Sanatórium

Čtyři roky před tím, než svým mučednickým opusem rozdělil diváckou obec na dva nesmiřitelné tábory, natočil Pascal Laugier pod produkčním dohledem Christopha Ganse docela slušnou duchařinu. Už v ní dává průchod svým zálibám (silná ženská hrdinka, odtažitá atmosféra kulis) a přitom ukazuje, že řemeslo zvládá na výbornou. Sympatická tvářička Virginie Ledoyen, v kombinaci s plíživou kamerou a zlověstnou hudbou dělá divy. Na druhou stranu si i nadále stojím za tím, že by měl zahodit tužku a papír, protože to celé nedává dost smysl (i když si to umě pohrává s náznaky a odmítá to být zbytečně doslovné) a závěr patří do kategorie těch zbytečně samoúčelných. Každopádně palec nahoru s vědomím, že talent tu je. (31.05.2009)

Dlho som som sa vyhýbal filmu Saint Ange, a keď som si ho napokon pozrel, utvrdil som sa v tom, že som urobil dobre. Spočiatku to tak ale vôbec nevyzeralo. Kombinácia atmosferického prostredia katolíckeho sirotinca kdesi v lesoch a uhrančivej hudby vyzerala sľubne. Potešilo ma aj obsadenie Catriony MacCollovej - herečky zo starých fulcioviek. Výtvarne je tento film takisto zvládnutý: ošarpaný lesný cintorín nemal chybu. Kamera ponúkala pekné zábery, herečky sa naozaj snažili, ale to bolo všetko. Úplná obsahová impotencia a bezzubý scenár poslali film ako celok do podpriemeru. Duchovia, ak už sa aj objavili, boli apatickí. Šramot v dome a hudobný motív ešte horor nerobí. (06.05.2012)

Příšerná a úděsná zhovadilost, začínám kroutit hlavou nad oblíbenkyní Virginie Ledoyen, to už je podruhé, co kývla na účast v tak špatném hororu. Leknul jsem se jednou, zasmál možná taky jednou, ale hlavně jsem se celou dobu nudil, až jsem usínal. A to jsem Sanatorium sháněl řadu měsíců a těšil se na něj navzdory místnímu špatnému hodnocení. Nyní již rozumím. Sanatorium oplývá ucházející atmosférou, ale hodinu se nic neděje, a když se člověk připravuje aspoň na nějaké napínavé a strhující finále, unudí konec ještě víc, než předcházející děj. Navíc se zde vyskytuje řada styčných bodů se Sirotčincem. Nebudu dumat nad tím, kdo od koho kopíroval, ale na horory z prostředí sirotčinců, sanatorií a nemocnic mám na dlouhou dobu utrum. (05.04.2010)

Poslední dobou začínám být na podobné kousky odehrávající se ve starých sanatoriích či sirotčincích alergický. Většina z nich je na to samé brdo a nepřináší nám nic nového. Není nad filmy z osmdesátých let, kdy nás atmosféra drtila už pěkně od začátku. Zde sledujeme prvních čtyřicet minut pomalu se rozjíždějící příběh, který se opírá pouze o úvodní scénu z umývárny. Jinak jsem si připadal jako při sledování nějaké televizní drama, kdy hlavní hrdinka ač velice pohledná jen chodí od ničeho k ničemu, seznamuje se s ostatním personálem a tají své těhotenství. Atmosféra byla v tu chvíli na bodě mrazu, především pak ta hororová. Teprve postupem času se konečně začíná odkrývat tajemství tohoto místa a v tu chvíli jsem se konečně probudil k životu. Do žil se mi jakou kouzlem vlila nová krev a já si začal další průběh alespoň trochu užívat. Pořád jsem však očekával, kdy se konečně objeví nějací ti duchové či přízraky, ale to jsem si musel počkat až na posledních pětadvacet minut. V tu chvíli totiž tvůrci konečně začali odkrývat všechny své karty, jenže bohužel žádný velký zázrak se nekonal. Ti jenž očekávají velkolepé finále budou nejspíš zklamáni, příznivci lehké erotiky již nikoliv. I tak je však potřeba říci, že tenhle film není ničím víc než průměrnou podívanou, která promarnila svou šanci dostat se na vrchol. Jenže ono vlastně ani nebylo moc čím. 5/10 (01.11.2010)

Od prvých minút (s „dobovou atmosférou“, keď bojazlivá hrdinka vystúpila z autobusu a vybrala sa naprieč lesom do obrovskej rozľahlej budovy), ponúka SANATÓRIUM vynikajúcu „napínavú staromódnu“ atmosféru, kvalitné komorné herecké obsadenie, niekoľko nepríjemných ľakačiek a krásnu výpravu. Scenár je "tradičný", ale je to Laugierom (v produkcii režiséra Christophe Gansa) tak dobre nakrútené, že mi to neprekážalo. Za starostlivo budovanú atmosféru (= uprednostňovanie atmosféry pred krvou, nič proti krvi v hororoch) si snímka podľa mojej najlepšej mienky zaslúži 80%, hoci na svete existujú stovky lepších filmov. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/147109/Sanatorium-80.html (18.10.2005)