Pánu učiteľovi z lásky

Ať si je to sentimentální, ať si je to třeba naivní, já mám skvělou, nostalgickou náladu. Stará Anglie, patrový autobus č.15, cihlové domy, bigbít. Co ještě? Skvělý Poitier, a všechno to kolem, co můžu více chtít, když je mi teď tak fajn. No, trošičku se mi chce brečet, ale to k tomu patří ještě víc. Challenge Tour 2015 (27.04.2015)

Filmov s tematikou odhodlaného a trpezlivého učiteľa, ktorý pretvorí triedu plnú drzých a nevychovaných stredoškolských deciek je mnoho a tento film základný námet do bodky spĺňa. Akurát, že všetko ide rýchlo, väčšinou hladko, v ústraní sa drží iba najdrzejší frajer, aby ho nakoniec zlomil jeden jediný moment. Chovanie študentov nepôsobí dvakrát hodnoverne, aj keď film zasadím o 50 rokov do minulosti. Aj téma rasizmu je uchopená len tak povrchne. Idealistický nebol len učiteľ, ale aj celý film. Celý čas mi behalo mysľou, keď ich učiteľ začal "učiť" chovaniu sa, dbaniu o hygienu, medzirodovým vzťahom, že kde ostala učebná osnova? A ako s "poznatkami o živote" úspešne ukončili školu, aby si mohli zatrsať na koncoškolskej párty? Všetko toto totiž film kruto prehliada. Výrazne ho však ťahá Sidney Poitier, pre ktorého ako by bola rola napísaná na telo. (18.11.2021)

Predstava problémovej triedy s viacmenej bežnými žiakmi, ktorí maximálne ak zvýšia hlas, hovoria ľúbozvučnou mäkkou slovenčinou a najnebezpečnejšou zbraňou sú boxerské rukavice alebo kúsok dreva, je naozaj naivná, ale celkom príjemne. Výchova problémových žiakov netradičným učiteľom sa vo filme premlela už veľakrát, ale toto bolo asi prvé známejšie spracovanie, na ktoré si matne spomínam už z dávnych čias. Premena žiakov je nakoniec zvláštna, očakávaná, ale veľmi príjemná. (15.02.2015)

Klasické schéma inteligentní učitel vs. nezvladatelná třída, možná poprvé použité v této podobě. Celkem se mi to líbilo, ale ne úplně bez výhrad. Sidney Poitier, i v roce 1967 stále v podstatě jediný obsazovaný černoch měl v témže roce tři veleslavné filmy má charisma na rozdávání a film táhne. Stejně tak na opačné straně jsou výrazní studenti, mezi nimiž se objeví i zpěvačka Lulu či menší roličce MacGyverova nemesis Michael Des Barres. Líbí se mi jak učitel rezignuje na látku a učí studenty o životě, co je správné a co je špatné. Ten přerod byl ale dost rychlý, občas se mohlo trošku přitlačit na pilu a hlavní hrdina je dost pokrytec. Tajně si hledá jinou práci a veškeré křivdy vůči studentům, kterých není málo omlouvá, zamlouvá a bagatelizuje. Na ty 4* to vytáhl závěr SPOILER dárek, písnička a roztrhání dopisu. PS: Pěkná titulní písnička zazněla ve filmu asi 4 krát, ve světě byla docela známá (i když ji neznám) a Oskarová nominace nikde. (09.08.2022)

Pan učitel, jakého bych si přála - nicméně ani zdaleka nejsem přesvědčená, že by své svěřence zvládl s takovou profesionalitou ... s takovým pochopením ... že by je VŮBEC zvládl. I když ... byl možná prvním človědem v jejich životě, který je bral vážně, který s nimi jednal sice z pozice autority, ale zároveň s respektem. Částečné nedůvěře navzdory - ten snímek si mě naprosto získal svou otevřeností, svou vírou, svou vstřícností, svým přístupem k životu ... svou LASKAVOSTÍ, která přichází jakoby z jiného prostoru a času, na hony vzdálená pokřivené filosofii jedenadvacátého věku. Neboť bez ohledu na tehdejší místní ozbrojené konflikty, přetrvávající rasové předsudky, propastné třídní rozdíly a nejrůznější (polo)vyloučené lokality jsme tenkrát byli ochotni věřit na nadějné vyhlídky pro náš svět. Zatímco s příchodem nového století jsme se vlastním přičiněním ocitli v jakémsi bludném kruhu, kde se bez cíle a bez iluzí potácíme od nesmyslné a pokrytecké korektnosti k přezíravé a cynické bezohlednosti ... a zase zpátky. Jako bychom zapomněli, odkud jsme kdysi vyšli a kam jsme (snad) měli namířeno. PAN učitel Sidney Poitier alias Mark Thackeray nám s empatií sobě vlastní v podstatě jen zprostředkoval návrat ... k našim vlastním kořenům. (20.09.2016)