Poslední dny Sophie Schollové
Sophie Scholl - Die letzten Tage
Sophie Scholl: The Final Days
Réžia:
Marc RothemundScenár:
Fred BreinersdorferKamera:
Martin LangerHrajú:
Julia Jentsch, Alexander Held, Fabian Hinrichs, Johanna Gastdorf, André Hennicke, Florian Stetter, Maximilian Brückner, Johannes Suhm, Lilli Jung (viac)Obsahy(2)
Pôsobivá dráma z obdobia nacizmu rozpráva tragický príbeh mladej ženy, ktorá mala odvahu postaviť sa proti nemilosrdnému režimu. Záznam posledných šiestich dní zo života Sophie Schollovej, popravenej nacistami za odbojovú činnosť. Súrodenci Sophie a Hans Schollovci boli členmi protinacistickej skupiny Biela ruža. Biela ruža združovala odporcov režimu z radov univerzitných študentov. Títo mladí ľudia sa neuspokojili s pasívnou akceptáciou osudu, ktorý Nemecku pripravil Hitler, a snažili sa drobnými sabotážami a distribúciou ilegálnych letákov prispieť aspoň malou čiastkou k pádu Tretej ríše. 18. februára 1943 boli Sophie a Hans prichytení s letákmi na svojej univerzite a okamžite zatknutí. Počas nasledujúcich šiestich dní ich príslušníci gestapa vypočúvali. Zraniteľné a naivné mladé dievča sa počas výsluchu mení na odhodlanú ženu, ktorá so svojimi protivníkmi zvádza tvrdý psychologický boj. Inteligentná Sophie klame tak presvedčivo, že gestapo takmer presvedčí. V poslednej chvíli však prichádza nespochybniteľný dôkaz jej viny. V snahe zachrániť brata a ostatných členov Bielej ruže Sophie odmietne gestapu poskytnúť informácie o skupine a radšej volí vlastnú smrť. Pôsobivý portrét odvážnej mladej ženy vychádza zo skutočných udalostí, ktoré sa odohrali v Mníchove v čase obliehania Stalingradu. Film a hlavná predstaviteľka Julia Jentsch získali množstvo ocenení, napríklad Cenu ekumenickej poroty, Strieborného medveďa za réžiu a hlavnú ženskú predstaviteľku na MFF Berlinale, Európsku filmovú cenu pre najlepšiu herečku, či Európsku cenu divákov za najlepšiu réžiu a herečku. (STV)
(viac)Recenzie (155)
Lidé jako Sophie Scholl nebo Claus Schenk von Stauffenberg nám dokazují, že němec neznamená automaticky nacista. Tím nechci říct, že v mých očích německý národ očišťují zcela, neboť statečných jedinců byla jen hrstka, každopádně se jim však podařil záměr alespoň částečně sejmout z německého národa kolektivní vinu. Krátce k filmu - je natočen citlivě, komorně, s výbornými hereckými výkony, v čele s představitelkou titulní role. Pozn. Soudce Roland Freisler byl skutečná svině, doufám že se s naším soudruhem prokurátorem Urválkem smaží v pekle ve společném kotli. Podoba procesů se Sophií Scholl a Dr. Miladou Horákovou je do očí bijící. ()
Nevím no, tuto tématiku mám opravdu rád, ale tento film byl velmi slabý. Kurňa, když už jde o takový výborný námět podle skutečné události, tak se toho zhostím trochu poctivě, ne? Jsem docela zklamaný, čekal jsem větší důraznost a silnější atmosféru. 50% ()
Lehce melodramatické, snad schematické, navzdory tomu - velmi silné... Ten klid... ()
Na „životopisné“ dramata musím mít opravdu náladu a moc často je tedy nevyhledávám. Celkově vzato nic proti nim nemám, ale přece jenom když už mám volný čas, tak dávám přednost hororům. Nicméně tento film si získal mou přízeň a to nejenom svou náplní, ale především sympatickou ústřední hrdinkou. Teď se nechci bavit o výborné Julii Jentsch – ta předvedla skvělý výkon, ale celkově o Sophii Scholl, jako o člověku. Až do poslední chvíle neustoupila ze svého přesvědčení a bránila svou ideologii. Být v té době, tak asi taky skončím před nacistickým tribunálem. Za to má můj obdiv. Tvůrci tohoto filmu si vedli na výbornou a divákovi nabídli nejen poutavý příběh, ale i velice zajímavou (pochmurnou) atmosféru. Dalo by se říci, že vytěžili ze svého díla téměř maximum možného. ()
Smutný příběh o zrůdnosti nacismu, velmi komorně a spoře udělaný - a o to má větší výpovědní hodnotu. Celý se odehrává ve 4 dnech, během nichž byla Sophie Scholl, mladá německá studentka medicíny, zatčená za rozšiřování protihitlerovských letáků, vyslýchána gestapem, a během posledního dne odsouzena ve velmi absurdním procesu a ještě tentýž den popravena. Film doprovází úžasná instrumentální hudba a opravdu donutí k zamyšlení. Škoda, že u nás vůbec nepřišel do distribuce, v Německu to byl nejnavštěvovanější film roku 2005 a byl i nominován na Oscara. ()
Skvostné dialogy, dynamické herecké výkony, gradující atmosféra a bezchybně hutné vyobrazení nejbestiálnějšího období lidských dějin "viníkem". Stále nemůžu uvěřit, že tento nesmírně hodnotný filmový skvost natočili samotní Němci. V poslední době už po několikáté skláním klobouk před filmovým uměním našich západních sousedů. Německo se pomalu, ale jistě začíná stávat mou nejoblíběnější filmovou zemí. Na doslova fanatické soudní přelíčení jen tak nezapomenu: "Brzy budete stát tady, kde teď stojíme my." Nejryzejší příklad čistého hrdinství. Bravo Sophie. 100% (při závěrečných titulcích jsem s bušícím srdcem jen tupě zíral do obrazovky, což se mi při sledování filmu stává zřídkakdy) ()
Sophie Schollová a její bratr obsadili v soutěži o největšího Němce čtvrtou příčku. Jen si to porovnejme s tím, kde se umístili členové odbojové skupiny Tři králové a mnozí další, kteří se podíleli na protinacistickém odboji. Tolik si Němci sourozenců Schollových váží. A jsem toho názoru, že tento film je důstojnou poctou nejen Sophii Schollové, ale celé oragnizaci Bílá růže. Věrně tu jsou popsány poslední dny Sophiina života, výslechy na gestapu a konečně soud, kdy má člověk chuť toho parchanta Freislera uškrtit. Snad nikdy jsem tolik nelitoval, že tahle zrůda se nedočkala spravedlivého soudu a oprátky. Kdy se začneme s minulostí vypořádávat na filmovém plátně i my? 85% ()
Tak na toto jsme dnes koukali ve škole při dvouhodinovce němčiny. Po skončení jsem němčinářku pochválil, že vybrala opravdu výborný film. Jedná se o inteligentní, sugestivní (omlouvám se distributorovi, že jsem si vypůjčil jeho slovo) a ne zrovna optimistický film. Filmů, které se dotýkají druhé světové války není málo, ale tento je opravdu povedený a stojí za to ho vidět a také se nad ním zamyslet. Tento německý film Němce kritizuje, ale zároveň oceňuje ty, kteří byli tak stateční, že se dokázali Hitlerovu režimu postavit. A Julia Jentsch byla skvělá, ale i ostatní předvedli (nejen při hulákání) více než standardní výkony. Jen v jednom momentě se mi zdálo, že je to stále stejné a ztrácí to tempo, ale okamžitě jsem si to rozmyslel. :-) ()
Trošku nudný film s modelovými hláškami ako Dnes súdite vy nás, zajtra budú vás... Nejako ma to nechytilo, aj keď to bolo natočené dobre, nemalo to takú silu, akú by podobné filmy mali mať. ()
Film po všech stránkách vydařený! Mladý člověk se svými ideály tváří tvář totalitní zvůli. Kde se v těch mladých lidech vzala tak obdivuhodná odvaha a statečnost? Našla by se i v generaci dnešních mladých lidí, záměrně vychovávaných k změkčilosti, rozbředlému liberalismu, bezbřehému hedonismu? Má každá (zlá) doba své hrdiny? Našli by se i dnes? - Možná přijde čas - a není to v současném světě tak zcela nepředstavitelné! - kdy i my budeme muset projevit hodně statečnosti, vydat svědectví o svých ideálech, o svém přesvědčení, o své víře. Obstojíme? ()
Hluboce smekám před hereckým výkonem Julii Jentsch, ani na vteřinu jsem od ní neodtrhla oči, skutečně skvělá! A k filmu? Přála bych si mít takovou odvahu jako Sophie... ()
Velmi dobrý film, navíc skvěle zahraný. Příběh o odvaze a síle, před níž se skláněli i nacističtí dozorci a vyšetřovatelé. Julia Jentsch byla nesmírně přirozená, věřila jsem jí nejen každý záchvěv, křehkost, ale i nezdolnost a přesvědčení, se kterými její hrdinka bojovala za své ideje. Stejně tak charaktery ostatních hrdinů. Nelze než ohodnotit maximem. ()
Herecké výkony jsou nadprůměrné, to souhlasím. Ale při sledování jsem měl pocit jako bych to už někdy viděl a příběh už skoro jako vymletá látka. Zkrátka mi to přišlo jako taková sázka na jistotu. Hrdinné děvče se pokusí bojovat proti zlým nacistům a při tom je zajata. Konec prozrazovat nebudu, ale myslím, že je jasný už podle názvu. Ani se moc nedivím, že byl takový snímek nominován na Oscara, protože podobných filmů bylo nominováno nespočet. Kolikrát mi přijde, že stačí, aby se film odehrával za druhé světové války. Tomu tak je i v tomto snímku. Určitě by Posledním dnům Sophie Schollové slušelo plátno, možná bych pak změnil názor. Ale viděl jsem to v televizi a tam to přišlo jako zbytečně zdlouhavý film s tématy, které jsme mohli vidět už v jiných filmech. Trochu málo... ()
Náhodou jsem ten film včera chytila na STv 2 a ráda jsem se podívala, protože počátkem června vyjde na DVD a já rozmýšlela, zda koupit nebo ne. Je to samozřejmě dobrý film. Natočen na podkladě skutečné události sourozenců Schollových, kteří založili studentskou odbojovou skupinu "Bílá růže" a poukazovali pomocí vyrábění a rozšířování letáků na zrůdnost nacismu. Herečka Julia JENTSCH při výsleších nepůsobila na mě žádnou emocí, její bratr jakbysmet. I loučení s rodiči bylo jenom jakoby odjížděla na dovolenou a nikoliv na smrt. Nicméně i přes některé nedotažené scény ve filmu, je to film, který stojí za shlédnutí, protože nám chce říci, že i v tak zfanatizovaném Německu za 2.světové války, byli lidé, kteří neváhali za své ideály demokracie a lidskosti položit životy. Budiž jim za to čest !! ()
Julie jako predstavitelka Sophie je vytecna. Neni to pateticke a jeji vyslechy jsou mrazive. ()
Ve filmu se velmi dobře podařilo vystihnout mrazivou atmosféru Německa za nacistické vlády. Jediné, co bylo možné, bylo vnitřně nesouhlasit s nastoleným režimem. Jinak vám hrozila jistá smrt. I tak se našli lidé, kteří nenásilnou formou protestovali proti hrůzovládě a kteří chtěli přesvědčit své apatické okolí o zhoubné zkáze Německa. Mezi takové patří i studentka Sophie Schollová, kterou výborně zahrála Julia Jentsch. Zajímavé byly hovory Sophie s vyšetřovateli. Snažili se jí domluvit a přesvědčit. Nenechala se. Silně působící snímek. Neuškodilo by něco takového natočit o Miladě Horákové a jiných lidech, kteří si vytrpěli své za komunistického režimu. ()
Pozor na ty, co se ohánějí "slušnými lidmi" a "našimi dětmi". ()
Ti studenti si filmový pomník jistě zaslouží. --- Jako film mi to připadá spíš jako dramatická pomůcka pro školní výuku. A snad i trošku problematická. Vyšetřovatel Gestapa vyvedený z míry školačkou a snad i na moment pochybující? Bachařka potichu sympatizující? Skoro jakoby zlým byl jen "systém", kdežto Němci dobří... --- I Češi byli dobří, to jen hrstka komunistů... I Rusové jsou dobří, to jen Putin a jeho parta... Nikdo za nic nemůže, co? ()
Vyjímeční lidé, průměrný manifest. Gerald Alexander Held jako Robert Mohr? Úplně špatně. André Hennicke jako Roland Freisler? Ne ne ne ne! ()
Podobné filmy jsou cenné zejména proto, že před diváka staví otázku: Jak bych se v podobné situaci asi zachoval já? A je lhostejné, zda jde o totalitu hnědou, nebo rudou… ()