP a raketomety GRAD... Celkově velmi milé milé překvapení (o to víc že se jedná o Ruský snímek ) a s radostí dávám 4 rudé hvězdy!!! (29.04.2011)

Válečný velkofilm je natočen působivě, což o to, ale ideologicky jde přesně v linii současné ruské vládní garnitury. V mnoha záběrech se třepetá rudá vlajka se srpem a kladivem, vojáci jsou vylíčeni jako hrdinové, pro které je kolektiv vším (“Chlapi, jak já vás mám rád!“), a hlavně si nikdo z nich nepoloží otázku: Co sakra v tom Afghánistánu vlastně děláme?! Tedy pardon, jednou jim ji během výcviku položí jejich velící a v odpověď zazní sborově: „Bratrská internacionální pomoc.“ Tak tohle jsme poslouchali dvacet let, že… (15.06.2008)

Velmi, velmi slušné. Technická stránka precizní, poměrně naturalistické a narozdíl od většiny americké produkce ne prvoplánově hrdinské. Celkově to působí velmi autenticky. Menší chybky by se sice našly, občas působí střih v bojových scénách poněkud nepřehledně, ale po delší době zase výborný film svého druhu, dobře natočený, se schopností vtáhnout diváka, bez falešných emocí. Na rozdíl od podobné Olověné vesty tam není tak násilný přechod mezi výcvikem a bojištěm, naopak nabízí jednu z nejpůsobivějších scén ve filmu (sestřelení letadla). A konec je opravdu masakr - jedna z nejlepších válečných scén, co jsem viděl. (02.04.2006)

V prvních chvílích jsem měla děsivý dojem, že film bude o velkém množství mužů s velmi špatným účesem (a že to tím pádem nevydržím sledovat víc než deset minut). Sadismus velitele při výcviku, řev a batohy plné kamení jsou přesně to, co z puberťáků na začátku udělalo jedince schopné přežít (aspoň chvíli) v zemi, kterou nikdy nikdo nedobyl (a je nám ukázáno i proč ji nikdo nedobyl). Velkolepé scény boje a sestřelení letadla byly asi dobré. Mnohem víc na mě zapůsobilo rozdělování pošty, výměna konzervy za sirky a malý chlapec v opuštěné vesnici. Věděla jsem, že něco takového ve filmu být musí a stejně jsem si málem leknutím prokousla ret. Byla jsem ráda, že na konci zůstali naživu někteří z těch, u nichž jsem na začátku doufala, že umřou, i když špatný účes měli i na tom konci. (31.12.2010)