Nahý obed

Hodně náročná podívaná od mistra podivínů Davida Cronenberga. Celý film šel mimo moje chápání a těch pár nechuťáren už to moc nezachrání. (15.02.2011)

For ME 84% (19.09.2008)

Jak Burroughs tvrdí, nešťastná vražda manželky z něj udělala spisovatele a díky tomu vznikl i jeho slavnej autobiografickej román Nahý oběd. Po shlédnutí filmu jsem si ho musel sehnat a podívat se na film znovu. Dával mi pak mnohem větší smysl. Ti co knihu nečetli zůstanou o mnoho ochuzeni. Nezjistíte jak máte film číst a že se nemáte snažit vše pochopit. Jak zfilmovat román s naprosto rozbitou narativní strukturou? Cronenberg se spíš volně inspiroval a očividně doslovněji filmově přeložil prvky z povídky Hubitel! (stejnojmennou povídkovou sbírku si musím sehnat), díky který dal filmu nějakej dějovej rámec. Celý to natočil jako surrealistickej příběh o tom, jak autor píše Nahý oběd a přidal do filmu některé scény z Burroughsova života. Drtivou většinu času je film vyprávěn z jeho pohledu pod vlivem drog, ale pár míst ukotvených v realitě se tam najde. Rozhodně si sežeňte knihu i film. Knihu ale radši jen ti otrlejší šílence, kteří pod nechutnou a brutální pornografickou homo fasádou dokážou číst další roviny tohodle skvostnýho díla a budou u toho chrochtat blahem jak nějací feťáci. Orwellovo 1984 je proti některým Burroughsovým vizím čajíček. Vážně. Asi by se chlapec divil… A Kafka taky. Antiutopistický a sociálně kritický prvky se objevujou i ve filmu, ale zdaleka ne v takový míře a intenzitě. A takhle se, milé děti, koukají na svět beatnici. </konec hlášení z Interzone> (28.12.2013)

David Cronenberg a jeho fantasmagorie ala „špionážní drama“ mi dali zase pěkně přes držku. Mnohé režisérovy díla mi dala hodně zabrat, ovšem tento bizarní snímek plný „drog“, brouků, mimozemšťanů, homosexuální tématiky je opravdu „morbidní perlou“ jeho kariéry. Téměř po celou dobu jsem jen nevěřícně civěl na to, co se odehrává na obrazovce mého monitoru a zcela jsem se ponořil do „nepochopitelného“ děje. Peter Weller coby spisovatel a vrah své ženy si vedl docela dobře a myslím si, že odmítnout Robocopa 3 kvůli této roli byla dobrá volba. Navíc se tu objevila celá řada známých tváří od Roye Scheidera přes Judy Davis až po Iana Holma a nikdo z nich si nevedl vůbec špatně. Morbidní a „magorské“ to bylo na můj vkus dost, lehce perverzní taky, sice jsem se tu a tam trochu nudil a přestože mi z toho všeho šla hlava kolem, Nahý oběd si získal můj obdiv.60% (21.03.2014)

Všetko, čo by mohlo v tomto filme figurovať ako zaujímavé, už Cronenberg vo svojej tvorbe predviedol dávno pred Nahým obedom. (25.06.2014)

Stejnojmennou knížku od známého beatnického gurua jsem kdysi několikrát odhodil pro její nečtivost, takže jsem rád, že jsem se s ní díky Cronenbergovi mohl seznámit aspoň takhle zprostředkovaně, vizuálně, zjednodušeně. A Cronenbergův bizarní vizuál je taky to hlavní, co mě na filmu zaujalo. Pro surreálné a paranoidní feťácké vize moc porozumění nemám a náklonnost k nim nechovám, jednak mi stačily moje problémy s chlastem, druhak v rámci americké subkultury 50.-70.let radši hrábnu po přímočařejší a srozumitelnější četbě, jako třeba po Kerouacovi, Bukowském, nebo i Learym. Ovšem život "starouše Bulla" by myslím stál za nějaký důkladný, objektivní a nekomerční životopisný film. (20.05.2017)

Nejlepší je z toho asi ten plakát. Prostě už mi není 15 a neberu všechny drogy na které narazím. A o to jde. (18.03.2011)

Vidno, ze to reziroval spickovy reziser, ale temou ani spracovanim mi to vôbec nesadlo. Radsej mám Cronenbergove civilne filmy. (26.12.2011)

Jeden z tých bizarných filmov, aké nemáte veľmi s čím porovnať. Burroughsa som nikdy nečítal. Nemám ale pocit, že by som ho k plnému oceneniu tohto filmu potreboval. Weller vo svojej postave Willa Leeho je fantastický. Jeho halucinogéne putovanie po Kasbe, rozhovory s chrobákostrojmi, požívanie tekutiny z mimozemských chapadiel a neisté sexuálne náznaky prezentujú len zlomok bizarných scén a nepríjemných vizuálnych podnetov. Ale je dosť cítiť, že je tu Cronenberg doma. Tie telesné deformácie, ten sliz, krv a otvorená perverznosť sa snažia dať celému Nahému obedu pridanú hodnotu, ktorá je nápaditá len vo vizuálnom spracovaní. Scenáristicky je to bordel. Ale zábavný. Forma víťazí nad obsahom, ale v tomto prípade mi to akosi nevadí. Len ako obvykle, koniec je odbití bez poriadnej bodky, čo považujem za chybu. Je to pre mňa násilné ukončenie špecifickej atmosféry. Bez doznievania. Vadilo mi to pri Muche. Vadí mi to aj tu. Mimo toho budem mať Nahý obed v hlave ešte dlho. (03.05.2022)

Halucinace, podvědomí, drogy a hlavně brouci :-) Mám rád takové zmatené filmy se všemi důsledky, které na mě mají. David Cronenberg vytvořil z téměř nezfilmovatelné knihy brilantní dílko ukazucíjící široké možnosti kinamatografie... (08.04.2004)

Povinnost pro Burroughsovce? Ne tak docela. Ačkoli knihu nějakým zvráceným způsobem miluji, rozhodně bych film nedoporučil každému, kdo skočí po pouhé zmínce o beat generation. Cronenbergova verze je jiná, míchá tu novelu s autorovým životem a vlastním úchylným pomrkáváním na fanoušky, vzpomínající na Videodrome a Mouchu. Výsledek tedy rozhodně není pro většinového diváka a je určen pouze úzkému kruhu uchazečů o intelektuálně-surrealistický zážitek. (13.06.2011)

Fetování drog z prášku, který používají deratizéři na hubení škůdců; droga "Černé maso" zhotovená ze stonožek; mimozemští humanoidi, kterým z výběžků na hlavě vytéká sperma; nadstandardně velcí brouci, kteří mluví lidsky vypadajícím řitním otvorem; sexuální laškování se zmutovanými brouky; homosexuální tajtrdlíkování; tajné mise agenta; totální halucinace... ÚVAHA NAD INTERPRETACÍ: Že jste z toho paf? To se vám ani nedivím, ale nejdřív, než film odsoudíte jako umělecký exhibicionismus je třeba se trochu podívat z čeho film vychází a na čem stojí. Duchovní otec beatnické generace William Seward Burroughs publikoval knihu v roce 1959 s názvem Naked Lunch a nutno říct, že byl během psaní drogově závislý, což se na díle odrazilo. Musím sem ovšem přihodit citaci z článku o ni: "Samotná podstata knihy ovšem není ve formě zmatených zápisků či oplzlých homosexuálních fantazií napůl šíleného narkomana, za něž byla a dosud je považována. Není ani oslavou či naopak varováním před omamných světem drog, a rovněž se nejedná o pornografii. Burroughs knihu nepsal s úmyslem šokovat, ale očistit se. Zveřejnění knihy pak mělo ve svém podtextu boj za svobodu slova i vlastního myšlení, jež se podvědomě cenzuruje tak, aby myslelo jen tak, jak to schvaluje okolní společnost či vládnoucí aparát. Ne nadarmo.". Nicméně titul navrhl Jack Kerouac (známý to beatnik) a znamená zmraženou chvíli, kdy každý vidí, co je na konci každé vidličky. Spojitost s drogou dle mě asi nelze vyloučit. Dále je možné vyčíst, že se o čisté zfilmování knihy nejedná. Mistr Cronenberg totiž nachází inspiraci ve skutečném životě Williama S. Burroughse, jeho díle a k tomu přidává své vlastní nápady. Řekl bych, že se jedná o Cronenbergův splněný sen a poctu pro Burroughse a tak je to třeba brát. Je to v první řadě fantasmagorické dílo, ve kterém není třeba hledat skryté interpretace. Je velmi osobité, technicky výborně zpracované a dotažené vůbec. Na druhou stranu si drží od diváka zjevný odstup a bez zjištění věcí okolo se do toho dostane málokdo. Možná spíš lidé, co si libují ve velmi nevšedních filmech s "halucinogenní atmosférou". Nemůžu film odsoudit a ani si ho zařadit do top. Nejspíš to podruhé ani neabsolvuji, ale něco na něm zkrátka je. (03.12.2013)

Čtení knihy bych popsal jako hrabání se s vykloubenými prsty tunou sraček a hnisu za přítomnosti osmi mužů a žen různých ras a vyznání vznášejících se v půlkruhu a chlístajících vám do očí tělní sekrety všeho druhu. A to jsem ještě nezmínil to nehorázné množství homo výjevů, které zanechaly rozšklebenou jizvu na duši mé heterosexuality. Přesto mi však svědomí se svou plazivou elektrizující jistotou nedá pokoj, dokud neuznám, že jsem v životě nečetl sugestivnější knihu. Croneberg se s prakticky nezfilmovatelnou předlohou popral bravurně. Základní koncept knihy zakomponoval do spisovatelova reálného života a obdařil jej tak o soudržnou narativní rovinu, která zásadně odporuje knize, ale pro větší stravitelnost snímku je nezbytná. To vše v režisérově osobitém rukopisu, kde nechybí mrazivá atmosféra a delikatesní obludárium. Chápu, proč nebyl Burroughs s adaptací spokojen, ale to nic nemění na faktu, že snímek šlape jako namydlená zebra a já jsem přesvědčen, že nešel natočit lépe. (24.11.2012)

"Zmrazená chvíle, kdy každý vidí, co je na konci každé vidličky." (05.07.2013)

Hlášení uživatele Liquido26: Několik dnů jsem byl pronásledován obrovskými brouky, kteří se mě snažili přesvědčit, že homosexualita je nejlepším krytím pro tajného agenta a koncesi na obchod s čeným masem mají lesbičky vedené Fadelou, jejich bordelmamá. Už mě to začalo srát, a tak jsem hodil z okna všechny psací stroje, co jsem doma měl a byl pokoj. (03.02.2009)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (22.02.2009)

W.S.Burroughs byl opravdový génius a pokud bych měl tenhle film hodnotit jako jeho nejslavnější dílo převedené do filmové podoby, musel bych hodnotit hodně nízko, protože zdaleka nevyužívá všech motivů, možností, detailů a vůbec celého potenciálu knihy. Naopak si spooustu věcí úplně zbytečně vymýšlí(dějovou linku, bizarní scény, postavy.....) Na druhou stranu, Cronenberg je opravdový filmový masér s obrovskou, podivínskou fantasií a-i když genialitě Burroughse se nevyrovná-jeho snímek, sám o sobě, bez pojítka s knihou, funguje velmi dobře. =Námět mu slouží jako odrazový můstek pro všechny ujetosti, proměny, deformace v neburroughsovském ale stylově čistě Cronenbergovském duchu-tak jak to od něj známe a jak to milujeme.----------------------------Pro Javerta : Co já vím,tak BIll tohle viděl a nadšený teda rozhodně nebyl :( (01.09.2009)

Halucinogenní mišmaš s posláním, že když jste věčně vožralý, žerete všechno od jedu na krysy až po Okenu a "omylem" střelíte manželku do hlavy, moc vám nejde pracovat, takže máte tendenci devastovat všechno, co psací stroj jen připomíná. Bukowski, Burroughs, Ginsberg a celá tahle bohémská beatnická partička jsou asi těžký věci pro plátno a "čuňák" Cronenberg se s tím popasoval dobře. Navodil jemu vlastní zvláštní atmosféru, ve velice vtipnejch hnusárnách se zase dosytosti vyřádil (přivodil mi opět několikero záchvatů smíchu), leč i ten mě na konci náhle přešel a byl vystřídán něčím...hořkým. (21.05.2012)

Na Cronenberga (a hlavně na Burroughse) celkem konzervativní adaptace Nahého oběda a zároveň jeho jakési filmové making of. Fanoušky předlohy a Burroughse určitě potěší, ale kromě typické Cronenbergovi úchylné stylizace ničím nepřekvapí. Knížka, která do literatury ve větší míře přinesla metodu střihu (v neopakovatelné kombinaci s autorovým šílenstvím), se na platná kin prostříhala v bohužel až příliš tradiční filmové formě. (12.04.2013)

Tohle je úchvatný starý Cronenberg, který je neskutečně hnusný, ale přitom vizuálně nádherný. Tak krásné triky se v mnoha jiných filmech prostě nevidí. Jenže pak je tu Burroughsova předloha, která je prostě natolik divná, že mi to dojem z filmu zkazilo. Asi nemělo cenu přemýšlet o tom, co čem to je, jen si užívat obrazy, ale já jsem přemýšlet musel, což mi zážitek mírně zkazilo. (22.02.2016)