Čingischán

Snímek se neuměle pokouší o velkolepé kulisy a vyskytuje se v něm množství komparsistů, kteří se přemisťují koňmo i po svých … a stoprocentně nejsou digitální. Dalo by se říct, že je na svou dobu přiměřeně výpravný, ale málo platné: Čas si dávno vzal zpátky kouzlo, které mu kdysi propůjčil jako velkému historickému dobrodružství ve vzdálených exotických krajích, takže dnes nevyhlíží nijak zvlášť autenticky a nepřináší ani žádnou nadměrnou porci zábavy - nejenom zpodobnění bitevních scén je poněkud hračkovité. Kromě toho musím přiznat, že sympatie jsem k velkému sjednotiteli Mongolů pociťovala pouze a jenom do té doby, než začal mít přehnané dobyvatelské ambice - ale to je čistě můj soukromý problém, nehledě na to, že kdo tehdy neprokázal svou sílu a neexpandoval, patrně silně riskoval, že jeho vlastní území zabere někdo jiný ... 2,5* (27.10.2010)

Po zhlédnutí filmu lze říci, že jde o jednoduchou podívanou se vším všudy. Jinými slovy, americký režisér Henry Levin si střihl oddechový film, který je především hollywoodskou fikcí. Zbývá už jen dodat, že s historií kromě jména Temundžin má příběh opravdu málo společného a je poněkud v rozporu s pravdou o Čingischánovi. Jinak na zhlédnutí docela pohoda. (02.11.2010)

Džingischán ako jeden z pionierov ženských práv. Zástanca rovnakého zaobchádzania a možnosti vyjadrenia vlastného názoru ženy k voľbe budúceho partnera či vzniku vzťahu. Vlastne prečo nie. Veď doba vzniku filmu mení vždy historické skutočnosti podľa toho, čo sa práva aktuálne v spoločnosti deje. V Amerike v rokoch 1964 a 1965 prijali zákony o občianskych právach a o volebnom práve. Filmári sa rozhodli len nadviazať. Vyjadrili cez historický základ filmu ideu zákonmi zakotvenej rovnoprávnosti prostredníctvom spájania muža a ženy do rovnoprávneho partnerstva a zároveň spájania znesvárených kmeňov do jedného veľkého celku. Tak vznikol podľa Američanov národ mongolský s rôznymi odnožami, ktorému nevládol barbar, ale muž ctiaci si ženy a vzdelanie: Džingischán. Ako rozprávka je to pekné pozeranie. Veľkorysé kostýmové riešenie a kolorit zase poteší oči diváka. Navyše téza o človekovi, ktorý sa venuje poézii, hudbe, maľbe a kráse žien (tu v podobe čínskeho cisára), no práve vďaka tomu je častokrát oveľa zákernejší ako rodený bojovník nebola vôbec márna. Kľukaté zástavky umeleckých diel, sledujúcich rôzne nuansy a odtienky reality, práve ponúkajú obdobné umenia milovné typy k tomu aby využili bohatosť slovného vyjadrenia a jeho najrôznejších variantov k prefíkanej manipulácii s okolím. (17.07.2017)

Krásné záběry (jugoslávské) krajiny i rozmáchlých kulis se stovkami statistů (někdy naopak jen s podměrečným davem) nezazdila ani fádní režie, ani faktograficky zcela nevěrohodný scénář (lokace, obsazení), který ze života (nějakého fiktivního) Temüdžina vyzobal nesouvislé útržky a celý hrr je ledabyle poskládal za sebe, bez výstavby charakterů, dramatu či emocí. Bojovými scénami sice nešetřil, ale za moc nestály. (02.05.2022)

Co se týká nějaké historické věrohodnosti, je to dost mimo mísu. Takže zbývá hodnotit film jako romanticko dobrodružnou podívanou, a tady to také není zrovna výhra. Navíc divák znalý mayovek se zasměje, když vidí stejné exteriéry jako ve Vinnetouovi a když si na místě apačského puebla nad Pecosem stavějí svůj tábor Mongolové představovaní evropskými herci. (19.07.2011)