Scooby-Doo

V mladšom veku sa mi to zdalo vcelku zábavné, no už vtedy som mal s týmto filmom jeden veľmi závratný problém a to je jeho rozuzlenie. Pre tých, ktorí nevideli, bude v tomto hodnotení pár spoilerov, tak si sami rozhodnite, či si to chcete prečítať, ale tento film si nezasluhuje môj rešpekt, aby som uchovával jeho tajomstvá. V prvom rade ma štve, že to nedáva žiadnu logiku, postavy sú oproti ich kresleným verziám (ak si odmyslím poslednú reinkarnáciu z roku 2010) úplne iné osobnosti a ťažko sa s nimi dá stotožniť, no najviac ma naštvalo, že Scrappy Doo sa stal hlavným záporákom tohto filmu. Ktorý idiot to vymyslel?! Ja patrím medzi ľudí, ktorí mali radi Scrappyho, a myslím si, že toto si nezaslúžil. Mal to byť film pre fanúšikov Scoobyho alebo naopak pre hejterov? Toto som nikdy nepochopil. Plus miestami je film nepríjemnejší, než je nutné a myslím si, že jediný dôvod prečo sa mi kedysi celkom pozdával bola moja Scooby nostalgia, nakoľko veľmi obdivujem staré epizódy animovanej šou. Nie je to to najhoršie, no rozhodne to nie je film, ktorý stojí za to vidieť, alebo ktorý by som pustil svojim deťom. Radšej by som im pustil šou zo 60-tych a 70-tych rokov. Ale aspoň pochválim Lindu Cardellini, ktorá hrala Velmu. Myslím si, že to bolo asi najlepšie rozhodnutie na tento film. Matthew Lillard ako Shaggy je tiež celkom okey... ale mohlo byť silnejšie. (08.06.2015)

Úplně si nejsem jist…..je to asi částečně dáno faktem, že v našich končinách se Scooby nikdy nedostal na úplný top, plus některé věci by se zkrátka měly držet svého kopyta. Tady se moc nedá opřít o příběh, protože ten by se vešel do jedné dvacetiminutové epizody seriálu a spíš se sází na v té době populární mladé herce (Prinze Jr., Gellar, Lillard, Cardellini) a hru s názvem „nevíme o tom, že nejsme animovaní“. Jo a prdící scény………to snad nemůže pobavit ani malé děti. (25.05.2020)

To je tak trapné, až to bolí. Celý film jsem měl sto chutí zastřelit jak toho příšerného psa, tak i postavu, kterou ztvárnil Matthew Lillard. Film, který staví na trapnosti (která má být asi chápána jako humor) dvou zmíněných exotů a metrosexuálnosti těch ostatních. Přínos filmu - kde nic není, ani smrt nebere. Být to animovaní, možná by to vyznělo jinak. (13.02.2011)

Mluvící čokl, Daphne, Fred, Velma a Shaggy. Velmi vydatná série animovaných televizních seriálů a filmů natáčená pro legendární studio Hanna-Barbera. Parta řešila nejrůznější záhady, včetně zdánlivě nadpřirozených stvoření a byla nesmírně populární. Celovečerní verze se dala (až bude digitální německá doga jakž takž uvěřitelná) čekat. Chopil se jí solidní střihač (Sám doma, Pretty woman) a veleprůměrný režisér (Sám doma 3, Nepolíbená) Raja Gosnell. Tu a tam potěší dvojsmyslnou narážkou, nápaditou scénou nebo milým ohlédnutím. Myslím, že fanoušky tenhle postmoderní guláš bavil i byl pro ně svým způsobem vzrušující, otázka je, zda se u televize víc baví děti nebo jejich lehce infantilní rodiče. Dietní tři hvězdy. (18.06.2020)

Je to hloupé úplně stejně jako animovaný seriál, ale má to jednu velkou výhodu - ví to o sobě, že to je hloupé, a neustále to využívá k více či méně povedeným vtipům. Dětští diváci si přijdou na své stejně jako milovníci pikantních dvojsmyslů, mě ale nejvíce bavila ta stylizace do brakové, schválně papundeklové grotesky a přítomnost Rowana Atkinsona. Titulní psí hrdina byl také fajn a co se týče party Záhad s. r. o., Matthew Lillard nemá konkurenci. (09.05.2020)