Réžia:
Lajos KoltaiKamera:
Gyula PadosHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Marcell Nagy, Béla Dóra, Bálint Péntek, Áron Dimény, Péter Fancsikai, Zsolt Dér, András M. Kecskés, Dániel Szabó, Péter Vida, Endre Harkányi, Márton Brezina (viac)Obsahy(1)
Novela maďarského spisovatele Imreho Kertésze, původně vydaná bez povšimnutí v roce 1975 v kádárovském Maďarsku, byla čtenářskou obcí znovuobjevena v 90. letech a způsobila senzaci, na jejímž konci stála Nobelova cena za literaturu. Bylo tak jen otázkou času, kdy se tématu chopí i film. Citlivé a neobvykle pojaté vyprávění židovského chlapce Gyuriho, který se postupně propadá soukolím nacistické vyhlazovací mašinerie, staví na kontrastu děsivosti života v táborech a nezúčastněného, zdánlivě racionálně odtažitého vyprávění dospívajícího teenagera, který se snaží vyrovnat s nenormálními podmínkami tím, že se na ně snaží pohlížet očima normality. Po návratu zjišťuje, že jeho zkušenost je nesdělitelná a musí se s ní vyrovnat sám nepomůže mu ani jeho židovství, ke kterému postupně ztratil pouta, ani jeho příslušnost k maďarskému národu, mezi jehož příslušníky se setkává spíše s lhostejností až nepřátelstvím než s pochopením a empatií. Jaký je tedy jeho osud? A má vůbec nějaký? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (129)
Začínam věřit, že snad v životě neuvidím dobrý tvrdý syrový realistický film z koncentračího tábora. Člověka bez osudu totálně pohřbil střih. Film není vůbec ucelený, je to jen soubor několika rozdělených pětiminutových povídek. Je to tak jako kdybyste z knihy vytrhli 30 stránek, nechci film srovnávat ke knížce, ale tak to prostě je. Střih nejenže posune děj o několik světelných let dopředu, ale nikdo se ani nenamáhá s tím, vysvětlit divákovi, co se mezitím stalo. Kam se poděl Citron? V jedné minutě hlavní hrdina leží s bolavým kolenem v nemocnici a v té druhé už je po válce a přijíždí hodný seržant Craig. Film má poměrně dlouhou stopáž, ale celou dobu to vypadá jako kdyby se za něčím honil a usekávaný děj znemožňuje vcítit se do pocitů Gyuriho. ()
Problémem filmů o holocaustu je, že jsou si všechny až moc podobné. Ono je to samozřejmě pochopitelné a určitě by bylo cynické říct, že jsou na jedno brdo. Divák tedy už přednem ví, na co se to bude koukat, a teď záleží jen na tom, jakým způsobem mu to bude podáno. Člověk bez osudu je vizuálně velmi zdařilý film, dokonce až tak, že se divák nechá unést a chvílemi přestává vnímat zobrazované hrůzy. Možná trochu rozporuplné, ale přeci jen velké plus. ()
Silný film, ale to dá říct prakticky o každém snímku, ve kterém hraje šoa titulní úlohu. Co se týče doby před odjezdem do koncentráků a samotného pobytu v lágru, není co vytknout, ale na druhou stranu není to nic, co bych neviděl někde jinde. Ty nejintenzivnější momenty přišly podle mě až v samotném závěru, kdy se hlavní hrdina vrací do rozbombardovaného domova a zjišťuje, jak moc ho doba strávená v lágru od ostatních odlišuje. Nicméně i přes jistou šablonovitost hodnotím nadprůměrně, protože tohle téma má pořád co říct. 80% ()
Již samotná předurčenost hýbe s osudy lidí jako v ruské ruletě. Gyuri ztratil krásné období dospívání a stal se předčasně dospělým s vyhaslou duší. Nedostal se do pekla, ale do koncentráku, tyhle dvě věci rozlišoval. Byl to film citlivý a poetický. Ale bohužel, filmů s touto tématikou je až příliš a divák víceméně ví, jakým směrem se děj bude ubírat. Nic překvapivého a jiného jsem nezaznamenala. ()
Nejsilnější zážitek jsem měla při scéně, kdy Gyuri nechal ve své posteli mrtvolu, aby dostal alespoň o trošku víc jídla. Kdo by se nezachoval jinak, tomu nevěřím. U filmů s druhou světovou bulim zaručeně vždycky. Koncentrační tábory byly hrozné zvěrstvo. Můžeme být jen rádi, že žijeme v době jako je tahle ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (10)
- Autobus, z ktorého Marcel musel vystúpiť, už neexistuje. Zostrojili ho z rôznych kúskov iba na túto príležitosť a vnútrajšok polepili dobovými plagátmi. (Karush)
- Marcela musel štáb pred zvedavým publikom stále skrývať. Raz sa im aj podarilo jednu fotku urobiť, ale bol na nej jeho dublér. (Karush)
- Oblečenie do filmu zohnali s pomocou Szakácsa Györgyiho z nemeckých skladov. (Karush)
Reklama